Zájem o hypotéky byl v lednu nebývale silný

Nahrávám video

Banky a stavební spořitelny poskytly v lednu hypotéky za 22,6 miliardy korun, což je proti prosinci pokles o pět procent. Většinou však objem nových hypoték klesá se začátkem roku podstatně razantněji. Nové úvěry bez refinancování klesly podobným tempem na 18,7 miliardy korun. Úrokové sazby v lednu pokračovaly v nepatrném poklesu a snížily se v průměru ze 4,8 procenta na 4,78 procenta, vyplývá ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor.

„I když leden tradičně přináší větší sezonní pokles objemu nových hypoték, letos tomu tak rozhodně není a vidíme slibný start nového hypotečního roku. Průměrná úroková sazba nepatrně klesla, zatímco průměrná výše nově poskytnuté hypotéky dále roste. Na základě aktuálních čísel by první čtvrtletí mohlo přinést výrazné oživení trhu,“ uvedla manažerka hypotečních úvěrů a spotřebitelského financování UniCredit Bank Zdeňka Kovářová.

Snížení průměrné sazby podle asociace potvrzuje klesající trend pod pět procent naposledy zaznamenaných v červenci 2024. Její lednová úroveň je tak o 0,74 bodu níže než sazba před rokem, což snižuje měsíční splátky hypotéky přibližně o dvě procenta čistého příjmu žadatele. Průměrná hodnota hypoteční sazby v roce 2024 dosáhla 5,07 procenta v porovnání s 5,81 procenta v roce 2023.

Ačkoliv Česká národní banka v únoru obnovila pokles úrokových sazeb jejím snížením na 3,75 procenta, tržní sazby s delší splatností jsou v průměru ve stejném rozmezí od podzimu minulého roku. Promítá se do nich řada faktorů, nejen vývoj úrokové sazby ČNB, ale i kombinace výhledu na inflaci, ekonomiku a dynamiku měnového kurzu.

Táhly hypotéky na výstavbu

Průměrná skutečně nově poskytnutá hypotéka v lednu mírně stoupla na 3,92 milionu korun, tedy o téměř dvě procenta meziměsíčně. Její velikost je tak o patnáct procent vyšší než 3,41 milionu korun před rokem. Lednový růst táhly nové hypotéky na výstavbu, zatímco průměrná hypotéka na koupi nemovitosti spíše stagnovala. To odráží kombinaci vyšších cen nemovitostí, růstu mezd a nižších úrokových sazeb.

Lednový pokles hypotečních sazeb o téměř 0,3 bodu vůči jejich průměrné výši 5,07 procenta v roce 2024 přinesl pro průměrnou hypotéku při její obvyklé době splácení 27 let snížení měsíční splátky o necelých 700 korun na přibližně 21 700 korun. Splátka hypotéky jeden milion korun s třicetiletou splatností se pohybuje se současnými úrokovými sazbami okolo 5200 korun.

„Hypoteční trh zůstává silný, i když banky snižují sazby jen velmi pomalu. Cena peněz zatím neklesá, takže drobné úpravy sazeb závisí hlavně na akcích bank a konkurenčním tlaku,“ komentoval čísla konzultant společnosti 4fin David Krůta. Snížení základní úrokové sazby ČNB pomůže jen částečně, rozhodující budou spíše sazby jednotlivých bank, doplnila hypoteční specialistka společnosti FinGO Jana Vaisová. Banky se podle ní snaží nalákat klienty slevami u krátkodobých fixací na dva až tři roky, kde k atraktivnější sazbě nabízí i další výhody zdarma, jako je například odhad nemovitosti.

Za celý rok 2024 poskytly banky a stavební spořitelny nové hypoteční úvěry za 228 miliard korun. Je to více než třiaosmdesátiprocentní růst vůči objemu z roku 2023. K tomu se navíc refinancovaly hypotéky za 47 miliard korun, celý hypoteční trh tak v roce 2024 narostl na 275 miliard korun ze 150 miliard v roce 2023.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoElektroaut v Česku přibývá, v evropském srovnání ale prodeje zaostávají

Dražší paliva přivádí stále víc Čechů k elektromobilitě. Prodeje čistě elektrických vozů i hybridů rostou, na celkových prodejích se už podílí téměř sedmi procenty. V celé Evropské unii je to ale už přes dvacet procent a třeba v Norsku téměř 98 procent. Česko se tak v rámci Evropy řadí ke státům, kde se elektroauta prodávají nejméně. Zákazníky odrazuje cena elektrovozů či obava z krátké dojezdové vzdálenosti.
před 6 hhodinami

Schodek rozpočtu oproti letošku vzroste, nepřekročí 400 miliard, říká Schillerová

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) ve čtvrtek třetím dnem jednala se členy vlády o návrhu státního rozpočtu na rok 2027. Setkala se s ministrem pro sport, prevenci a zdraví Borisem Šťastným (Motoristé), ministrem vnitra Lubomírem Metnarem (ANO), ministrem školství Robertem Plagou (za ANO), ministrem práce a sociálních věcí Alešem Juchelkou (ANO) i s ministrem dopravy Ivanem Bednárikem (za SPD). Celkovou podobu rozpočtu vláda dosud nezveřejnila, schodek bude podle Schillerové vyšší než letošních 310 miliard, ale nižší než 400 miliard.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

VideoDohodu o provedení práce využívá milion lidí měsíčně, zaměstnavatelé je musí hlásit předem

Zhruba milion lidí v tuzemsku využívá každý měsíc dohodu o provedení práce (DPP). Nejčastěji na ni pracují lidé mezi 46 a 55 lety, druhé místo patří lidem ve věku 19 až 25 let, u nichž jde často o letní brigády. Zaměstnavatelé musí „dohodáře“ už dva roky povinně hlásit, od letošního dubna v rámci jednotného měsíčního hlášení, od července pak již před jejich nástupem, což zejména v létě působí určité nesnáze. „Polovina těch lidí vůbec nepřijde. Podnikatel musí zaplatit přihlášení zaměstnance, který nikdy nenastoupí, pak přihlášení zaměstnance, který nastoupí, a zpracování jeho mzdy,“ popisuje ředitelka firmy UOL Účetnictví Jana Jáčová. DPP nejsou využívány pouze jako klasická brigáda, ale významně i v kombinaci s hlavním pracovním poměrem, podotkla Sandra Volkánová z České správy sociálního zabezpečení.
před 15 hhodinami

VideoNovela plánuje zavést bonusy za preventivní prohlídky ve výši tisíců korun

K absolvování preventivních prohlídek u lékaře motivují zdravotní pojišťovny už teď, obvykle příspěvkem na další péči nebo sport. Novela, kterou chce ministerstvo zdravotnictví předložit s účinností od roku 2028, má zavést vyplácení bonusů pacientům přímo na účet. Přesnou výši odměny návrh nezmiňuje, podle šéfa resortu Adama Vojtěcha (za ANO) se má pohybovat v jednotkách vyšších tisíců korun. „Je tam určité rozpětí v tuto chvíli, což dává i potenciál konkurence mezi zdravotními pojišťovnami,“ vysvětlil. „Nějaká míra volnosti pro jednotlivé pojišťovny by byla žádoucí,“ souhlasí s tímto přístupem ředitel VZP Ivan Duškov. Podle členky sněmovního zdravotního výboru Michaely Šebelové (STAN) funguje to, že k prohlídkám aktivně zvou lékaři, správností ministerstvem navrhované cesty si není jistá.
před 16 hhodinami

Ohledně přínosu novely stavebního zákona se zástupce developerů a architektka neshodnou

Novela stavebního zákona v horní komoře narazila a vrací se poslancům. Zástupce developerů Zdeněk Soudný přitom vidí v novele příležitost, jak řešit dlouhodobé potíže a vytvořit stabilnější prostředí pro výstavbu. Architektka z Arniky Anna Vinklárková naopak míní, že může dále prohloubit personální problémy a zároveň oslabit ochranu dalších veřejných zájmů, jako je ochrana památek, životního prostředí i práv samospráv.
před 17 hhodinami

Senát zamítl stavební novelu

Senátoři zamítli vládní novelu stavebního zákona. Předlohu při projednávání v horní komoře hájila ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová (ANO) s tím, že Česko nepotřebuje další debaty o pomalém povolování staveb. Podle kritiků je ale norma nepřehledná, nesrozumitelná a s nepředvídatelnými dopady. Zástupci samospráv a ekologové zamítnutí novely vítají. Naopak developeři a podnikatelé ve stavebnictví to považují za špatnou zprávu.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Sklizeň bude letos nejhorší za patnáct let, řekl šéf Agrární komory

České zemědělství letos přijde na tržbách zhruba o 20 miliard korun, řekl na zahájení agrosalonu Země živitelka prezident Agrární komory ČR Jan Doležal. V rostlinné výrobě způsobí pokles zejména nižší letošní sklizeň, kterou Doležal označil za nejhorší za posledních patnáct let. Například produkce zeleniny letos kvůli suchu klesne asi o 30 procent. Nepříznivá je i situace v živočišné výrobě, kde jen v sektoru mléka dosahují ztráty na tržbách kvůli nízké ceně mléka zhruba 20 milionů každý den.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Ministerstvo financí zhoršilo výhled ekonomiky kvůli válce s Íránem

Ministerstvo financí v nové ekonomické prognóze zhoršilo výhled letošního hospodářského růstu Česka na 1,9 procenta. V předchozí predikci z dubna očekávalo pro letošek růst hrubého domácího produktu (HDP) o 2,1 procenta. Důvodem pro zhoršení jsou dopady pokračujícího konfliktu na Blízkém východě. Pro příští rok ministerstvo ponechalo očekávaný hospodářský růst 2,4 procenta.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.