Nezaměstnanost v září vzrostla na 3,9 procenta

Nezaměstnanost v Česku v září stoupla na 3,9 procenta, a byla tak o desetinu procentního bodu vyšší než v předchozích dvou měsících. Hlavním důvodem nárůstu byl příchod zhruba tří tisíc čerstvých absolventů škol na trh práce. Na konci září bylo bez práce 290 905 Čechů. Oproti srpnu přibylo 1400 volných míst. Vyplývá to z údajů, které v úterý zveřejnil Úřad práce ČR.

„I nadále zůstává vyšší počet uchazečů, než je počet otevřených míst. Naprosto rekordní je ale počet umístěných uchazečů o zaměstnání,“ uvedl generální ředitel Úřadu práce ČR Daniel Krištof. Úřad v září zprostředkoval práci pro rekordních 31 845 uchazečů o zaměstnání. Byl to nejvyšší počet za celou dobu měření tohoto ukazatele, tedy od roku 1993. Meziročně je to více o zhruba osmdesát procent.

Počet lidí v evidenci pracovních úřadů zahrnuje i nezaměstnané, kteří nemohou okamžitě nastoupit do práce. Jsou to například lidé na rekvalifikačních kurzech, nezaměstnané ženy na mateřské dovolené, vězni nebo nezaměstnaní v pracovní neschopnosti. Takzvaných dosažitelných uchazečů o zaměstnání ve věku od 15 do 64 let, kteří mohli ihned nastoupit do práce, bylo v Česku v září 268 701.

Loni v září byla nezaměstnanost nižší – 3,6 procenta. Bez práce bylo tehdy 263 020 lidí a volných míst bylo 281 995.

Situace v krajích

Nejvyšší nezaměstnanost byla v září v Ústeckém kraji se 6,2 procenta. Naopak nejnižší byla v Praze (2,9 procenta). Meziročně se situace nejvíce změnila v Olomouckém a v Moravskoslezském kraji, kde podíl nezaměstnaných vzrostl oproti září 2023 o 0,7 procentního bodu.

Mezi okresy byla nezaměstnanost nejvyšší na Mostecku, kde dosáhla 8,6 procenta. Nejnižší podíl nezaměstnaných byl v okrese Praha-východ, kde práci hledalo 1,5 procenta lidí.

Na jedno volné pracovní místo připadalo v Česku v září 1,1 uchazeče o zaměstnání. Největší přetlak na pracovním trhu byl na Karvinsku s 10,2 uchazeče na jednu pozici. Nejméně nezaměstnaných v poměru k nabídce míst připadlo na Mladoboleslavsku a v okrese Praha-východ a okrese Praha-západ, a to 0,3 uchazeče na jedno místo.

Analytici: Ukazuje to na slabý výkon ekonomiky

Růst nezaměstnanosti podle analytiků ukazuje na slabý výkon tuzemské ekonomiky, která nevytváří dostatečný počet nových pracovních míst. Podle nich nezaměstnanost ke konci roku poroste a patrně překročí čtyři procenta, nečekají ale, že by se stala závažným problémem.

Letošní zářijová nezaměstnanost je nejvyšší za posledních osm let, upozornil hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek. „Vzhledem k tomu, že ekonomický růst je velmi pomalý na to, aby rychle vytvářel nová pracovní místa, bude nezaměstnanost narůstat i ve zbytku letošního roku,“ dodal analytik.

Hlavním problémem české nezaměstnanosti podle expertky PwC na řízení lidských zdrojů Andrey Linhartové Palánové není její absolutní výše, ale struktura. „Nejvíce volných míst zůstává v oblastech méně kvalifikovaných profesí, kde se dlouhodobě nepotkává mzdová poptávka s nabídkou,“ uvedla.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Marže, zmatky, kartel. Politici v debatě probrali pohonné hmoty

Jediné, co se nyní dá udělat ke zlevnění pohonných hmot, je podle premiéra Andreje Babiše (ANO) zastropování marže obchodníků. Podle poslance Matěje Gregora (Motoristé) nyní marže stanic na hlavních tazích výrazně vzrostly. Europoslankyně Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO) má zvyšování marží za „nehorázné“. Dle europoslankyně Veroniky Vrecionové (ODS) Babiš zmatkuje podobně jako za covidu. Europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09) upozornil, že případné jednání premiéra s petrolejáři může skončit u antimonopolního úřadu. Nedělní debatu moderoval Lukáš Dolanský.
před 2 mminutami

Česko zaostává ve výdajích na vědu. Experti rozebrali příčiny i možná zlepšení

Výdaje na vědu a výzkum v Česku klesají. Podle nejnovějších dat Eurostatu dosáhl objem investic v této oblasti za rok 2024 necelých dvou procent HDP. To je nejmíň od roku 2017. Vědu a výzkum financuje v Česku hlavně soukromý sektor a jeho podíl chce současná vláda ještě posílit. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali výkonný ředitel Prague.bio Jiří Fusek, výkonný ředitel Enovation David Kotris a akademický ekonom z think-tanku IDEA při CERGE-EI Daniel Münich. Svůj pohled připojil také předseda Akademie věd Radomír Pánek. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
před 1 hhodinou

Banky na doporučení ČNB zpřísní limity pro investiční hypotéky

Banky od dubna zpřísní limity pro poskytování investičních hypoték, jak jim doporučila Česká národní banka, vyplývá z ankety mezi největšími tuzemskými bankami, kterou dělala agentura ČTK. Některé tak již učinily. Nové opatření ČNB se podle nich na počtu nově poskytnutých hypoték projeví, ale nikoliv dramaticky. Doporučení ČNB je platné k 1. dubnu 2026, bude se vztahovat pouze na nově poskytnuté úvěry.
před 2 hhodinami

Ukrajině docházejí peníze na financování obrany před Ruskem, píše Bloomberg

Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, plyne podle agentury Bloomberg z odhadů domácích i zahraničních činitelů, kteří si kvůli citlivosti informací nepřáli být jmenováni. Finanční situaci Ukrajiny komplikuje mimo jiné blokování půjčky od Evropské unie v hodnotě 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun) Maďarskem.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

VideoVláda „spí mnoho týdnů“, říká k palivům Skopeček. Směšné, reaguje David

Od začátku konfliktu na Blízkém východě platí lidé za naftu v průměru o patnáct korun za litr více, benzin podražil asi o osm korun na litr. Situací se bude v pondělí znovu zabývat vláda, chce řešit regulace marží čerpacích stanic. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) kabinetu vytýká, že „spí mnoho týdnů“, sleduje a monitoruje prý to, co je zřejmé – rostoucí ceny pohonných hmot. Občanští demokraté navrhují snížení spotřební daně. Podle europoslance Ivana Davida (SPD) je „směšné tvrdit“, že nemá smysl monitorovat ceny. Argumentuje tím, že se nejedná pouze o koncovou cenu pro zákazníka, nýbrž také o cenu suroviny, cenu rafinérií. Monitorování cen dle něj probíhalo ještě před úderem na Írán. Diskuse v Událostech, komentářích se zúčastnil také předseda představenstva SČS – Unie nezávislých petrolejářů Ivan Indráček. Moderovala Tereza Řezníčková.
včera v 12:11

Panama, Madagaskar i Kamerun. Čechům chodí důchody už do 97 zemí

Přes 111 tisíc seniorů loni pobíralo českou penzi v zahraničí, meziročně o tři tisíce víc, zjistila ČT od České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ). Celkem tak loni stát vyplatil téměř sedm miliard korun, které poslal do 97 zemí. Nejvíce na Slovensko, nechybí ale ani exotičtější místa jako Tunisko, Gruzie nebo Pákistán.
včera v 08:00

Rusko přechodně zakáže vývoz benzinu, píše TASS

Ruské úřady se rozhodly zakázat od 1. dubna vývoz benzinu. Opatření bude platit do konce července. Ruské státní agentuře TASS to sdělily zdroje z odvětví po schůzce ruského vicepremiéra Alexandra Novaka se zástupci ropných společností.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026

O regulaci marží na pohonné hmoty bude vláda jednat v pondělí

Otázka regulace marží nebo dalších kroků směrem k čerpacím stanicím budou hlavními tématy pondělního jednání vlády. Na páteční schůzce se na tom dohodli premiér Andrej Babiš a ministryně financí Alena Schillerová (oba ANO), řekl mluvčí ministerstva financí Michal Žurovec. Ceny pohonných hmot rychle rostou od konce února, kdy vypukl konflikt v Íránu. Část opozice kabinet vyzvala, aby proti růstu cen zakročila. Opatření proti zvyšujícím se cenám již zavedlo například Polsko či Slovensko.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026
Načítání...