Nezaměstnanost v březnu klesla na pět procent

Nahrávám video

Nezaměstnanost v Česku v březnu klesla proti únoru o dvě desetiny procentního bodu na rovných pět procent, vyplývá z čerstvě zveřejněných údajů Úřadu práce ČR. Lidí bez práce ubylo o 9367, úřady evidovaly ke konci měsíce 372 338 uchazečů o zaměstnání. Počet volných míst stoupl o 1840, úřady nabízely 91 545 pracovních pozic.

„Trh práce se v březnu posunul do fáze, která bývá z hlediska pracovních možností tradičně příznivá, a počet uchazečů klesl ve všech krajích,“ podotkl generální ředitel Úřadu práce ČR Roman Chlopčík.

Nahrávám video

Loni v březnu byla nezaměstnanost 4,3 procenta. Práci tehdy přes úřady hledalo 322 140 lidí a v nabídce bylo 91 752 pracovních míst.

Ve srovnání krajů byla v březnu nezaměstnanost nejvyšší v Ústeckém se 7,5 procenta, následoval Moravskoslezský se sedmiprocentní nezaměstnaností. Nejmenší podíl nezaměstnaných byl 3,8 procenta v Praze. Mezi okresy vykazuje nejvyšší nezaměstnanost Karvinsko s 10,4 procenta a Mostecko s 10,3 procenta. Nejnižší podíl nezaměstnaných, pod třemi procenty byl v okresech Praha-východ a Praha-západ a také na Rychnovsku.

Nejvíce volných pracovních pozic nabízeli v březnu nadále zaměstnavatelé v Praze, téměř čtvrtinu z celku. Následoval Středočeský kraj. Práce je nejvíc ve zpracovatelském průmyslu, administrativních a podpůrných činnostech, na stavbách, v dopravě a skladování a také v ubytovacích a stravovacích službách.

Na jedno volné pracovní místo připadalo v březnu v průměru přibližně 4,1 uchazeče o zaměstnání. Nejvíc to bylo na Karvinsku s téměř jednadvaceti zájemci o jedno místo, na Sokolovsku je to skoro devatenáct a na Děčínsku přes patnáct lidí na jednu pracovní pozici. Naproti tomu jen mírně přes jednoho zájemce v průměru na jedno místo bylo v okresech Praha-východ a Praha-západ a také na Mladoboleslavsku.

Počet lidí v evidenci pracovních úřadů zahrnuje i nezaměstnané, kteří nemohou okamžitě nastoupit do práce. Jsou to například lidé na rekvalifikačních kurzech, nezaměstnané ženy na mateřské, vězni nebo nezaměstnaní v pracovní neschopnosti. Takzvaných dosažitelných uchazečů o zaměstnání ve věku patnáct až 64 let, kteří mohli ihned nastoupit do práce, bylo v Česku na konci minulého měsíce 350 415.

Podporu v nezaměstnanosti pobíralo ke konci března 104 545 lidí, což bylo 28,1 procenta ze všech uchazečů o zaměstnání. Je to podobný podíl jako před rokem v březnu, proti únoru o víc než procentní bod méně. V březnu úřad práce podle předběžných údajů vyplatil na podpoře a při rekvalifikacích 2,1 miliardy korun, v únoru to bylo 1,8 miliardy.

Pomohlo zahájení sezonních prací

Podle analytiků stojí za březnovým poklesem nezaměstnanosti zahájení sezonních prací. „Příznivé počasí přispělo k zahájení sezonních prací a brigád, což přináší pracovní příležitosti například v oblasti cestovního ruchu,“ popsal generální ředitel společnosti Randstad ČR Martin Jánský. Tomáš Surka ze společnosti Orienta však upozornil, že na zaměstnávání zahraničních pracovníků nemá sezonní vývoj významný dopad.

Ze strukturálního pohledu se situace na českém trhu práce nemění, soudí hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek. „Průmysl dál propouští, i když jeho výsledky vypadají stále ještě jako velmi dobré. (...) Stavebnictví má opačný problém, ale stále platí, že mu chybí jak kvalifikovaní, tak nekvalifikovaní lidé,“ upřesnil.

Podle generálního ředitele firmy Up Benefity Stéphane Nicolettiho má méně lidí v plánu hledat si aktivně lepší práci, spíše se soustředí na stabilizaci. „Jejich loajalita ale není příliš vysoká. Jen devatenáct procent zaměstnanců je v současném zaměstnání tak spokojených, že by je k odchodu nezlomila ani výrazně lepší nabídka,“ popsal.

Kvůli válce hrozí stagflace

Do vývoje nezaměstnanosti v příštích měsících promluví podle odborníků konflikt na Blízkém východě a s ním spojený růst cen ropy a plynu. „Zvyšuje se tak pravděpodobnost stagflačního vývoje české ekonomiky v letošním roce se slabším hospodářským růstem a vyšší inflací,“ varuje hlavní analytik Citfinu Miroslav Novák.

Hlavní ekonom Investiky Vít Hradil však obavy mírní. „Pokud zde nicméně nedojde k další eskalaci, bude nalezena dohoda a námořní cesty se odblokují, neměl by dopad na tuzemský trh práce být nijak dramatický,“ zhodnotil.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 4 hhodinami

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

Automobilovému průmyslu se v Česku daří. Stoupá výroba i prodeje nových vozů. Automobilky navíc letos na trh plánují uvést řadu modelů. Na světové premiéře ve Švýcarsku tento týden představila svůj třetí plně elektrický vůz Škoda Auto. Zájem o elektromobily je v Česku ale zatím stále malý. Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že za silnými prodeji stojí solidní výkon ekonomiky a dobrá dostupnost vozidel. Český zákazník je dle něj sice „poměrně konzervativní“, elektromobilita ale podle jeho názoru má budoucnost. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 6 hhodinami

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
před 11 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 12 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
před 22 hhodinami

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
22. 5. 2026

Schillerová zveřejní první návrh rozpočtu až koncem srpna. U Stanjury to kritizovala

Přes sto miliard korun navíc oproti letošku požadují už nyní pro příští rok členové vlády pro své resorty, řekla ČT ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Trvá na tom, že deficit veřejných financí nepřesáhne tři procenta hrubého domácího produktu, tedy 356 miliard korun. První návrh rozpočtu plánuje Alena Schillerová zveřejnit koncem srpna. To v minulosti sama kritizovala u svého předchůdce Zbyňka Stanjury (ODS), který tento termín zavedl namísto dříve obvyklého konce června.
22. 5. 2026

Stát zvažuje prodej výrobce výbušnin Explosia, řekl Babiš

Stát uvažuje o prodeji pardubické Explosie, řekl v pátek po návštěvě státního výrobce výbušnin a střelivin premiér Andrej Babiš (ANO). Dodal, že zájem projevila Francie prostřednictvím prezidenta Emmanuela Macrona, ale i další evropské firmy. Explosii se podle něj extrémně daří, zpětinásobila výnosy a zisk z případného prodeje by podle něj možná šel použít třeba i na splnění závazků vůči NATO.
22. 5. 2026Aktualizováno22. 5. 2026
Načítání...