Německo těsně uniklo ekonomické recesi

Německá ekonomika ve třetím čtvrtletí nečekaně vzrostla a vyhnula se tak recesi. Hrubý domácí produkt (HDP) se ve srovnání s předchozím čtvrtletím zvýšil o 0,2 procenta, vyplývá z rychlého odhadu Spolkového statistického úřadu. Většina analytiků se domnívala, že bude pokračovat v poklesu. Vláda i expertní týmy však za letošek očekávají další celoroční propad. Německé potíže dokumentují i čerstvě zveřejněné nepříznivé výsledky koncernu Volkswagen. Jeho vedení navíc nyní vyjednává s odbory o tvrdých úsporných plánech.

„Německé hospodářství se těsně vyhnulo recesi,“ uvedl ke středeční statistice šéf průzkumů hospodářského institutu Ifo Klaus Wohlrabe. Technická recese nastane, když dojde k poklesu reálného HDP aspoň dvě čtvrtletí za sebou. Podle Wohlrabeho lze ve čtvrtém čtvrtletí čekat opět mírné oživení. Podle německých statistiků se na růstu v uplynulých třech měsících podílely především výdaje státu a spotřebitelů.

Statistici rovněž zpřesnili data za druhé čtvrtletí. Ekonomika podle nich vykázala mezičtvrtletní pokles o 0,3 procenta, nikoliv o 0,1 procenta, jak uváděli původně.

Inflace v Německu v říjnu podle odhadů statistiků zrychlila na dvě procenta. Čekal se mírnější růst, v září činila 1,6 procenta. Podle harmonizovaných údajů, které se používají pro účely srovnání s ostatními zeměmi Evropské unie, míra inflace vzrostla na 2,4 procenta ze zářijového tempa 1,8 procenta. I toto je výraznější zvýšení, než se čekalo. Ekonomové v anketě agentury Reuters předpokládali, že harmonizovaná inflace zrychlí zhruba na 2,1 procenta. Zdražují zejména potraviny, kde se ceny meziročně zvedly o 2,3 procenta. V září jejich meziroční růst činil 1,6 procenta. Dál se naopak snižují ceny energií, v říjnu meziročně o 5,5 procenta. V září byl jejich meziroční pokles ještě výraznější a činil 7,6 procenta.

Různé recepty

Na začátku října německá vláda uvedla, že letos už nečeká hospodářský růst, a dodala, že HDP podle ní klesne v celém roce o 0,2 procenta. Německá ekonomika přitom klesla i loni. Podle aktualizovaného vládního výhledu by se měla v příštím roce vrátit k růstu, HDP by se měl zvýšit o 1,1 procenta. Mezinárodní měnový fond počítá na příští rok v Německu s růstem HDP o 0,8 procenta.

V loňském roce vykázala země meziroční pokles HDP o 0,3 procenta.

Německá vláda se snaží ekonomiku podpořit, její členové předkládají různé recepty. Kancléř Olaf Scholz se v úterý sešel se zástupci průmyslu a odborů a po schůzce avizoval, že vznikne „pakt pro průmysl“, který bude obsahovat konkrétní opatření. Další schůzka v obdobném formátu se uskuteční 15. listopadu. Konkurenční setkání se zástupci hospodářství zorganizoval v úterý také ministr financí Christian Lindner. Ministr hospodářství Robert Habeck předložil návrh na zřízení zvláštního investičního fondu.

Německá ekonomika je největší v Evropě a je na ní závislá i řada českých firem. Trápí ji ale oslabení průmyslového sektoru kvůli zastavení dodávek levného zemního plynu z Ruska po plnohodnotné invazi jeho vojsk na Ukrajinu, dále kvůli slabé poptávce v Číně a potížím automobilového průmyslu v souvislosti s přechodem na elektromobily.

Potíže Volkswagenu

V pondělí šéfka podnikové rady Volkswagenu uvedla, že tato největší evropská automobilka v Německu plánuje zavřít nejméně tři závody a zrušit desítky tisíc pracovních míst. Ve středu pak firma zveřejnila, že její provozní zisk ve třetím čtvrtletí meziročně klesl o 42 procent na 2,86 miliardy eur (72,5 miliardy korun) při tržbách 78,5 miliardy eur. Provozní marže podniku se snížila na 3,6 procenta, což je nejnižší hodnota za poslední čtyři roky.

Vinu za to automobilka dává slabému výkonu hlavní stejnojmenné značky osobních vozů a vysokým nákladům, včetně výdajů na modernizaci modelů. Jedním z mála světlých bodů ve výsledcích byl zlepšující se příjem objednávek v západní Evropě v období od července do září. Na trh totiž postupně přicházely nové modely, uvedl finanční ředitel Arno Antlitz.

Největší evropská automobilka v průběhu čtvrtletí dvakrát snížila celoroční výhled, a to kvůli slábnoucí poptávce v Číně. Připojila se tím k rivalům BMW a Mercedes-Benz, kteří také hlásí potíže.

Volkswagen nyní svádí boj s odbory o plánovanou reorganizaci. Ta poprvé v sedmaosmdesátileté historii firmy zahrnuje i případné uzavření výrobních závodů v Německu. Druhé kolo jednání mezi vedením a vlivnými německými odbory IG Metall začalo ve středu.

Koncern požaduje snížení mezd o deset procent

Koncern během něj poprvé uvedl konkrétní údaje o svých úsporných plánech. Hlavní vyjednavač VW Arne Meiswinkel potvrdil požadavek na snížení kolektivně dohodnutých mezd o deset procent. Neposkytl ale žádné podrobnosti o možném uzavírání závodů a snižování počtu pracovních míst, informovala agentura DPA.

Odborová centrála IG Metall v této souvislosti hovoří o „toxickém seznamu“. „To, co zde Volkswagen předkládá, by samozřejmě bylo bezostyšným saháním na peněženky zaměstnanců a nebylo by to schůdné řešení. To nejsou kontury, se kterými bychom mohli souhlasit,“ řekl DPA vyjednavač za odborovou centrálu IG Metall Thorsten Gröger. Odbory trvají na tom, že společnost musí zachovat všechny německé závody.

Meiswinkel podle Grögera v zasedací místnosti VW zmínil řadu bodů, včetně snížení počtu učňovských míst. „Tento toxický seznam, který nám Volkswagen předložil, je poměrně dlouhý,“ dodal Gröger. IG Metall nicméně uvítal, že VW je ochoten jednat o budoucnosti všech závodů, bez nutnosti jejich zavírání a hromadného propouštění. „Tento zásadní, i když slabý signál byl minimální podmínkou, kterou musela společnost splnit, aby IG Metall vůbec zůstal u jednacího stolu. V opačném případě bychom jednání přerušili,“ uvedl odborový předák.

Předchozí kolo jednání o mzdách skončilo bez dohody a odbory pohrozily od prosince stávkami.

Kudy chce automobilka vyjet z krize

Klíčová značka VW, kterou mají plánované škrty postihnout nejvíce, dosáhla za prvních devět měsíců roku pouze dvouprocentní provozní marže. „To ukazuje na naléhavou potřebu výrazného snížení nákladů a zvýšení efektivity,“ řekl Antlitz. „My jsme nezapomněli, jak vyrábět skvělá auta, ale máme výrobní náklady, které ani zdaleka nejsou konkurenceschopné,“ citovala jej agentura Reuters.

Na celkovém poklesu prodejní marže má vinu i propad prodeje nejziskovějších sportovních vozů Audi a Porsche. O sedm procent slabší pak byl celkový prodej všech vozů koncernu. Růst v Severní Americe, který dosáhl 6,4 procenta, nedokázal vykompenzovat patnáctiprocentní pokles prodeje v Číně. Ta je hlavním trhem Volkswagenu a na jeho odbytu se podílí asi třetinou. Ve třetím čtvrtletí se také snížil prodej elektrických modelů o deset procent.

Volkswagen, který je největším soukromým zaměstnavatelem v Německu, chce většiny plánovaných miliardových úspor dosáhnout snížením mezd, uvedl v úterý deník Handelsblatt s odvoláním na dokument představenstva. Navrhované desetiprocentní snížení mezd jen u hlavní značky by přineslo téměř 800 milionů eur ročně, cituje list z dokumentu. Uzavření a prodej závodů by zajistily podstatně menší úspory, dodává deník.

Největší vinu za současnou situaci největší evropské automobilky nesou podle deníku The Wall Street Journal politici a jejich plány na ochranu klimatu. „Německý automobilový průmysl se ocitl v kleštích mezi vyššími cenami energií, které zvyšují výrobní náklady, a předpisy pro elektromobily, které zpomalují prodej. Volkswagen se pod tímto tlakem hroutí,“ napsal deník.

Akcie Volkswagenu od začátku roku ztratily přibližně dvacet procent. Celoevropský index automobilek ve stejném období odepsal kolem deseti procent.

Provozní zisk automobilky Škoda Auto, která je součástí koncertu Volkswagen, v prvních třech čtvrtletích letošního roku vzrostl o více než třetinu na 1,699 miliardy eur (zhruba 43 miliard korun) z 1,260 miliardy eur ve stejném loňském období. Tržby stouply na 20,399 miliardy eur z 19,659 miliardy před rokem.

„Volkswagen se nachází ve složité situaci, která si žádá razantní kroky. Pokud opatření spojená s redukcí nákladů v Německu nebudou úspěšná, mohou se snahy o restrukturalizaci v rámci koncernu posunout i za hranice Německa. Konečné slovo bude ale mít ziskovost jednotlivých výrobních závodů. V prospěch Škody hraje to, že díky její nabídce se jí daří udržovat silnou pozici na evropském trhu," uvedl analytik XTB Tomáš Cverna.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Marže, zmatky, kartel. Politici v debatě probrali pohonné hmoty

Jediné, co se nyní dá udělat ke zlevnění pohonných hmot, je podle premiéra Andreje Babiše (ANO) zastropování marže obchodníků. Podle poslance Matěje Gregora (Motoristé) nyní marže stanic na hlavních tazích výrazně vzrostly. Europoslankyně Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO) má zvyšování marží za „nehorázné“. Dle europoslankyně Veroniky Vrecionové (ODS) Babiš zmatkuje podobně jako za covidu. Europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09) upozornil, že případné jednání premiéra s petrolejáři může skončit u antimonopolního úřadu. Nedělní debatu moderoval Lukáš Dolanský.
před 2 mminutami

Česko zaostává ve výdajích na vědu. Experti rozebrali příčiny i možná zlepšení

Výdaje na vědu a výzkum v Česku klesají. Podle nejnovějších dat Eurostatu dosáhl objem investic v této oblasti za rok 2024 necelých dvou procent HDP. To je nejmíň od roku 2017. Vědu a výzkum financuje v Česku hlavně soukromý sektor a jeho podíl chce současná vláda ještě posílit. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali výkonný ředitel Prague.bio Jiří Fusek, výkonný ředitel Enovation David Kotris a akademický ekonom z think-tanku IDEA při CERGE-EI Daniel Münich. Svůj pohled připojil také předseda Akademie věd Radomír Pánek. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
před 1 hhodinou

Banky na doporučení ČNB zpřísní limity pro investiční hypotéky

Banky od dubna zpřísní limity pro poskytování investičních hypoték, jak jim doporučila Česká národní banka, vyplývá z ankety mezi největšími tuzemskými bankami, kterou dělala agentura ČTK. Některé tak již učinily. Nové opatření ČNB se podle nich na počtu nově poskytnutých hypoték projeví, ale nikoliv dramaticky. Doporučení ČNB je platné k 1. dubnu 2026, bude se vztahovat pouze na nově poskytnuté úvěry.
před 2 hhodinami

Ukrajině docházejí peníze na financování obrany před Ruskem, píše Bloomberg

Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, plyne podle agentury Bloomberg z odhadů domácích i zahraničních činitelů, kteří si kvůli citlivosti informací nepřáli být jmenováni. Finanční situaci Ukrajiny komplikuje mimo jiné blokování půjčky od Evropské unie v hodnotě 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun) Maďarskem.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

VideoVláda „spí mnoho týdnů“, říká k palivům Skopeček. Směšné, reaguje David

Od začátku konfliktu na Blízkém východě platí lidé za naftu v průměru o patnáct korun za litr více, benzin podražil asi o osm korun na litr. Situací se bude v pondělí znovu zabývat vláda, chce řešit regulace marží čerpacích stanic. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) kabinetu vytýká, že „spí mnoho týdnů“, sleduje a monitoruje prý to, co je zřejmé – rostoucí ceny pohonných hmot. Občanští demokraté navrhují snížení spotřební daně. Podle europoslance Ivana Davida (SPD) je „směšné tvrdit“, že nemá smysl monitorovat ceny. Argumentuje tím, že se nejedná pouze o koncovou cenu pro zákazníka, nýbrž také o cenu suroviny, cenu rafinérií. Monitorování cen dle něj probíhalo ještě před úderem na Írán. Diskuse v Událostech, komentářích se zúčastnil také předseda představenstva SČS – Unie nezávislých petrolejářů Ivan Indráček. Moderovala Tereza Řezníčková.
včera v 12:11

Panama, Madagaskar i Kamerun. Čechům chodí důchody už do 97 zemí

Přes 111 tisíc seniorů loni pobíralo českou penzi v zahraničí, meziročně o tři tisíce víc, zjistila ČT od České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ). Celkem tak loni stát vyplatil téměř sedm miliard korun, které poslal do 97 zemí. Nejvíce na Slovensko, nechybí ale ani exotičtější místa jako Tunisko, Gruzie nebo Pákistán.
včera v 08:00

Rusko přechodně zakáže vývoz benzinu, píše TASS

Ruské úřady se rozhodly zakázat od 1. dubna vývoz benzinu. Opatření bude platit do konce července. Ruské státní agentuře TASS to sdělily zdroje z odvětví po schůzce ruského vicepremiéra Alexandra Novaka se zástupci ropných společností.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026

O regulaci marží na pohonné hmoty bude vláda jednat v pondělí

Otázka regulace marží nebo dalších kroků směrem k čerpacím stanicím budou hlavními tématy pondělního jednání vlády. Na páteční schůzce se na tom dohodli premiér Andrej Babiš a ministryně financí Alena Schillerová (oba ANO), řekl mluvčí ministerstva financí Michal Žurovec. Ceny pohonných hmot rychle rostou od konce února, kdy vypukl konflikt v Íránu. Část opozice kabinet vyzvala, aby proti růstu cen zakročila. Opatření proti zvyšujícím se cenám již zavedlo například Polsko či Slovensko.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026
Načítání...