Německo těsně uniklo ekonomické recesi

Německá ekonomika ve třetím čtvrtletí nečekaně vzrostla a vyhnula se tak recesi. Hrubý domácí produkt (HDP) se ve srovnání s předchozím čtvrtletím zvýšil o 0,2 procenta, vyplývá z rychlého odhadu Spolkového statistického úřadu. Většina analytiků se domnívala, že bude pokračovat v poklesu. Vláda i expertní týmy však za letošek očekávají další celoroční propad. Německé potíže dokumentují i čerstvě zveřejněné nepříznivé výsledky koncernu Volkswagen. Jeho vedení navíc nyní vyjednává s odbory o tvrdých úsporných plánech.

„Německé hospodářství se těsně vyhnulo recesi,“ uvedl ke středeční statistice šéf průzkumů hospodářského institutu Ifo Klaus Wohlrabe. Technická recese nastane, když dojde k poklesu reálného HDP aspoň dvě čtvrtletí za sebou. Podle Wohlrabeho lze ve čtvrtém čtvrtletí čekat opět mírné oživení. Podle německých statistiků se na růstu v uplynulých třech měsících podílely především výdaje státu a spotřebitelů.

Statistici rovněž zpřesnili data za druhé čtvrtletí. Ekonomika podle nich vykázala mezičtvrtletní pokles o 0,3 procenta, nikoliv o 0,1 procenta, jak uváděli původně.

Inflace v Německu v říjnu podle odhadů statistiků zrychlila na dvě procenta. Čekal se mírnější růst, v září činila 1,6 procenta. Podle harmonizovaných údajů, které se používají pro účely srovnání s ostatními zeměmi Evropské unie, míra inflace vzrostla na 2,4 procenta ze zářijového tempa 1,8 procenta. I toto je výraznější zvýšení, než se čekalo. Ekonomové v anketě agentury Reuters předpokládali, že harmonizovaná inflace zrychlí zhruba na 2,1 procenta. Zdražují zejména potraviny, kde se ceny meziročně zvedly o 2,3 procenta. V září jejich meziroční růst činil 1,6 procenta. Dál se naopak snižují ceny energií, v říjnu meziročně o 5,5 procenta. V září byl jejich meziroční pokles ještě výraznější a činil 7,6 procenta.

Různé recepty

Na začátku října německá vláda uvedla, že letos už nečeká hospodářský růst, a dodala, že HDP podle ní klesne v celém roce o 0,2 procenta. Německá ekonomika přitom klesla i loni. Podle aktualizovaného vládního výhledu by se měla v příštím roce vrátit k růstu, HDP by se měl zvýšit o 1,1 procenta. Mezinárodní měnový fond počítá na příští rok v Německu s růstem HDP o 0,8 procenta.

V loňském roce vykázala země meziroční pokles HDP o 0,3 procenta.

Německá vláda se snaží ekonomiku podpořit, její členové předkládají různé recepty. Kancléř Olaf Scholz se v úterý sešel se zástupci průmyslu a odborů a po schůzce avizoval, že vznikne „pakt pro průmysl“, který bude obsahovat konkrétní opatření. Další schůzka v obdobném formátu se uskuteční 15. listopadu. Konkurenční setkání se zástupci hospodářství zorganizoval v úterý také ministr financí Christian Lindner. Ministr hospodářství Robert Habeck předložil návrh na zřízení zvláštního investičního fondu.

Německá ekonomika je největší v Evropě a je na ní závislá i řada českých firem. Trápí ji ale oslabení průmyslového sektoru kvůli zastavení dodávek levného zemního plynu z Ruska po plnohodnotné invazi jeho vojsk na Ukrajinu, dále kvůli slabé poptávce v Číně a potížím automobilového průmyslu v souvislosti s přechodem na elektromobily.

Potíže Volkswagenu

V pondělí šéfka podnikové rady Volkswagenu uvedla, že tato největší evropská automobilka v Německu plánuje zavřít nejméně tři závody a zrušit desítky tisíc pracovních míst. Ve středu pak firma zveřejnila, že její provozní zisk ve třetím čtvrtletí meziročně klesl o 42 procent na 2,86 miliardy eur (72,5 miliardy korun) při tržbách 78,5 miliardy eur. Provozní marže podniku se snížila na 3,6 procenta, což je nejnižší hodnota za poslední čtyři roky.

Vinu za to automobilka dává slabému výkonu hlavní stejnojmenné značky osobních vozů a vysokým nákladům, včetně výdajů na modernizaci modelů. Jedním z mála světlých bodů ve výsledcích byl zlepšující se příjem objednávek v západní Evropě v období od července do září. Na trh totiž postupně přicházely nové modely, uvedl finanční ředitel Arno Antlitz.

Největší evropská automobilka v průběhu čtvrtletí dvakrát snížila celoroční výhled, a to kvůli slábnoucí poptávce v Číně. Připojila se tím k rivalům BMW a Mercedes-Benz, kteří také hlásí potíže.

Volkswagen nyní svádí boj s odbory o plánovanou reorganizaci. Ta poprvé v sedmaosmdesátileté historii firmy zahrnuje i případné uzavření výrobních závodů v Německu. Druhé kolo jednání mezi vedením a vlivnými německými odbory IG Metall začalo ve středu.

Koncern požaduje snížení mezd o deset procent

Koncern během něj poprvé uvedl konkrétní údaje o svých úsporných plánech. Hlavní vyjednavač VW Arne Meiswinkel potvrdil požadavek na snížení kolektivně dohodnutých mezd o deset procent. Neposkytl ale žádné podrobnosti o možném uzavírání závodů a snižování počtu pracovních míst, informovala agentura DPA.

Odborová centrála IG Metall v této souvislosti hovoří o „toxickém seznamu“. „To, co zde Volkswagen předkládá, by samozřejmě bylo bezostyšným saháním na peněženky zaměstnanců a nebylo by to schůdné řešení. To nejsou kontury, se kterými bychom mohli souhlasit,“ řekl DPA vyjednavač za odborovou centrálu IG Metall Thorsten Gröger. Odbory trvají na tom, že společnost musí zachovat všechny německé závody.

Meiswinkel podle Grögera v zasedací místnosti VW zmínil řadu bodů, včetně snížení počtu učňovských míst. „Tento toxický seznam, který nám Volkswagen předložil, je poměrně dlouhý,“ dodal Gröger. IG Metall nicméně uvítal, že VW je ochoten jednat o budoucnosti všech závodů, bez nutnosti jejich zavírání a hromadného propouštění. „Tento zásadní, i když slabý signál byl minimální podmínkou, kterou musela společnost splnit, aby IG Metall vůbec zůstal u jednacího stolu. V opačném případě bychom jednání přerušili,“ uvedl odborový předák.

Předchozí kolo jednání o mzdách skončilo bez dohody a odbory pohrozily od prosince stávkami.

Kudy chce automobilka vyjet z krize

Klíčová značka VW, kterou mají plánované škrty postihnout nejvíce, dosáhla za prvních devět měsíců roku pouze dvouprocentní provozní marže. „To ukazuje na naléhavou potřebu výrazného snížení nákladů a zvýšení efektivity,“ řekl Antlitz. „My jsme nezapomněli, jak vyrábět skvělá auta, ale máme výrobní náklady, které ani zdaleka nejsou konkurenceschopné,“ citovala jej agentura Reuters.

Na celkovém poklesu prodejní marže má vinu i propad prodeje nejziskovějších sportovních vozů Audi a Porsche. O sedm procent slabší pak byl celkový prodej všech vozů koncernu. Růst v Severní Americe, který dosáhl 6,4 procenta, nedokázal vykompenzovat patnáctiprocentní pokles prodeje v Číně. Ta je hlavním trhem Volkswagenu a na jeho odbytu se podílí asi třetinou. Ve třetím čtvrtletí se také snížil prodej elektrických modelů o deset procent.

Volkswagen, který je největším soukromým zaměstnavatelem v Německu, chce většiny plánovaných miliardových úspor dosáhnout snížením mezd, uvedl v úterý deník Handelsblatt s odvoláním na dokument představenstva. Navrhované desetiprocentní snížení mezd jen u hlavní značky by přineslo téměř 800 milionů eur ročně, cituje list z dokumentu. Uzavření a prodej závodů by zajistily podstatně menší úspory, dodává deník.

Největší vinu za současnou situaci největší evropské automobilky nesou podle deníku The Wall Street Journal politici a jejich plány na ochranu klimatu. „Německý automobilový průmysl se ocitl v kleštích mezi vyššími cenami energií, které zvyšují výrobní náklady, a předpisy pro elektromobily, které zpomalují prodej. Volkswagen se pod tímto tlakem hroutí,“ napsal deník.

Akcie Volkswagenu od začátku roku ztratily přibližně dvacet procent. Celoevropský index automobilek ve stejném období odepsal kolem deseti procent.

Provozní zisk automobilky Škoda Auto, která je součástí koncertu Volkswagen, v prvních třech čtvrtletích letošního roku vzrostl o více než třetinu na 1,699 miliardy eur (zhruba 43 miliard korun) z 1,260 miliardy eur ve stejném loňském období. Tržby stouply na 20,399 miliardy eur z 19,659 miliardy před rokem.

„Volkswagen se nachází ve složité situaci, která si žádá razantní kroky. Pokud opatření spojená s redukcí nákladů v Německu nebudou úspěšná, mohou se snahy o restrukturalizaci v rámci koncernu posunout i za hranice Německa. Konečné slovo bude ale mít ziskovost jednotlivých výrobních závodů. V prospěch Škody hraje to, že díky její nabídce se jí daří udržovat silnou pozici na evropském trhu," uvedl analytik XTB Tomáš Cverna.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoObchody přidávají prvky pro snazší bezbariérové nákupy

Vyhrazené parkování blízko vchodu nebo bezbariérový přístup už jsou běžnou součástí většiny prodejen s potravinami. Přibývá těch, které mají pokladnu přizpůsobenou vozíčkářům nebo asistenční systém pro nedoslýchavé. Takové pokladny jsou zpravidla i označené příslušným symbolem. Některé obchody mají i nákupní vozíky uzpůsobené pro vozíčkáře.
před 3 mminutami

Vláda v Senátu narazí se zákonem rozvolňujícím pravidla rozpočtové odpovědnosti, tvrdí šéfové některých klubů

Vláda v Senátu narazí se zákonem rozvolňujícím pravidla rozpočtové odpovědnosti. ČT to řekli předsedové největších klubů, které mají jasnou většinu. Podle zástupců ODS, STAN či KDU-ČSL zákon umožní další rychlé zadlužování země. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) tvrdí, že podle současných pravidel by kabinet musel pro příští rok navrhnout schodek maximálně 156 miliard korun. To označuje za nereálné.
před 1 hhodinou

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 11 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 16 hhodinami

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

Automobilovému průmyslu se v Česku daří. Stoupá výroba i prodeje nových vozů. Automobilky navíc letos na trh plánují uvést řadu modelů. Na světové premiéře ve Švýcarsku tento týden představila svůj třetí plně elektrický vůz Škoda Auto. Zájem o elektromobily je v Česku ale zatím stále malý. Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že za silnými prodeji stojí solidní výkon ekonomiky a dobrá dostupnost vozidel. Český zákazník je dle něj sice „poměrně konzervativní“, elektromobilita ale podle jeho názoru má budoucnost. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 17 hhodinami

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
před 23 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
včera v 06:30

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
23. 5. 2026
Načítání...