Německo chce splnit klimatické cíle i pomocí dvou tisíc větrných elektráren

Výstavbou dvou tisíc nových větrných elektráren, rozšířením plochy smíšených lesů či větší podporou elektromobility chce Německo dosáhnout toho, že splní své klimatické cíle do roku 2030. Na tiskové konferenci to oznámil ministr životního prostředí Carsten Schneider, který představil plán s celkem 67 body. Berlín si vytyčil cíl, že do roku 2030 sníží emise skleníkových plynů o 65 procent ve srovnání s rokem 1990.

Nový klimatický program schválila německá vláda ve středu na svém zasedání. Podle výpočtů nevládních organizací hrozí, že Berlín vlastní klimatický cíl nesplní. Kromě cíle pro rok 2030 má také cíl pro rok 2045, do kterého chce být největší evropská ekonomika uhlíkově neutrální. Program musela vláda představit podle zákona rok po začátku volebního období, nejzazším termínem byla středa.

Kromě výstavby přibližně dvou tisíc větrných elektráren na pevnině s kapacitou dvanáct gigawattů chce německá vláda podporovat také rozšiřování smíšených lesů na úkor monokultur, protože jsou odolnější vůči klimatickým změnám.

Podpora elektromobility

Kabinet kancléře Friedricha Merze chce podporovat také elektromobilitu, včetně prodeje elektromobilů a výstavby dobíjecích stanic. Na vytyčená opatření uvolní vláda podle ministra Schneidera osm miliard eur (195,5 miliardy korun). Cílem je uspořit 27,1 milionu tun oxidu uhličitého do konce tohoto desetiletí.

„Tento program dodá nový impulz ochraně klimatu a pomůže nám stát se nezávislejšími na drahých a nejistých dodávkách ropy a plynu,“ prohlásil ministr Schneider. „Hospodářství zmodernizujeme, společnost učiníme odolnější vůči krizím a pomůžeme přírodě, aby nám dokázala pomoci,“ dodal.

Podle kritiků je vláda ve svém programu ohledně dosažení klimatických cílů příliš optimistická. Mimo jiné podle nich vychází ze zastaralých dat, nereaguje ani na dalekosáhlé důsledky energetické krize spojené s následky aktuální války na Blízkém východě. „Nejsem naivní. Další pokrok bude nutný, ale i možný,“ reagoval na kritiku Schneider.

Mezi kritiky programu se řadí také ekologická organizace Greenpeace. Šest jejích členů se ve středu brzy ráno dostalo na stavební jeřáb u budovy sídla německého kancléře v centru Berlína. Spustili se z něj na lanech a vyvěsili plachtu s nápisem „Svoboda místo fosilní politiky“.

„Tímto klimatickým programem vláda sází spíše na naději než jistotu,“ uvedl zástupce Greenpeace Martin Kaiser. Podle něj je třeba zavést výrazně přísnější opatření, především v dopravě. Jedním z nich by mělo být zavedení maximální povolené rychlosti na dálnicích.

Načítání...

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 2 hhodinami

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

Automobilovému průmyslu se v Česku daří. Stoupá výroba i prodeje nových vozů. Automobilky navíc letos na trh plánují uvést řadu modelů. Na světové premiéře ve Švýcarsku tento týden představila svůj třetí plně elektrický vůz Škoda Auto. Zájem o elektromobily je v Česku ale zatím stále malý. Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že za silnými prodeji stojí solidní výkon ekonomiky a dobrá dostupnost vozidel. Český zákazník je dle něj sice „poměrně konzervativní“, elektromobilita ale podle jeho názoru má budoucnost. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 3 hhodinami

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
před 8 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 9 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
před 20 hhodinami

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
22. 5. 2026

Schillerová zveřejní první návrh rozpočtu až koncem srpna. U Stanjury to kritizovala

Přes sto miliard korun navíc oproti letošku požadují už nyní pro příští rok členové vlády pro své resorty, řekla ČT ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Trvá na tom, že deficit veřejných financí nepřesáhne tři procenta hrubého domácího produktu, tedy 356 miliard korun. První návrh rozpočtu plánuje Alena Schillerová zveřejnit koncem srpna. To v minulosti sama kritizovala u svého předchůdce Zbyňka Stanjury (ODS), který tento termín zavedl namísto dříve obvyklého konce června.
22. 5. 2026

Stát zvažuje prodej výrobce výbušnin Explosia, řekl Babiš

Stát uvažuje o prodeji pardubické Explosie, řekl v pátek po návštěvě státního výrobce výbušnin a střelivin premiér Andrej Babiš (ANO). Dodal, že zájem projevila Francie prostřednictvím prezidenta Emmanuela Macrona, ale i další evropské firmy. Explosii se podle něj extrémně daří, zpětinásobila výnosy a zisk z případného prodeje by podle něj možná šel použít třeba i na splnění závazků vůči NATO.
22. 5. 2026Aktualizováno22. 5. 2026
Načítání...