Německé hospodářství slábne, ministryně volá po reformách

Hrubý domácí produkt (HDP) Německa se ve druhém čtvrtletí snížil proti předchozím třem měsícům o 0,3 procenta. Vyplývá to z konečných údajů, které v pátek zveřejnil Spolkový statistický úřad. Předběžná data zveřejněná na konci července počítala s poklesem o 0,1 procenta. Horší konečná data souvisejí podle statistiků především se špatným vývojem v průmyslové výrobě. Ministryně hospodářství Katherina Reicheová volá po reformách.

Ve srovnání s druhým čtvrtletím loňského roku ekonomika podle cenově očištěných údajů klesla o 0,2 procenta, podle cenově a kalendářně očištěných údajů ale o 0,2 procenta vzrostla. Nově dostupná data ukazují, že se v červnu proti původním předpokladům hůře vyvíjela situace především ve zpracovatelském průmyslu a ve stavebnictví, uvedli statistici.

Pokles HDP v letošním druhém čtvrtletí je silnější, než se původně čekalo. V prvním čtvrtletí německé hospodářství ještě vykazovalo růst – podle cenově, sezonně a kalendářně očištěných dat o 0,3 procenta. Růst v prvním čtvrtletí ekonomové spojují především se snahami amerických zákazníků předzásobit se před očekávaným zavedením cel.

Ministryně volá po „odvážných“ reformách

Německá ministryně hospodářství Katherina Reicheová v reakci na zveřejněná data uvedla, že dokazují, jak nutné je přistoupit k „dalekosáhlým a odvážným strukturálním reformám“. Jako příklad zmínila flexibilnější pracovní dobu, snížení nemzdových nákladů práce a snížení cen energií. Snížit by se podle ní měla také daňová zátěž firem. Oživení německého hospodářství je jedním z hlavních cílů nové německé vlády kancléře Friedricha Merze.

„Že bychom byli svědky nějakého podstatného oživení před rokem 2026, se zdá být stále méně pravděpodobné,“ uvedl analytik společnosti ING Carsten Brzeski. Ekonom Commerzbank Ralph Solveen uvedl, že v nadcházejících čtvrtletích lze počítat s oživením hospodářství. „Růst ale bude pravděpodobně jen mírný kvůli strukturálním problémům německého hospodářství a výrazně vyšším americkým clům,“ dodal.

V minulých dvou letech hospodářství klesalo

Německo je největší ekonomikou v Evropě a největším obchodním partnerem České republiky. Řada českých firem je na výkonu německého hospodářství závislá. V minulých dvou letech zaznamenala německá ekonomika pokles. Podle posledního výhledu předních ekonomických institutů letos vykáže růst o 0,3 procenta a v příštím roce o 1,5 až 1,7 procenta.

V těchto prognózách ale ještě nejsou zahrnuty dopady obchodní dohody mezi Evropskou unií a Spojenými státy, která zavádí patnáctiprocentní cla na dovoz z EU do USA. Spojené státy jsou největším obchodním partnerem Německa.

Mezinárodní měnový fond nevidí vývoj německého hospodářství příliš nadějně a mezi vyspělými ekonomikami ho ve své červencové prognóze řadí – pro roky 2025 a 2026 – k těm nejméně rostoucím.

Země více dováží, hlavně z Číny

Německý statistický úřad ve středu uvedl, že přebytek obchodní bilance Německa se v první polovině letošního roku roku meziročně snížil o 22,2 procenta na 104 miliard eur (2,5 bilionu korun). Vývoz zůstal téměř beze změny. Výraznější pokles je patrný zejména u dodávek německých automobilů, automobilových dílů a strojů. Země ale více dováží, hlavně z Číny.

Podle statistiků nastal také výrazný pokles vývozu do USA, a to o 3,9 procenta. Spojené státy však zůstávají s hodnotou zboží 77,6 miliardy eur nejdůležitějším odběratelem německých produktů. Německo naopak více vyvezlo především do dalších zemí Evropské unie.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 3 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 9 hhodinami

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

Automobilovému průmyslu se v Česku daří. Stoupá výroba i prodeje nových vozů. Automobilky navíc letos na trh plánují uvést řadu modelů. Na světové premiéře ve Švýcarsku tento týden představila svůj třetí plně elektrický vůz Škoda Auto. Zájem o elektromobily je v Česku ale zatím stále malý. Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že za silnými prodeji stojí solidní výkon ekonomiky a dobrá dostupnost vozidel. Český zákazník je dle něj sice „poměrně konzervativní“, elektromobilita ale podle jeho názoru má budoucnost. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 10 hhodinami

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
před 15 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 16 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
včera v 20:19

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
22. 5. 2026

Schillerová zveřejní první návrh rozpočtu až koncem srpna. U Stanjury to kritizovala

Přes sto miliard korun navíc oproti letošku požadují už nyní pro příští rok členové vlády pro své resorty, řekla ČT ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Trvá na tom, že deficit veřejných financí nepřesáhne tři procenta hrubého domácího produktu, tedy 356 miliard korun. První návrh rozpočtu plánuje Alena Schillerová zveřejnit koncem srpna. To v minulosti sama kritizovala u svého předchůdce Zbyňka Stanjury (ODS), který tento termín zavedl namísto dříve obvyklého konce června.
22. 5. 2026
Načítání...