Nejen lithium. Pod Českem leží pozoruhodné bohatství „kritických surovin“

Nejen díky těžbě lithia se může stát Česko pro Evropu zajímavou zemí. Na seznamu takzvaných kritických surovin, které v září Evropská unie aktualizovala, se objevují i ty, které mají pod nohama Češi. Nedostatek některé z těchto surovin by znamenal pro evropský průmysl vážné problémy. Pokud by se ekonomicky vyplatila jejich těžba, pomohlo by Česko o něco snížit závislost kontinentu na dovozu.

Na českém území jsou například tři nadějná ložiska wolframu, jehož slitiny se využívají třeba v elektrotechnice a elektronice. Nacházejí se v okolí Cínovce na Teplicku, v revíru Krásno ve Slavkovském lese a také v Kašperských horách. Podle geologů se v těchto lokalitách nachází dohromady asi 130 tisíc tun tohoto kovu.

„V rudách na zmiňovaném Cínovci se vyskytují i další vzácné prvky, jako je niob, rubidium, cesium nebo tantal,“ upřesňuje Jaromír Starý z České geologické služby. Potenciálně nadějné by pak mohly být tuzemské zdroje kobaltu na Vysočině a jižní Moravě.

Právě niob, kobalt i tantal jsou rovněž na evropském seznamu kritických surovin. Velmi vzácný tantal je zajímavý zejména proto, že český průmysl zpracovává významnou část zásob tohoto kovu. V Lanškrouně se z něj vyrábí kondenzátory pro celý svět.

Ložiska potenciálních zdrojů kritických nerostných surovin EU
Zdroj: Česká geologická služba

Nově je na seznamu také vzácný kov hafnium s ložisky v okolí Ralska nebo minerál baryt, jehož zdroje leží zejména v Železných horách jižně od Pardubic. Ten se využívá třeba v papírenském, sklářském či gumárenském průmyslu. „Celkem máme kolem 1,2 milionu tun zásob barytu,“ říká geolog Starý.

Mimořádné zdroje zlata

České podzemí pak nabízí ještě o jeden milion tun více zásob grafitu, který se dává nejen do tužek, ale využívá se třeba i v raketovém a zbrojním průmyslu. A stejné množství je fluoritu, jenž se zase masivně spotřebovává v chemickém průmyslu.

Z pohledu Evropy pak mají Češi mimořádné zdroje zlata a uranu. Geologové odhadují, že podzemí skrývá asi 240 tun zlata a 135 tisíc tun uranu, což je půldruhého procenta světových zdrojů. Cenný žlutavý kov je v Jeseníkách a v pásu vedoucím od Prahy ke Klatovům s nejdůležitějším ložiskem v Kašperských Horách na Šumavě.

Radioaktivní kov se pak nachází na Vysočině a v severních Čechách. Nicméně v případě zlata není k těžbě politická vůle a v případě uranu se ekonomicky nevyplatí. Ostatně uranový důl Rožná u Žďáru nad Sázavou letos zavřel.

Česko je však významné i v těžbě jiných nerostných surovin, které na evropském seznamu nejsou. Krom uhlí jde zejména o takzvané průmyslové horniny, které se využívají hlavně v keramickém a sklářském průmyslu.

„V případě kaolinu Česko pokrývá až pět procent světové těžby. V těžbě některých druhů jílu a bentonitu jsou to pak asi dvě procenta stejně jako u živce. A pak se u nás hodně těží například i sklářské písky, které pokryjí asi jedno procento světové těžby,“ vypočítává Starý.

Ještě podstatnější je pak dolování stavebních nerostů, zejména vápence jako klíčové komodity pro vápno nebo cement. Toho se v Česku vytěží asi 10 milionů tun ročně.

A pak je tu již zmíněné uhlí. Jak hnědé, tak černé. Ovšem jeho těžba poslední dekády strmě klesá s tím, jak klesá cena. Ještě v roce 1988 se vydolovalo 25 milionů tun černého uhlí, nyní je to kolem osmi milionů. Podobný trend je i u hnědého uhlí. Dnes se vydoluje něco přes 30 milionů tun, oproti téměř sto milionům tun před necelými 30 lety. Mimochodem z evropského seznamu kritických surovin koksovatelné uhlí letos vypadlo.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

AI mění vstup na trh práce, mladým Španělům má pomoci praxe i technické dovednosti

Technické obory, zejména informatika, softwarové inženýrství a telekomunikační inženýrství, patří ve Španělsku k nejžádanějším mezi firmami. Rychlou cestu na pracovní trh ale nabízí také duální odborné vzdělávání, které propojuje teorii s praxí.
před 17 hhodinami

VideoVázat kapesné pro děti na známky nebo domácí práce je chyba, říká finanční poradkyně

Podle finanční poradkyně a autorky knihy Jak mluvit s dětmi o penězích Martiny Burešové je dobré začít s finanční gramotností u dětí už ve třech letech. Malým dětem je podle ní důležité vysvětlit, odkud peníze pocházejí. Za vůbec nejdůležitější ale považuje, aby viděli směnu. „Žijeme v době digitálních peněz. To znamená, že všechno probíhá v pozadí. Zaplatíme hodinkami, kartou nebo na internetu. Ale dítě nevidí to, že vydáme peníze a dostaneme nějaké zboží,“ sdělila s tím, že vhodné může být platit za malé nákupy v hotovosti nebo nechat zaplatit přímo dítě. Za jednu z nejčastějších chyb rodičů považuje, když vážou výši kapesného na známky ve škole či domácí práce. „Já se vždy snažím vysvětlit, že kapesné je něco jako nástroj učení se finanční gramotnosti,“ dodala s tím, že se pomocí něj dítě může naučit například dělit peníze na hromádky či splácet, když si od rodičů na něco půjčí.
před 21 hhodinami

VideoPřibývá veřejných dobíjecích stanic pro elektroauta

Veřejných dobíjecích stanic je v tuzemsku už téměř stejně jako těch klasických čerpacích. Jen za loňský rok stoupl jejich počet o devatenáct procent. Co do počtu rychlonabíjecích míst patří Česko k nadprůměru Evropské unie. Například Praha ale plánuje i rozvoj pomalého dobíjení na sídlištích, třeba prostřednictvím lamp veřejného osvětlení.
včera v 06:30

Lídr v kyberbezpečnosti s problémy s bydlením. Jak je na tom Česko v Indexu prosperity?

Česko si v loňském roce v unijním srovnání polepšilo v Indexu prosperity a finančního zdraví z šestnáctého na čtrnácté místo. Lépe na tom tuzemsko bylo pouze v prvním ročníku měření v roce 2022. Za loňským zlepšením stál zejména stav ekonomiky, především zmírnění inflace. Česko dle indexu v rámci sedmadvacítky dominuje v rozvoji zdraví a bezpečnosti. Naopak jeden z nejhorších výsledků v celé EU zaznamenalo v oblasti bydlení.
včera v 06:00

Měly by algoritmy určovat mzdy lidí na volné noze? Litevská vláda je rozdělena

V Litvě vypukla roztržka ohledně toho, kdo by měl určovat cenu jízdy nebo za doručení jídla – zda člověk, nebo software. Spor se dotýká širší evropské debaty o právech pracovníků takzvané gig ekonomiky a Litva ho musí vyřešit do prosince.
8. 6. 2026

Cena jednorázových rukavic roste. Dodavatelé zavádějí limity

Konflikt na Blízkém východě a krize v Hormuzském průlivu zdražují produkty vyráběné z ropy. Růst cen se dotkl i zdravotnického materiálu, zejména jednorázových rukavic. Některé typy podražily až o sto procent, nemocnice proto navyšují zásoby a dodavatelé zavádějí odběrové limity.
7. 6. 2026

Česko dle ministerstva vyhrálo stamilionovou arbitráž s JCDecaux

Česko podle ministerstva financí vyhrálo arbitráž s francouzskou společností JCDecaux a nemusí tak platit údajnou škodu zhruba 550 milionů korun. Firma žalovala stát kvůli ukončení smlouvy o pronájmu reklamních ploch mezi pražským dopravním podnikem (DPP) a svou dceřinou firmou Rencar.
7. 6. 2026Aktualizováno7. 6. 2026

Z reformy penzijního spoření vyjdou nejlépe mladí, říká ekonom

Byla by to asi největší změna dobrovolného spoření na důchod za třicet let. Ministerstvo financí chce mladé motivovat k zajištění na stáří, snížit poplatky penzijních společností a upřednostnit dynamické investice. V horizontu deseti let počítá také se zrušením starých transformovaných fondů. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali externí poradce ministerstva financí a ekonom ze společnosti CERGE-EI Lukáš Nádvorník a prezident Asociace penzijních společností Radek Moc. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
7. 6. 2026
Načítání...