Nejbohatší v Česku je podle Forbesu Kellnerová, na světě Arnault

Nejbohatší v Česku je nadále dědička impéria PPF Renáta Kellnerová s rodinou s majetkem v hodnotě 16,5 miliardy dolarů (355,9 miliardy korun), vyplývá z žebřířku časopisu Forbes. Do světového žebříčku dolarových miliardářů se poprvé dostalo jedenáct Čechů. Nejbohatším člověkem na světě je letos šéf podniku zaměřeného na prodej luxusního zboží LVMH Bernard Arnault.

Na druhé místo mezi Čechy se posunul většinový vlastník Energetického a průmyslového holdingu (EPH) Daniel Křetínský s majetkem za 9,2 miliardy dolarů (198,5 miliardy korun). Třetí je majitel KKCG Karel Komárek se jměním za 8,1 miliardy dolarů (174,7 miliardy korun). 

V celosvětovém pořadí patří Kellnerové 101. místo. Křetínský je mezi světovými miliardáři na 208. pozici. Na druhé místo mezi Čechy mu pomohly hlavně rostoucí ceny energií, což se promítlo do znásobení ziskovosti jeho energetických firem. Loni druhé místo patřilo Komárkovi.

Tykač skokanem roku

Z nárůstu cen energií profitoval také majitel energetické a uhelné Sev.en Energy Pavel Tykač, jehož majetek činí osm miliard dolarů (172,6 miliardy korun) a který se mezi Čechy dostal na čtvrté místo. „Stal se skokanem roku s největším meziročním nárůstem výše majetku,“ uvedl Forbes. Naopak na pátou příčku klesl realitní magnát Radovan Vítek. Jeho majetek časopis odhaduje na 6,5 miliardy dolarů (140,2 miliardy korun).

Šestý je předseda hnutí ANO a bývalý premiér Andrej Babiš se 4,1 miliardy dolarů (88,4 miliardy korun). Holding Agrofert patřící do svěřenských fondů Andreje Babiše se už několik měsíců chystá na převzetí rakouské chemičky Borealis na výrobu hnojiv. Česká skupina by se tak stala druhým největším výrobcem hnojiv v Evropě za norskou společností Yara.

Na děleném sedmém místě jsou dva podnikatelé, kteří se do žebříčku dolarových miliardářů dostali poprvé. Jsou jimi majitel průmyslového holdingu Czechoslovak Group Michal Strnad a zakladatel a šéf internetového obchodu Alza Aleš Zavoral. Forbes podotkl, že Zavoral ovládá Alzu přes kyperskou společnost L. S. Investments Limited a nikdy nepodal důkaz o tom, že není jejím majitelem.

Spolu s nimi je na sedmém místě ještě spoluzakladatel Avastu Pavel Baudiš. Majetek všech tří odhaduje Forbes shodně na dvě miliardy dolarů (43,1 miliardy korun).

Přes miliardu dolarů se dostal ještě majitel Penty Marek Dospiva, který s 1,7 miliardy dolarů (36,7 miliardy korun) uzavírá první desítku mezi Čechy. Na jedenáctém místě pak skončil druhý ze spoluzakladatelů Avastu Eduard Kučera. Jeho majetek je odhadován na 1,3 miliardy dolarů (28 miliard korun).

Arnault přeskočil Muska

Na světě je letos nejbohatší šéf podniku na prodej luxusního zboží LVMH Bernard Arnault. Majetek tohoto francouzského podnikatele časopis Forbes vyčíslil na 211 miliard dolarů (4,5 bilionu korun). Na druhou příčku tak Arnault odsunul šéfa americké automobilky Tesla Elona Muska. Jeho majetek se ztenčil na 180 miliard (3,9 bilionu korun) z loňských 219 miliard.

Pořadím v letošním roce zamíchal pokles cen akcií a růst úrokových sazeb, například majetek letošního vítěze byl loni o 53 miliard dolarů nižší. Počet lidí s majetkem vyšším než jedna miliarda dolarů, což je vstupenka na každoroční seznam, v letošním žebříčku činí 2640. Meziročně je tak žebříček o 28 pozic kratší. Celkový majetek miliardářů se navíc od loňského března snížil o půl bilionu na 12,2 bilionu dolarů.

Musk sestoupil na druhé místo kvůli nákupu Twitteru, za který loni na podzim zaplatil 44 miliard dolarů. Vliv na pokles Muskova majetku měl ale i propad akcií Tesly.

Třetí místo letos náleží zakladateli internetového obchodu Amazon Jeffu Bezosovi. Také on si meziročně pohoršil, jeho majetek se ztenčil na 114 miliard z loňských 171 miliard dolarů. Bezos se držel na vrcholu žebříčku čtyři roky po sobě až do loňska.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 3 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 9 hhodinami

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

Automobilovému průmyslu se v Česku daří. Stoupá výroba i prodeje nových vozů. Automobilky navíc letos na trh plánují uvést řadu modelů. Na světové premiéře ve Švýcarsku tento týden představila svůj třetí plně elektrický vůz Škoda Auto. Zájem o elektromobily je v Česku ale zatím stále malý. Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že za silnými prodeji stojí solidní výkon ekonomiky a dobrá dostupnost vozidel. Český zákazník je dle něj sice „poměrně konzervativní“, elektromobilita ale podle jeho názoru má budoucnost. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 10 hhodinami

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
před 15 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 16 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
včera v 20:19

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
22. 5. 2026

Schillerová zveřejní první návrh rozpočtu až koncem srpna. U Stanjury to kritizovala

Přes sto miliard korun navíc oproti letošku požadují už nyní pro příští rok členové vlády pro své resorty, řekla ČT ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Trvá na tom, že deficit veřejných financí nepřesáhne tři procenta hrubého domácího produktu, tedy 356 miliard korun. První návrh rozpočtu plánuje Alena Schillerová zveřejnit koncem srpna. To v minulosti sama kritizovala u svého předchůdce Zbyňka Stanjury (ODS), který tento termín zavedl namísto dříve obvyklého konce června.
22. 5. 2026
Načítání...