Letošním evropským Autem roku je elektrická Kia EV6

Vítězem evropské ankety Auto roku 2022 se stal elektrický crossover Kia EV6. Tuzemská Škoda Enyaq iV skončila na pátém místě, stejně jako loni Škoda Octavia. Vyplývá to z hlasování odborné poroty. Loňským vítězem byla Toyota Yaris.

Porota vybírala z celkem devětatřiceti letošních evropských automobilových novinek. Mezi sedmičkou finalistů pak byly ještě modely Cupra Born, Ford Mustang Mach-E, Hyundai Ioniq 5, Peugeot 308 a Renault Mégane E-Tech. Šest vozů ve finále bylo čistě elektrických a jeden měl hybridní pohon.

Kia EV6 je jako první elektromobil značky postavený na globální modulární platformě E-GMP, kterou sdílí například s Hyundai Ioniq. Vůz pohání elektromotor s výkonem 125 kW a na jedno nabití ujede necelých čtyři sta kilometrů. Silnější provedení s 168 kW ujede až 528 kilometrů. Na ujetí sta kilometrů se nabije za pět minut.

Podle českého zástupce v porotě Jiřího Duchoně Kia zaujme originálním vzhledem, ale rovněž nejmodernější elektrickou 800V platformou. „Umožňuje nabíjet i na 350kW stanicích. K dispozici je s pohonem zadních, nebo všech kol. Kia EV6 má vpředu objemnou odkládací schránku a nabízí velkorysý a dobře vybavený vnitřní prostor,“ uvedl Duchoň.

Ruští novináři vyřazeni

Výbor poroty také rozhodl o tom, že z letošního hlasování vyřadí dva ruské motoristické novináře a během postupného sčítání hlasů nebude přítomná ruská vlajka. Důvodem je útok Moskvy na Ukrajinu.

Auto roku se posledních jedenáct let vyhlašovalo v předvečer zahájení ženevského autosalonu, který se ale dva roky po sobě nekonal kvůli pandemii covidu-19. Generální ředitel Mezinárodního ženevského autosalonu Sandro Mesquita uvedl, že v příštím roce se autosalon v Ženevě konat bude.

Anketu od roku 1964 pořádají evropské motoristické časopisy. Porotu tvoří odborní motorističtí novináři, v současnosti se skládá z 61 novinářů z dvaadvaceti evropských zemí. Česká republika má od roku 1992 v porotě pravidelně jednoho člena, kterým byl dosud vždy šéfredaktor motoristického časopisu Automobil Revue. Duchoň je českým zástupcem od roku 2016.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Česko zaostává ve výdajích na vědu. Experti rozebrali příčiny i možná zlepšení

Výdaje na vědu a výzkum v Česku klesají. Podle nejnovějších dat Eurostatu dosáhl objem investic v této oblasti za rok 2024 necelých dvou procent HDP. To je nejmíň od roku 2017. Vědu a výzkum financuje v Česku hlavně soukromý sektor a jeho podíl chce současná vláda ještě posílit. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali výkonný ředitel Prague.bio Jiří Fusek, výkonný ředitel Enovation David Kotris a akademický ekonom z think-tanku IDEA při CERGE-EI Daniel Münich. Svůj pohled připojil také předseda Akademie věd Radomír Pánek. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
před 1 hhodinou

Banky na doporučení ČNB zpřísní limity pro investiční hypotéky

Banky od dubna zpřísní limity pro poskytování investičních hypoték, jak jim doporučila Česká národní banka, vyplývá z ankety mezi největšími tuzemskými bankami, kterou dělala agentura ČTK. Některé tak již učinily. Nové opatření ČNB se podle nich na počtu nově poskytnutých hypoték projeví, ale nikoliv dramaticky. Doporučení ČNB je platné k 1. dubnu 2026, bude se vztahovat pouze na nově poskytnuté úvěry.
před 2 hhodinami

Ukrajině docházejí peníze na financování obrany před Ruskem, píše Bloomberg

Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, plyne podle agentury Bloomberg z odhadů domácích i zahraničních činitelů, kteří si kvůli citlivosti informací nepřáli být jmenováni. Finanční situaci Ukrajiny komplikuje mimo jiné blokování půjčky od Evropské unie v hodnotě 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun) Maďarskem.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

VideoVláda „spí mnoho týdnů“, říká k palivům Skopeček. Směšné, reaguje David

Od začátku konfliktu na Blízkém východě platí lidé za naftu v průměru o patnáct korun za litr více, benzin podražil asi o osm korun na litr. Situací se bude v pondělí znovu zabývat vláda, chce řešit regulace marží čerpacích stanic. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) kabinetu vytýká, že „spí mnoho týdnů“, sleduje a monitoruje prý to, co je zřejmé – rostoucí ceny pohonných hmot. Občanští demokraté navrhují snížení spotřební daně. Podle europoslance Ivana Davida (SPD) je „směšné tvrdit“, že nemá smysl monitorovat ceny. Argumentuje tím, že se nejedná pouze o koncovou cenu pro zákazníka, nýbrž také o cenu suroviny, cenu rafinérií. Monitorování cen dle něj probíhalo ještě před úderem na Írán. Diskuse v Událostech, komentářích se zúčastnil také předseda představenstva SČS – Unie nezávislých petrolejářů Ivan Indráček. Moderovala Tereza Řezníčková.
včera v 12:11

Panama, Madagaskar i Kamerun. Čechům chodí důchody už do 97 zemí

Přes 111 tisíc seniorů loni pobíralo českou penzi v zahraničí, meziročně o tři tisíce víc, zjistila ČT od České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ). Celkem tak loni stát vyplatil téměř sedm miliard korun, které poslal do 97 zemí. Nejvíce na Slovensko, nechybí ale ani exotičtější místa jako Tunisko, Gruzie nebo Pákistán.
včera v 08:00

Rusko přechodně zakáže vývoz benzinu, píše TASS

Ruské úřady se rozhodly zakázat od 1. dubna vývoz benzinu. Opatření bude platit do konce července. Ruské státní agentuře TASS to sdělily zdroje z odvětví po schůzce ruského vicepremiéra Alexandra Novaka se zástupci ropných společností.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026

O regulaci marží na pohonné hmoty bude vláda jednat v pondělí

Otázka regulace marží nebo dalších kroků směrem k čerpacím stanicím budou hlavními tématy pondělního jednání vlády. Na páteční schůzce se na tom dohodli premiér Andrej Babiš a ministryně financí Alena Schillerová (oba ANO), řekl mluvčí ministerstva financí Michal Žurovec. Ceny pohonných hmot rychle rostou od konce února, kdy vypukl konflikt v Íránu. Část opozice kabinet vyzvala, aby proti růstu cen zakročila. Opatření proti zvyšujícím se cenám již zavedlo například Polsko či Slovensko.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026

Karlova univerzita kvůli zpoždění kampusu Albertov nebude moci využít přes miliardu z plánu obnovy

Univerzita Karlova (UK) nebude moci kvůli zpoždění výstavby kampusu Albertov využít asi 1,4 miliardy korun z Národního plánu obnovy, řekl na pátečním jednání akademického senátu člen kolegia rektora pro provoz a vnitřní procesy Michal Zima. Pokračování projektu je podle něj nicméně jediným řešením, zakonzervování stavby za možnost nepovažuje.
27. 3. 2026
Načítání...