Krize nejspíše bezprostředně nehrozí, ovšem případné ochlazení ekonomiky má pozadí více politické než ekonomické. Shodli se na tom ekonomové při debatě v Otázkách Václava Moravce. Podle Lukáše Kovandy by se vyhlídky výrazně zlepšily, kdyby skončily euro-americké obchodní rozmíšky a kdyby se podařilo hladce provést brexit.
Ekonomičtí poradci německé vlády snížili v uplynulém týdnu odhad růstu německé ekonomiky z 1,5 na 0,8 procenta a poprvé od krize před deseti lety klesl výnos desetiletých amerických státních dluhopisů pod výnos tříměsíčních dluhopisů. Jsou to varovné náznaky, ačkoli si české ekonomické kapacity nemyslí, že je recese nyní nevyhnutelná.
„Nemyslím si, že by šlo o recesi. (…) Je pravda, že německé instituce snižují odhady, ale už jsem také četl odhad IFO v Mnichově, který říká, že by se to mohlo ve druhém pololetí zlepšit,“ podotkl člen Národní rozpočtové rady a bývalý rektor VŠE Richard Hindls. Věří, že Německo vyhraje klíčový boj o domácí poptávku. Dosavadní pokles totiž podle něj souvisí s poklesem zahraniční poptávky.
Kdyby si sedli Trump, Juncker a Mayová a dohodli se…
Podle Lukáše Kovandy je současná situace svérázná tím, že problémy nevycházejí ani tak z toho, co se děje na trzích, jako spíše z toho, co se děje v politice.
„Je to krize do velké míry politická – byť ty dva světy nikdy nelze úplně oddělit. Kdybychom si sedli ke stolu, kde by byli Trump, Juncker a Mayová, a dohodli se, že se máme všichni rádi, skončíme s obchodním válčením a brexit vyřešíme tak, jak je nejlepší – ne z hlediska politiky, ale z hlediska ekonomiky – tak během jednoho odpoledne máte vyřešenu velkou porci toho, co tlačí globální ekonomiku dolů,“ míní ekonom.
Některé čistě ekonomické problémy nelze přehlížet, v prvé řadě poukázal Kovanda na zpomalování čínské ekonomiky, ale prozatím jsou až druhořadé za těmi, které mohou snadno vyřešit politici. „Bytostně ekonomické problémy nejsou tak silné, což mě nabíjí pozitivní vírou,“ podotkl Kovanda.
Podobně smýšlí bývalý viceguvernér České národní banky Pavel Kysilka. Současné nálady na trzích se podle něj „dají snadno překonat jedním novinovým titulkem“. Věří přitom, že jsou si politici dobře vědomi své odpovědnosti a toho, co hrozí, pokud by problémy nevyřešili – co hrozí jejich zemím a ekonomikám i co hrozí jim samotným ve vztahu k voličům.
Politici vědí, co jim hrozí, věří ekonomové
Za vhodný příklad považuje Kysilka brexit. „Čísla svázaná s tvrdým brexitem jsou opravdu hrozivá. Británie má 50 procent svých vývozů za zeměmi EU. Čísla zná celý kabinet a všichni politici v Británii. Symetricky to platí na naší straně. My bychom byli také postiženi, 200 miliard našich přímých vývozů do Británie a dalších 100 miliard nepřímých přes Německo, Rakousko, Francii – je něco, co by tady možná ukrojilo jeden procentní bod z našeho růstu,“ upozornil. Očekává proto, že „tato tvrdá ekonomická čísla ukázní politiky na obou stranách“.
A příznivá očekávání mají ekonomové i ohledně obchodní války se Spojenými státy. Očekávají její utlumení vzhledem k tomu, že za rok a půl budou v USA prezidentské volby. Donald Trump tedy zřejmě bude opatrný. „Jeho ochota pustit se do obchodních válek je u bodu mrazu, což je dobrá zpráva,“ přepokládá Pavel Kysilka.
O obchodní válce se hovořilo jednak ve vztahu Spojených států k Evropské unii, ale také k Číně. A podle Richarda Hindlse nebude situaci stupňovat ani ona.
„Čína se snaží jednat a chce hrát. Nechce se uzavřít ani do války nebo přestřelky se Spojenými státy, chce jednat. A Evropská unie – ač si o ní můžeme z hlediska čísel říkat cokoli – je velkým hráčem a pro Čínu je velký partner,“ soudí.
