Kontroly na nemocenské: postih čeká více než 1800 lidí

Pracovníci okresních správ sociálního zabezpečení (OSSZ) zkontrolovali téměř 79 tisíc lidí na nemocenské. Léčebný režim za první půlrok nedodrželo více než 1800 z nich. Dočasně pracovně neschopné tedy čeká postih: možné zkrácení nebo úplné odejmutí finanční podpory.

Kontrola čekala každého dvanáctého člověka na nemocenské. Dohromady pracovníci OSSZ navštívili 78 714 dočasně pracovně neschopných a udělili 1846 postihů. „Hlavním smyslem kontrol není někoho trestat, ale zajistit, aby čerpání nemocenského nebylo zneužíváno a byla dodržována pravidla, která stanovuje zákon,“ vysvětluje Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) ve své zprávě.

Nemocenské příspěvky stát vyplácí od 15. dne trvání pracovní neschopnosti a hlavním cílem je nahradit pojištěncům část výdělku, o který dočasně kvůli onemocnění přišli.

Lidé, kterým lékař vystavil neschopenku, mají povinnost dodržovat léčebný režim. Ten určuje i dobu vycházek, které mohou trvat nejvýše šest hodin denně, a to v době od 7 do 19 hodin. Kromě respektování samotného režimu musí pacienti také umožnit případnou kontrolu jeho dodržování.

Svému lékaři proto musí sdělit platnou adresu, na které se budou v době nemocenské nacházet. Dále musí označit byt a zvonek jmenovkou a při kontrole předložit průkaz totožnosti. Pokud kontroloři nemocného na uvedené adrese nezastihnou, musí po písemném oznámení sám kontaktovat OSSZ.

Kdyby se následně prokázalo porušení daného režimu, správní řízení rozhodne o možném postihu. Pojištěnci může být v takovém případě odebrána část finanční podpory, nebo o ni přijde zcela. „Kontrola může být provedena opakovaně, případně i v pozdních hodinách, včetně víkendu či svátku,“ připomíná ČSSZ.

Zneužívání nemocenských příspěvků vede k jejich omezování. To pak představuje problém především pro ty, kteří jsou na tuto formu podpory odkázaní třeba kvůli dlouhodobé nemoci. Stát se snaží zneužívání systému předcházet. Od roku 2013 zaměstnanci například nemají nárok na proplacení prvních tří dnů pracovní neschopnosti vůbec.

Následně má za náhradu mzdy zodpovědnost zaměstnavatel, který pracovníkům poskytuje 60 % z vyměřeného základu mzdy. Získává tím také nárok na kontrolu dodržování léčebného procesu. Pracovníky OSSZ může ale na kontrolu poslat i sám ošetřující lékař.

Stát pak přebírá povinnost vyplácet nemocenskou od 15. dne neschopnosti. Dlouhodobě se snaží najít v poskytování dávek takový kompromis, aby lidi odradil od zneužívání tohoto systému, ale zároveň aby zajistil dostatečnou finanční kompenzaci těm, kteří ji opravdu potřebují.

Senát například letos schválil navýšení příspěvků pro lidi s dlouhodobých onemocněním. Pro ty může vyloučení z trhu práce představovat vážný problém. Od 31. dne budou mít tedy nárok na 66 % a od 61. dne pak dostanou 72 % vyměřovacího základu mzdy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Marže, zmatky, kartel. Politici v debatě probrali pohonné hmoty

Jediné, co se nyní dá udělat ke zlevnění pohonných hmot, je podle premiéra Andreje Babiše (ANO) zastropování marže obchodníků. Podle poslance Matěje Gregora (Motoristé) nyní marže stanic na hlavních tazích výrazně vzrostly. Europoslankyně Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO) má zvyšování marží za „nehorázné“. Dle europoslankyně Veroniky Vrecionové (ODS) Babiš zmatkuje podobně jako za covidu. Europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09) upozornil, že případné jednání premiéra s petrolejáři může skončit u antimonopolního úřadu. Nedělní debatu moderoval Lukáš Dolanský.
před 1 hhodinou

Česko zaostává ve výdajích na vědu. Experti rozebrali příčiny i možná zlepšení

Výdaje na vědu a výzkum v Česku klesají. Podle nejnovějších dat Eurostatu dosáhl objem investic v této oblasti za rok 2024 necelých dvou procent HDP. To je nejmíň od roku 2017. Vědu a výzkum financuje v Česku hlavně soukromý sektor a jeho podíl chce současná vláda ještě posílit. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali výkonný ředitel Prague.bio Jiří Fusek, výkonný ředitel Enovation David Kotris a akademický ekonom z think-tanku IDEA při CERGE-EI Daniel Münich. Svůj pohled připojil také předseda Akademie věd Radomír Pánek. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
před 3 hhodinami

Banky na doporučení ČNB zpřísní limity pro investiční hypotéky

Banky od dubna zpřísní limity pro poskytování investičních hypoték, jak jim doporučila Česká národní banka, vyplývá z ankety mezi největšími tuzemskými bankami, kterou dělala agentura ČTK. Některé tak již učinily. Nové opatření ČNB se podle nich na počtu nově poskytnutých hypoték projeví, ale nikoliv dramaticky. Doporučení ČNB je platné k 1. dubnu 2026, bude se vztahovat pouze na nově poskytnuté úvěry.
před 4 hhodinami

Ukrajině docházejí peníze na financování obrany před Ruskem, píše Bloomberg

Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, plyne podle agentury Bloomberg z odhadů domácích i zahraničních činitelů, kteří si kvůli citlivosti informací nepřáli být jmenováni. Finanční situaci Ukrajiny komplikuje mimo jiné blokování půjčky od Evropské unie v hodnotě 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun) Maďarskem.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

VideoVláda „spí mnoho týdnů“, říká k palivům Skopeček. Směšné, reaguje David

Od začátku konfliktu na Blízkém východě platí lidé za naftu v průměru o patnáct korun za litr více, benzin podražil asi o osm korun na litr. Situací se bude v pondělí znovu zabývat vláda, chce řešit regulace marží čerpacích stanic. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) kabinetu vytýká, že „spí mnoho týdnů“, sleduje a monitoruje prý to, co je zřejmé – rostoucí ceny pohonných hmot. Občanští demokraté navrhují snížení spotřební daně. Podle europoslance Ivana Davida (SPD) je „směšné tvrdit“, že nemá smysl monitorovat ceny. Argumentuje tím, že se nejedná pouze o koncovou cenu pro zákazníka, nýbrž také o cenu suroviny, cenu rafinérií. Monitorování cen dle něj probíhalo ještě před úderem na Írán. Diskuse v Událostech, komentářích se zúčastnil také předseda představenstva SČS – Unie nezávislých petrolejářů Ivan Indráček. Moderovala Tereza Řezníčková.
včera v 12:11

Panama, Madagaskar i Kamerun. Čechům chodí důchody už do 97 zemí

Přes 111 tisíc seniorů loni pobíralo českou penzi v zahraničí, meziročně o tři tisíce víc, zjistila ČT od České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ). Celkem tak loni stát vyplatil téměř sedm miliard korun, které poslal do 97 zemí. Nejvíce na Slovensko, nechybí ale ani exotičtější místa jako Tunisko, Gruzie nebo Pákistán.
včera v 08:00

Rusko přechodně zakáže vývoz benzinu, píše TASS

Ruské úřady se rozhodly zakázat od 1. dubna vývoz benzinu. Opatření bude platit do konce července. Ruské státní agentuře TASS to sdělily zdroje z odvětví po schůzce ruského vicepremiéra Alexandra Novaka se zástupci ropných společností.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026

O regulaci marží na pohonné hmoty bude vláda jednat v pondělí

Otázka regulace marží nebo dalších kroků směrem k čerpacím stanicím budou hlavními tématy pondělního jednání vlády. Na páteční schůzce se na tom dohodli premiér Andrej Babiš a ministryně financí Alena Schillerová (oba ANO), řekl mluvčí ministerstva financí Michal Žurovec. Ceny pohonných hmot rychle rostou od konce února, kdy vypukl konflikt v Íránu. Část opozice kabinet vyzvala, aby proti růstu cen zakročila. Opatření proti zvyšujícím se cenám již zavedlo například Polsko či Slovensko.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026
Načítání...