Konec ruského plynu v Česku. Bilance ČT zjišťovala, čím zatopíme

Nahrávám video

Velkoobchodníci se zemním plynem mohou objednat tuto komoditu pro český trh z jiných zemí, než je Rusko, ale fyzicky do Česka stejně doteče právě ruský plyn. V mírových dobách státy původ plynu nerozlišovaly, na burzách se obchodovalo se směskou a obchodníci brali vždy tu nejlevnější dodávku. Ale ve chvíli, kdy hrozí, že kvůli útoku na Ukrajinu Evropa o ruský plyn přijde, začne původ suroviny hrát roli. I tomu se věnuje nový díl publicistického pořadu Bilance.

Statistiky, které ukazují závislost evropských států na ruské komoditě, vždy zařazují Českou republiku mezi nejzranitelnější země. V případě nedostatku plynu se vláda bude řídit vyhláškou ministerstva průmyslu a obchodu o stavu nouze v plynárenství. Podle vyhlášeného stupně omezení by nejprve odpojovala od dodávek plynu velké odběratele (630 MW ročně), kteří mohou přejít na alternativní zdroj, a následně největší spotřebitele (nad 52 500 MW ročně).

Nedostatek plynu by tak nejprve zasáhl velké průmyslové podniky, jako jsou chemické závody, hutě, kalírny nebo sklárny. Jako poslední by přišly na řadu elektrárny, teplárny a domácnosti. V každém případě by omezení dodávek zemního plynu vedlo k zastavení řady průmyslových podniků, přerušení výroby a ohrožení ekonomické stability, včetně zaměstnanosti v Česku.

Náměstek ministra průmyslu René Neděla uvedl, že v případě ukončení odběru ruského plynu by pravděpodobně EU postupovala solidárně a snažila se zajistit pro každou zemi základní množství plynu.

Šedesát procent zemního plynu nyní evropské státy dovážejí z jiných zemí než z Ruska a Evropská komise na začátku března oznámila, že chce do konce roku 2022 nahradit dvě třetiny ruského plynu dovozem z jiných států, především dovozem zkapalněného plynu LNG. Ten je však tradičně mnohem dražší než surovina dodávaná plynovodem, jednak proto, že zkapalnění probíhá za extrémně nízkých teplot a také kvůli drahé přepravě loděmi.

Využití zemního plynu v ČR
Zdroj: EGÚ Brno

Experti o rychlé náhradě zemního plynu z Ruska pochybují. Podle Michala Macenauera z analytické společnosti EGÚ Brno znamená vyšší sázka na LNG rychlé budování nových pobřežních terminálů a zásobníků, a dále zajištění dlouhodobých kontraktů s novými dodavateli. Což bude obtížné, protože Evropa chce plyn, jako fosilní palivo, do patnácti let opustit. Jiří Gavor přitom upozorňuje, že noví partneři nyní navíc nemají kapacity těžbu rychle zvednout. Krátkodobý nedostatek plynu by tak byl řešený zvýšenou spotřebou uhlí ve velkých zařízeních a úsporami.

Podle Michaely Valentové z ČVUT jsou právě úspory klíčem k budoucí náhradě plynu v Česku. Většina plynu se u nás spotřebuje na výrobu tepla, horké vody nebo páry, ať již pro průmysl nebo pro vytápění budov. A právě ve vytápění existuje ohromný potenciál plyn zcela nahradit.
Klíčem k úspěchu je kvalitní zateplení budov a výrobních hal a snížení energetické náročnosti výroby. Současné technologie umožňují nejen zabránit úniku tepla, ale využít i teplo, které z budovy uniká, ať již vzduchem nebo vodou.

Ruský plyn je možné nahradit do roku 2027, zní od expertů

Podle Petra Holuba ze společnosti Budovy 21 je možné spotřebu energií snížit v domech až o 90 procent a do roku 2030 umět ušetřit 1,8 miliardy kubíků dováženého zemní plynu ročně, což je asi dvacet procent spotřeby v zemi. Nutnou podmínkou je, že stát bude tyto investice podporovat a dotovat.

Na využívání odpadního tepla je nyní nejdostupnější technologií tepelné čerpadlo. Například radní Prahy plánují výstavbu obřího tepelného čerpadla, které využije teplou vodu, kterou Pražané vypouštějí ze svých umyvadel a sprchových koutů. Ta totiž doputuje do čistírny odpadních vod v Tróji a tam stále má až 20 stupňů Celisa.

Nahrávám video

Vyrobit z této teploty vařící vodu je pro tepelné čerpadlo hračka, ostatně tato technologie to zvládá i při teplotách kolem nuly. Inspirací pro pražskou radnici jsou stejné projekty v Helsinkách, a také ve Vídni, která bude už od roku 2023 vytápět 56 000 domácností teplem z odpadní čistírny zařízením s výrobou 880 GWh tepelné energie ročně.

Tento systém má využít rozvody centrálního vytápění, což je dědictví předrevoluční energetiky, které Evropa České republice nyní tiše závidí. Dnes je centrální výroba tepla považována za ekologickou technologii budoucnosti. Velké teplárny však budou muset nejen odejít od uhlí, ale možná i zkrátit období, kdy plánovaly vyrábět teplo pomocí plynu.

Alternativou nemusí být jen velká tepelná čerpadla, ale také využívání biometanu – tedy plynu, který vyrobí bioplynové stanice ze zemědělských plodin a kuchyňského odpadu. Biometan má stejní vlastnosti jako zemní plyn a bioplynky je mohu vtlačit do stávající plynárenské soustavy.

Další možností, které se připravuje především v Německu je spalování vodíku, vyrobeného z obnovitelných zdrojů – především při přebytcích elektřiny z větrných a solárních elektráren. Další možností pro teplárny je spalování štěpky, tedy odpadního dřeva, které se mnohdy zcela zbytečně pálí v lesích jako překážející klestí. Tuto surovinu už zařadily teplárny v Plané nad Lužnicí, Třebíči nebo Strakonicích.

Podle analytiků je reálné ruský plyn zcela nahradit do konce roku 2027, ale podmínkou je maximální strategická podpora státu jak v oblasti úspor, tak vzniku nových zdrojů. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoObchody přidávají prvky pro snazší bezbariérové nákupy

Vyhrazené parkování blízko vchodu nebo bezbariérový přístup už jsou běžnou součástí většiny prodejen s potravinami. Přibývá těch, které mají pokladnu přizpůsobenou vozíčkářům nebo asistenční systém pro nedoslýchavé. Takové pokladny jsou zpravidla i označené příslušným symbolem. Některé obchody mají i nákupní vozíky uzpůsobené pro vozíčkáře.
před 49 mminutami

Vláda v Senátu narazí se zákonem rozvolňujícím pravidla rozpočtové odpovědnosti, tvrdí šéfové některých klubů

Vláda v Senátu narazí se zákonem rozvolňujícím pravidla rozpočtové odpovědnosti. ČT to řekli předsedové největších klubů, které mají jasnou většinu. Podle zástupců ODS, STAN či KDU-ČSL zákon umožní další rychlé zadlužování země. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) tvrdí, že podle současných pravidel by kabinet musel pro příští rok navrhnout schodek maximálně 156 miliard korun. To označuje za nereálné.
před 1 hhodinou

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 12 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 17 hhodinami

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

Automobilovému průmyslu se v Česku daří. Stoupá výroba i prodeje nových vozů. Automobilky navíc letos na trh plánují uvést řadu modelů. Na světové premiéře ve Švýcarsku tento týden představila svůj třetí plně elektrický vůz Škoda Auto. Zájem o elektromobily je v Česku ale zatím stále malý. Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že za silnými prodeji stojí solidní výkon ekonomiky a dobrá dostupnost vozidel. Český zákazník je dle něj sice „poměrně konzervativní“, elektromobilita ale podle jeho názoru má budoucnost. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 18 hhodinami

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
včera v 07:30

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
včera v 06:30

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
23. 5. 2026
Načítání...