Jen ne u nás. Polský plán stavby jaderných elektráren naráží na tradiční problém

Polsko plánuje investovat do stavby jaderných elektráren, které zatím neprovozuje. Reaguje tak na nutnost rozloučit se s ruským uhlím, plynem a ropou i na potřebu zajistit si spolehlivé bezemisní zdroje energie. Vláda však začíná narážet na tradiční problémy: odpor lidí k velkým stavbám v blízkém okolí jejich domů i strach části populace z jaderných zdrojů obecně.

Velké sklenice se sušenými hřiby stojí na zelených kachlových kamnech. Francouzskými okny jídelny se Joanna Zwierzchowská dívá na sněhem pokrytou pomořanskou krajinu. „Toto je moje oáza,“ říká obchodnice, která v Gdaňsku provozuje cestovní kancelář. Jenže idyla je ohrožena. Dům Zwierzchowské totiž stojí ve Slajszewu, vesnici na polském pobřeží Baltského moře, kde vláda plánuje stavbu první jaderné elektrárny, píše agentura DPA.

Nedaleko odsud, zhruba 80 kilometrů severozápadně od Gdaňsku a asi 300 kilometrů od hranic s Německem, má Polsko výhledově postavit svou první jadernou elektrárnu. Nejen v regionu to naráží na odpor. Také v Německu, které je vůči jaderné energetice kritické, lidé sledují polské jaderné plány s obavami.

Počátkem listopadu dala polská národně-konzervativní vláda v čele se stranou Právo a spravedlnost (PiS) americkému koncernu Westinghouse povolení k výstavbě první jaderné elektrárny v zemi. Náklady na výstavbu mají činit v přepočtu kolem 447 miliard korun. K umístění elektrárny řekla polská ministryně životního prostředí Anna Moskwová poněkud nejasně, že preferována je „oblast kolem Kopalina-Lubiatowa“, což je sousední obec Slajszewa.

Nejpozději v roce 2026 má být zahájena stavba prvního reaktorového bloku, který má být připojen k síti v roce 2023, vyplývá ze strategického dokumentu Polská energetická politika do roku 2040, předloženého v roce 2021. Po vypuknutí války na Ukrajině byl aktualizován. Od roku 2033 má být každé dva roky uvedena do provozu další jaderná elektrárna. Do roku 2043 jich má být šest. Varšava chce rovněž prostřednictvím soukromých investorů podporovat budování takzvaných malých modulárních reaktorů (SMR).

Jaderné elektrárny mají Polsku pomoci při odklonu od uhlí. V současnosti země získává téměř 80 procent své energie z černého a hnědého uhlí. Problémem nejsou jen vysoké hodnoty emisí. Podle prognóz státního Geologického institutu vystačí zásoby černého uhlí vhodné pro těžbu ještě 50 let, hnědé uhlí by mohlo dojít už za 20 let.

S ruskou invazí na Ukrajinu a energetickou krizí se nálada v polské společnosti obrátila. Ještě v červnu 2021 bylo 45 procent Poláků proti jaderné energii a 39 procent pro. V aktuálním průzkumu činí podíl podporovatelů 75 procent.

Joanna Zwierzchowská řídí své SUV po písčité cestě, která vede k široké písčité pláži ve Slajszewu. V borovém lese za dunami trčí ze země modré kovové sloupky. Brali tu půdní vzorky kvůli zvažované lokalitě pro jadernou elektrárnu.

„Celý ekosystém tohoto baltského regionu je ohrožen,“ říká aktivistka, která proti plánované stavbě mobilizuje v občanské iniciativě Baltyckie-SOS. V Slajszewu a okolních vesnicích visí na některých zahradních plotech žluté plakáty se slogany Stop Atom a Ne jaderné elektrárně v Slajszewu. Velký protest to není. Mnozí občané sice jsou proti, ale nechtěli podle Zwierzchowské vyvěsit žádné plakáty.

Podporovatelé jádra podle ní často ostouzejí jeho odpůrce jako „německé agenty“. Odkaz na Německo není náhodný. Čtyři spolkové země – Braniborsko, Meklenbursko-Přední Pomořansko, Sasko a Berlín – Polsko vyzvaly, aby od svého záměru ustoupilo. „Na pozadí katastrofálních jaderných havárií v Černobylu a Fukušimě by se mělo od plánů na další využívání jaderné energie upustit v zájmu obyvatel a životního prostředí u Baltského moře,“ uvedla iniciativa v prohlášení zveřejněném v polovině prosince. Německo zahájilo odklon od jádra už před mnoha lety, poslední tři jaderné elektrárny odpojí od sítě v polovině dubna.

Čtyřmi škrty své propisky označuje starosta Wieslaw Gembka na mapě místo, kde má jaderná elektrárna stát. „Neznám na světě žádnou obec, která by byla nadšená z toho, že bude vše zničeno,“ řekl šéf správy obce Choczewo, která patří k Slajszewu. Mnoho lidí v pobřežním regionu žije z pronajímání rekreačních bytů a mají strach, že bude zničen základ jejich živobytí. „Ale jako státní zaměstnanec musím zastupovat zájmy odpůrců i zájmy stoupenců a zároveň brát v potaz situaci Polska, které potřebuje místo ke stavbě jaderné elektrárny,“ říká Gembka.

Nebyl by to první pokus Polska o vybudování jaderné elektrárny v blízkosti Baltského moře. Jen 23 kilometrů od Slajszewa leží Żarnowiec, kde měla v době komunismu vzniknout první jaderná elektrárna. Dnes ční do nebe obrovská rozestavěná ruina se zvětralými betonovými bloky a zrezivělými ocelovými mřížemi. Prestižní projekt započatý v 80. letech byl zastaven v roce 1990. Neboť po černobylské katastrofě vzrostl i v Polsku odpor proti jaderné energii. „To je má největší obava“, říká starosta Gembka, „že to u nás dopadne stejně jako tehdy v Żarnowieci“.

Opuštěná stavba atomové elektrárny v polském Żarnowci
Zdroj: Reuters / Agencja Gazeta/Dominik Sadowski

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Rostoucími cenami pohonných hmot se v pondělí bude zabývat vláda, řekl Babiš

Rostoucími cenami pohonných hmot se bude v pondělí znovu zabývat vláda. Ve videu na instagramu to řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Podle něj to vypadá, že rafinérie mají nepřiměřené zisky. Už dříve nevyloučil, že by vláda mohla znovu přistoupit k zastropování marží. Snižovat spotřební daň na naftu a benzin kabinet navrhovat nebude.
před 5 hhodinami

Vláda do konce září rozhodne o růstu důchodů i podobě rozpočtu

Vláda do konce září rozhodne, jestli průměrný důchod od ledna vzroste víc než o zatím plánovaných 300 korun měsíčně, řekl ČT premiér Andrej Babiš (ANO). Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) přitom zatím v návrhu státního rozpočtu na příští rok – který už předpokládá nečekaně vysoký schodek 389 miliard korun – počítá s valorizací podle zákona. Zároveň se v návrhu objevují další díry: někteří ministři totiž tvrdí, že jim Schillerová nedala do jejich rozpočtů zákonné výdaje v řádech miliard korun. I tyto otázky budou muset během září vyřešit koaliční strany. Koncem měsíce je pak vláda povinna předložit svůj návrh rozpočtu sněmovně k posouzení.
před 6 hhodinami

VideoRoste prodej biopotravin

Trh s biopotravinami se dál rozšiřuje. Roste spotřeba, přibývá výrobců. Před deseti lety jich bylo kolem 600, aktuálně už je to více než tisíc. Za evropskými státy je ale Česko pozadu, byť podíl ekologicky obhospodařované půdy patří k nejvyšším v Unii. Čaj a káva spolu s ovocem a zeleninou patří k produktům, které lidé v tuzemských obchodech kupují z kategorie bio nejvíce.
před 7 hhodinami

SPD chce jednat o škrtech v rozpočtu. Můžeme se bavit o jednotkách miliard, řekla Schillerová

Koaliční SPD půjde na jednání o rozpočtu s premiérem Andrejem Babišem a ministryní financí Alenou Schillerovou (oba ANO) s návrhy na snižování nemandatorních výdajů. Ušetřit by se dalo například na sociálních dávkách pro Ukrajince, řekl v Nedělní debatě ČT předseda poslanců SPD Radim Fiala. Pokud se dle Schillerové podaří najít snížení navrženého schodku rozpočtu v řádu jednotek miliard korun, bude to na úkor odložení některých výdajů. Výši plánovaného schodku kritizuje i opozice. Pořad moderovala Jana Peroutková.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

České firmy stále více těží ze zbrojního boomu

V loňském roce uzavřelo ministerstvo obrany se zbrojaři smlouvy za 122 miliard korun. Letos za osm měsíců pak za zhruba 33 miliard, naprostou většinu přitom už s domácími podniky. Příští rok má obrana navíc hospodařit s rekordním rozpočtem, z čehož by měly i nadále výrazně těžit české firmy.
5. 9. 2026

Transformační plán Volkswagenu nemá na Škodu Auto přímý dopad, uvádí česká firma

Nový transformační plán koncernu Volkswagen (VW) nemá žádný přímý dopad na aktivity Škoda Auto, uvedl mluvčí mladoboleslavské automobilky za výrobu a personalistiku Martin Vejdělek. Firma tak zopakovala své stanovisko z července, kdy uvedla, že se jí restrukturalizační plán koncernu přímo netýká.
4. 9. 2026Aktualizováno4. 9. 2026

Dozorčí rada Volkswagenu schválila úsporný balíček, zruší se dalších 50 tisíc míst

Dozorčí rada německé automobilky Volkswagen ve čtvrtek jednomyslně schválila rozsáhlý plán budoucnosti firmy do roku 2030, jehož cílem je transformace společnosti, zvýšení její efektivity a konkurenceschopnosti. Podle médií se na něm shodla s představenstvem. Volkswagen tak mimo jiné plánuje do konce desetiletí zrušit po celém světě dalších 50 tisíc pracovních míst. Plán označuje za nejzásadnější transformační program ve své historii.
3. 9. 2026

VideoSchodek bude stále obludně vysoký, míní exministr financí Kalousek

„I kdyby se schodek snížil o 40 miliard korun, bude stále obludně a nelogicky vysoký,“ komentuje bývalý ministr financí Miroslav Kalousek kroky Motoristů. Ti ve čtvrtek předložili své požadavky k návrhu státního rozpočtu na příští rok, mluví v nich o úspoře 20 miliard korun. Podle Kalouska je na jednání o snižování jednotlivých položek pozdě. „Rozpočet se přece nesestavuje tehdy, když leží na stole a když se o něm jedná,“ řekl v pořadu Interview ČT24, který moderoval Jiří Václavek.
3. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.