Je výhodou nebýt nyní součástí eurozóny, uvedl viceguvernér ČNB Marek Mora

Česko má v současné hospodářské situaci výhodu, že není součástí eurozóny. V rozhovoru poskytnutém německému listu Frankfurter Allgemeine Zeitung to řekl viceguvernér České národní banky (ČNB) Marek Mora.

„Výhody toho, že nejsme součástí eurozóny, výrazně převažují,“ uvedl viceguvernér Mora v rozhovoru. Krize, kterou způsobilo šíření koronaviru, podle něj bude mít dopad na soudržnost eurozóny. Viceguvernér počítá mimo jiné s tím, že „debata kolem takzvané fiskální unie znovu získá na intenzitě“.

Podobně se nedávno pro ČT24 vyjádřil i premiér Andrej Babiš (ANO): „Dneska když nám někdo vyčítá, že nejsme v eurozóně, tak se musím smát. Buďme rádi, že nejsme v eurozóně,“ řekl s narážkou na spory v měnové unii mezi „severem a jihem“ o takzvané koronavirové dluhopisy

V debatě, která později v ČT24 následovala, souhlasili s vyjádřením premiéra i další představitelé. 

Prezident Hospodářské komory ČR Vladimír Dlouhý: „Asi ano, vždycky říkám a obzvlášť teď to říkám, že jsem rád, že jsme členy EU, ale říkal jsem od počátku, že euro bylo předčasně zavedený projekt a v daném okamžiku je výhodou, že máme vlastní měnu“.

Předseda odborové centrály Josef Středula pak dodal: „Já souhlasím, my dlouhodobě říkáme, že bychom měli být obezřetní ke vstupu do eurozóny a teď se projevuje možnost vlastní měny právě proto, abychom mohli regulovat situaci v ekonomice.“

Souhlasil i bývalý viceguvernér ČNB Mojmír Hampl nebo generální ředitel energetické firmy ČEZ Daniel Beneš. „Má to své výhody, samozřejmě, že máme svou měnu a svou centrální banku,“ uvedl šéf energetického gigantu. 

Na opačné straně příznivců eura stojí například současný prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR a bývalý koordinátor pro zavedení eura v ČR Tomáš Prouza či viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Radek Špicar. 

Co si myslí veřejnost

V Česku dlouhodobě převažuje silná skepse veřejnosti k přijetí eura. 

Názory lidí na euro se loni zabýval i průzkum Eurobarometru. V Česku vidělo pozitivní dopad méně než polovina dotazovaných, informovala agentura ČTK. A 60 procent bylo proti zavedení eura, dodala. Nejvíce respondentů (38 procent) vidělo za nejpravděpodobnější přijetí eura za deset let.

Podle průzkumu CVVM z května 2019 si zavedení eura přálo 20 procent lidí, zatímco 75 % bylo proti a pět % nebylo rozhodnuto, uvedla Wikipedia. 

Mora v rozhovoru vyjádřil také nesouhlas s prognózami, které přirovnávají nadcházející hospodářský vývoj k písmenu V, a předpovídají tak, že po prudkém poklesu bude následovat prudký růst. „Nemyslím si, že je scénář V pravděpodobný. Myslím si spíše, že uvidíme něco mezi U a L, zhruba něco jako vlnovka firmy Nike,“ uvedl Mora. „Recese bude trvat déle a cesta zpět nahoru též,“ dodal.

K zavedení eura se Česko zavázalo přístupovou smlouvou do Evropské unie v roce 2003, dle níž by země měla vstoupit do eurozóny, pokud bude splňovat takzvaná konvergenční kritéria. Odpůrci zavedení eura dnes například argumentují tím, že se eurozóna od té doby výrazně změnila nebo že nechtějí, aby Česko ručilo za závazky kupříkladu Řecka. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Marže, zmatky, kartel. Politici v debatě probrali pohonné hmoty

Jediné, co se nyní dá udělat ke zlevnění pohonných hmot, je podle premiéra Andreje Babiše (ANO) zastropování marže obchodníků. Podle poslance Matěje Gregora (Motoristé) nyní marže stanic na hlavních tazích výrazně vzrostly. Europoslankyně Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO) má zvyšování marží za „nehorázné“. Dle europoslankyně Veroniky Vrecionové (ODS) Babiš zmatkuje podobně jako za covidu. Europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09) upozornil, že případné jednání premiéra s petrolejáři může skončit u antimonopolního úřadu. Nedělní debatu moderoval Lukáš Dolanský.
před 8 mminutami

Česko zaostává ve výdajích na vědu. Experti rozebrali příčiny i možná zlepšení

Výdaje na vědu a výzkum v Česku klesají. Podle nejnovějších dat Eurostatu dosáhl objem investic v této oblasti za rok 2024 necelých dvou procent HDP. To je nejmíň od roku 2017. Vědu a výzkum financuje v Česku hlavně soukromý sektor a jeho podíl chce současná vláda ještě posílit. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali výkonný ředitel Prague.bio Jiří Fusek, výkonný ředitel Enovation David Kotris a akademický ekonom z think-tanku IDEA při CERGE-EI Daniel Münich. Svůj pohled připojil také předseda Akademie věd Radomír Pánek. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
před 2 hhodinami

Banky na doporučení ČNB zpřísní limity pro investiční hypotéky

Banky od dubna zpřísní limity pro poskytování investičních hypoték, jak jim doporučila Česká národní banka, vyplývá z ankety mezi největšími tuzemskými bankami, kterou dělala agentura ČTK. Některé tak již učinily. Nové opatření ČNB se podle nich na počtu nově poskytnutých hypoték projeví, ale nikoliv dramaticky. Doporučení ČNB je platné k 1. dubnu 2026, bude se vztahovat pouze na nově poskytnuté úvěry.
před 2 hhodinami

Ukrajině docházejí peníze na financování obrany před Ruskem, píše Bloomberg

Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, plyne podle agentury Bloomberg z odhadů domácích i zahraničních činitelů, kteří si kvůli citlivosti informací nepřáli být jmenováni. Finanční situaci Ukrajiny komplikuje mimo jiné blokování půjčky od Evropské unie v hodnotě 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun) Maďarskem.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

VideoVláda „spí mnoho týdnů“, říká k palivům Skopeček. Směšné, reaguje David

Od začátku konfliktu na Blízkém východě platí lidé za naftu v průměru o patnáct korun za litr více, benzin podražil asi o osm korun na litr. Situací se bude v pondělí znovu zabývat vláda, chce řešit regulace marží čerpacích stanic. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) kabinetu vytýká, že „spí mnoho týdnů“, sleduje a monitoruje prý to, co je zřejmé – rostoucí ceny pohonných hmot. Občanští demokraté navrhují snížení spotřební daně. Podle europoslance Ivana Davida (SPD) je „směšné tvrdit“, že nemá smysl monitorovat ceny. Argumentuje tím, že se nejedná pouze o koncovou cenu pro zákazníka, nýbrž také o cenu suroviny, cenu rafinérií. Monitorování cen dle něj probíhalo ještě před úderem na Írán. Diskuse v Událostech, komentářích se zúčastnil také předseda představenstva SČS – Unie nezávislých petrolejářů Ivan Indráček. Moderovala Tereza Řezníčková.
včera v 12:11

Panama, Madagaskar i Kamerun. Čechům chodí důchody už do 97 zemí

Přes 111 tisíc seniorů loni pobíralo českou penzi v zahraničí, meziročně o tři tisíce víc, zjistila ČT od České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ). Celkem tak loni stát vyplatil téměř sedm miliard korun, které poslal do 97 zemí. Nejvíce na Slovensko, nechybí ale ani exotičtější místa jako Tunisko, Gruzie nebo Pákistán.
včera v 08:00

Rusko přechodně zakáže vývoz benzinu, píše TASS

Ruské úřady se rozhodly zakázat od 1. dubna vývoz benzinu. Opatření bude platit do konce července. Ruské státní agentuře TASS to sdělily zdroje z odvětví po schůzce ruského vicepremiéra Alexandra Novaka se zástupci ropných společností.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026

O regulaci marží na pohonné hmoty bude vláda jednat v pondělí

Otázka regulace marží nebo dalších kroků směrem k čerpacím stanicím budou hlavními tématy pondělního jednání vlády. Na páteční schůzce se na tom dohodli premiér Andrej Babiš a ministryně financí Alena Schillerová (oba ANO), řekl mluvčí ministerstva financí Michal Žurovec. Ceny pohonných hmot rychle rostou od konce února, kdy vypukl konflikt v Íránu. Část opozice kabinet vyzvala, aby proti růstu cen zakročila. Opatření proti zvyšujícím se cenám již zavedlo například Polsko či Slovensko.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026
Načítání...