Investory nových jaderných zdrojů v Česku mají být dceřiné firmy energetické společnosti ČEZ – EDU II pro Jadernou elektrárnu Dukovany a ETE II pro Jadernou elektrárnu Temelín. Navrhovaný investorský model stavby bude v pondělí schvalovat vláda. Počítá se s tím, že investice by měla být placena skupinou ČEZ, a to jak externím financováním, tak vlastními zdroji. Jako podpora státu budou podle návrhu uzavřeny smlouvy mezi státem a ČEZem, které umožní zajistit získání úvěru pro stavbu zdroje za výhodných podmínek obdobných tomu, jako by si půjčoval stát.
„Stát bude zároveň garantovat stabilitu legislativního a regulatorního prostředí a případné kompenzace při jeho změně,“ stojí v podkladech pro vládu. Podle dřívějších informací má nový jaderný blok v Česku stát nižší stovky miliard korun, prioritu má stavba nového bloku v Dukovanech.
„Obě dceřiné společnosti – ať už EDU II, nebo ETE II, byly už před třemi roky založeny právě s tímto cílem, to je, aby měly na starost výstavbu nových jaderných zdrojů,“ řekl mluvčí ČEZu Ladislav Kříž. Podstatnější podle něj ale bude dojednání smluv o financování mezi ČEZem a státem. „Před týdnem se uskutečnilo první jednání. Uvidíme, jak budou jednání pokračovat. Věříme, že by rámcová smlouva měla být hotova na podzim,“ dodal.
Podle minoritního akcionáře a kritika současného vedení ČEZu Michala Šnobra jde o garanci úvěrů ze strany státu až ve druhé řadě. Za hlavní označil možnost, že ČEZ bude moci za určitých podmínek předat dceřinou firmu, která bude mít stavbu na starosti, státu (takzvaná put opce). Podle jeho vyjádření na Twitteru se tak může stát například, pokud by projekt cenově nevycházel.
Nejasnosti o způsobu financování možné vybudování nového jaderného zdroje v Česku během několika předcházejících let brzdily. O stavbu se podle dřívějších informací zajímá šest společností. Jde o ruskou státní společnost Rosatom, francouzskou EDF, jihokorejskou KHNP, čínskou China General Nuclear Power, společný projekt Arevy a Mitsubishi Atmea a severoamerický Westinghouse. Proti vzniku nového jaderného zdroje v Česku se dlouhodobě staví ekologové.
Bez přímého financování státu
Náměstek ministra průmyslu pro energetiku René Neděla řekl, že o preferované variantě bylo rozhodnuto na březnovém jednání vládního Stálého výboru pro jadernou energetiku. Připomněl, že zvolenou variantu zmiňoval v posledních měsících premiér Andrej Babiš (ANO) i ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO). „Tato varianta nepočítá se žádným přímým financováním ze strany státu,“ dodal.
V materiálech pro jednání vlády se dále píše, že smlouva mezi státem a ČEZem bude státu zajišťovat plnou kontrolu nad postupem projektu, rozdělí odpovědnost mezi firmu a stát a bude definovat práva a povinnosti smluvních stran. „Pro zajištění ostatních zájmů státu souvisejících s jadernými elektrárnami – podpora vědy a výzkumu, technického školství, začlenění lokálních výrobců do dodavatelského řetězce – může být uzavřena mezivládní dohoda se státem dodavatele,“ dodává dokument.
Návrh naopak nepočítá s poskytnutím státní záruky návratnosti projektu, tak jak je známa z Velké Británie v případě elektrárny Hinkley Point. Takzvaný Contract for Difference tam umožňuje postavit jadernou elektrárnu za pomoci garantovaných cen elektřiny. Beze změny má zůstat také akcionářská struktura společnosti ČEZ, ve které vlastní 70 procent stát prostřednictvím ministerstva financí a zbytek jsou minoritní akcionáři.
Kolem vládního zmocněnce pro jadernou energetiku vznikne expertní tým
Vládní zmocněnec pro jadernou energetiku Jaroslav Míl už dříve řekl, že smlouva mezi státem a ČEZem řešící první etapu přípravy stavby bloku včetně tendru by měla být připravena k podpisu do konce letošního roku. Kolem Míla se má nyní ustavit nový expertní tým, jehož členy má být pět energetických odborníků – bývalý ředitel ČEZu Jan Vacík, Vojtěch Michalec, Jaromír Novák, Vladivoj Řezník a Jana Siegerová.
Edvard Sequens z ekologického sdružení Calla upozornil, že náklady na činnost týmu vládního zmocněnce do roku 2022 vzrostou na 23,2 milionu korun, náklady na externí právní, ekonomicko-finanční a další expertní poradenské služby pak až na 140,5 milionu korun. „Aniž jsou na stole konkrétní ekonomické analýzy dopadů výstavby nových reaktorů na kapsu daňových poplatníků, případně spotřebitelů elektřiny, už se z ní vytahují další a další nemalé peníze na přípravu stavby,“ dodal Sequens.
Jaderná energetika zajišťuje třetinu výroby elektřiny v Česku
Z dat Energetického regulačního úřadu vyplývá, že v loňském roce vyrobily obě tuzemské jaderné elektrárny v Dukovanech a Temelíně dohromady 29,9 terawatthodin (TWh) elektřiny, což bylo 34 procent z celkové výroby ve výši 88 TWh. Nejvíce elektřiny se loni vyrobilo v hnědouhelných elektrárnách (43 procent), druhé byly právě jaderné elektrárny. Následovaly obnovitelné zdroje energie (celkem 11 procent), černé uhlí a zemní plyn (po čtyřech procentech).
V nadcházejících letech a desetiletích má spotřeba elektřiny podle scénáře Státní energetické koncepce v Česku růst. Výroba se má pohybovat kolem 90 TWh za rok, změnit se ale má struktura. Podle nejreálnějšího scénáře má od druhé poloviny dvacátých let 21. století pocházet nejvíce elektřiny místo z uhlí z právě z jaderných zdrojů. V roce 2040 mají podle optimalizovaného scénáře koncepce jaderné zdroje pokrýt asi polovinu výroby elektřiny v Česku. Následovat mají obnovitelné zdroje.
V roce 2015 schválila vláda ČSSD, ANO a KDU-ČSL premiéra Bohuslava Sobotky dosud platný Národní akční plán rozvoje jaderné energetiky v ČR. Dokument počítá se stavbou jednoho bloku v Jaderné elektrárně Temelín a jednoho bloku v druhé tuzemské elektrárně v Dukovanech s možností rozšíření na dva bloky v obou lokalitách. Prioritou je dostavba Dukovan.
Současná vláda ANO a ČSSD stavbu nového jaderného bloku v ČR podporuje. V programovém prohlášení uvedla, že přípravu výstavby nových jaderných bloků zajistí.
