Inflace v prosinci opět mírně zrychlila

Nahrávám video

Spotřebitelské ceny v České republice v prosinci meziročně stouply o rovná tři procenta, inflace tak zrychlila z 2,8 procenta v listopadu. Ceny pro spotřebitele se zvýšily nejvýrazněji od prosince 2023. Vliv na to měly ceny potravin a bydlení. Meziměsíčně ceny klesly o 0,3 procenta, uvedl Český statistický úřad (ČSÚ).

Za celý loňský rok však průměrná míra inflace činila 2,4 procenta, což bylo nejméně za šest let. V roce 2023 byla průměrná inflace 10,7 procenta, vyplývá z údajů ČSÚ. Předseda ČSÚ Marek Rojíček upozornil na to, že celoroční inflace se loni vrátila na hodnoty, které byly v Česku běžné po roce 2000. V evropském srovnání se Česko podle něj pohybuje ve třetině zemí s nejvyšší inflací, zároveň ale je tempo růstu cen nižší než v ostatních státech visegrádské čtyřky (Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko).

Potraviny a nealkoholické nápoje v prosinci meziročně zdražily o 1,7 procenta, částečně to bylo srovnáním s prosincem 2023, kdy ceny meziměsíčně klesly. Ceny vajec v prosinci meziročně vzrostly o víc než třetinu, olejů a tuků o téměř 17 procent , ovoce o téměř šest procent a čokolády a čokoládových výrobků o 28 procent.

Vzhůru šly ceny lihovin meziročně o 3,4 procenta, piva o 4,8 procenta a tabákových výrobků o sedm procent. Zlevnilo víno. Meziroční pokles cen pohonných hmot a olejů v prosinci zpomalil na 2,6 procenta.

„Na meziroční růst cenové hladiny měly v prosinci největší vliv ceny v oddíle bydlení,“ shrnul ČSÚ. Bydlení, voda, energie a paliva zdražily o 3,9 procenta. Vzrostly ceny nájemného, vodného a stočného, elektřiny a tepla, snížily se u zemního plynu. O téměř pět procent zdražily dovolené s komplexními službami, klesly ceny oděvů o 0,4 procenta a obuvi o 2,3 procenta. Ceny zboží vzrostly úhrnem o 1,7 procenta a ceny služeb o pět procent, doplnil úřad.

„Průměrná míra inflace za rok 2024 činila 2,4 procenta. Ceny zboží úhrnem v roce 2024 vzrostly o 0,9 procenta a ceny služeb o 5,1 procenta,“ řekla vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen ČSÚ Pavla Šedivá. Celoroční inflace byla naposledy nižší v roce 2018, kdy činila 2,1 procenta. V roce 2022 vystoupala na 15,1 procenta.

Výsledek podle analytiků předčil očekávání

Meziroční inflace v prosinci byla i přes nárůst pod očekáváním finančního trhu. „V závěru roku inflace podle očekávání zrychlila, podařilo se jí ovšem udržet na horní hranici tolerančního pásma inflačního cíle centrální banky,“ podotkl hlavní ekonom české pobočky Deloitte David Marek. Podle něj by měla navíc v následujících měsících začít inflace opět klesat. To by mělo ČNB umožnit další snižování úrokových sazeb, myslí si. „Inflace dnes není hlavní problém, tím je slabý růst HDP,“ dodal Marek.

Zvýšení meziroční inflace zapříčinil výhradně efekt srovnávací základny, když v prosinci roku 2023 nastala velmi výrazná meziměsíční deflace, připomněl analytik Cyrrusu Vít Hradil. Tehdy to podle něj souviselo s marketingovou strategií obchodníků s potravinami, kteří lákali zákazníky na „předčasné“ snížení daně z přidané hodnoty dříve, než ve skutečnosti začalo platit. Zároveň tehdy velmi výrazně zlevňovaly pohonné hmoty.

Inflace letos zřejmě zůstane v pásmu dvou až tří procent, ale blíž hornímu okraji uvedeného intervalu, odhadl analytik UniCredit Bank Pavel Sobíšek.

Příjemným překvapením je prosincová inflace i podle viceguvernérky České národní banky Evy Zamrazilové. „Když vidím, kde se pohybuje statistická základna pro rok 2025, tak se domnívám, že lednové číslo (inflace) bude s vysokou pravděpodobností začínat dvojkou, a nikoli trojkou. Ruku v ruce s tím se zvyšuje i pravděpodobnost, že uvolňování měnové politiky bude moct na začátku letošního roku pokračovat,“ řekla. Bankovní rada ČNB v prosinci uvolňování měnové politiky po roce přerušila, když základní úrokovou sazbu ponechala na čtyřech procentech.

Ve své prognóze očekávala ČNB prosincovou inflaci o 0,3 procentního bodu vyšší. Pomaleji, než se předpokládalo, zdražovaly hlavně potraviny, nápoje a tabák, které meziročně zdražily o 3,3 procenta. Prognóza ČNB přitom počítala s 4,8 procenta, uvedl náměstek ředitele sekce měnové Jakub Matějů. Nad očekávání ČNB naopak vzrostly regulované ceny, které se proti prosinci 2023 zvýšily o 6,6 procenta, zatímco centrální banka předpokládala růst o 5,8 procenta.

Maloobchodní tržby zpomalily meziroční růst

Maloobchodní tržby v Česku bez prodejů a oprav motorových vozidel v listopadu zpomalily růst, meziročně stouply o 4,3 procenta, v říjnu vzrostly po revizi o 5,1 procenta. Meziměsíčně se tržby obchodníků snížily o 0,1 procenta, prohlásil ČSÚ.

„Maloobchodní tržby po očištění o cenové vlivy v listopadu pokračovaly v meziročním růstu, přičemž tempo růstu se oproti předchozím čtyřem měsícům zmírnilo. Ke zvýšení tržeb maloobchodu nejvíce přispěl internetový a zásilkový prodej a prodej pohonných hmot,“ řekla vedoucí oddělení statistiky obchodu, dopravy a služeb ČSÚ Jana Gotvaldová.

Internetovým a zásilkovým obchodům tržby meziročně vzrostly o 14,1 procenta a za pohonné hmoty stouply o 10,8 procenta. Za nepotravinářské zboží činil meziroční růst 5,5 procenta a za potraviny o 0,4 procenta.

Tržby ve specializovaných prodejnách s kosmetickými a toaletními výrobky meziročně vzrostly o 12,9 procenta a s farmaceutickým a zdravotnickým zbožím o 3,7 procenta. V prodejnách s oděvy a obuví tržby stagnovaly. Naopak v prodejnách s počítačovým a komunikačním zařízením o 6,3 procenta klesly. Nižší meziroční tržby zaznamenaly i obchody s výrobky pro domácnost a s výrobky pro kulturu, sport a rekreaci.

V nespecializovaných prodejnách s převahou potravin se tržby zvýšily o 0,7 procenta, ty s převahou nepotravinářského zboží evidovaly meziroční růst tržeb o 14,5 procenta. Tržby ve specializovaných prodejnách potravin se naopak o 3,1 procenta snížily.

Tržby za prodej a opravy motorových vozidel meziročně stouply o 2,8 procenta, v tom za opravy motorových vozidel byly vyšší o 2,9 procenta a za prodej motorových vozidel včetně náhradních dílů stouply o 2,8 procenta. Ve srovnání s říjnem vzrostly tržby za prodej a opravy motorových vozidel o 0,3 procenta.

Statistici zveřejnili také informace o listopadovém vývoji cen v zahraničním obchodu. Ceny vývozu a dovozu podle nich v tomto měsíci ovlivnilo oslabení koruny vůči euru a dolaru. Ceny vývozu se meziměsíčně zvýšily o 0,9 procenta, meziročně rostly o 4,5 procenta. Dovozní ceny meziměsíčně stouply o 0,8 procenta, meziročně se zvýšily o 2,4 procenta. „V meziměsíčním i meziročním srovnání výrazně rostly ceny elektřiny,“ uvedl ČSÚ.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 4 hhodinami

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

Automobilovému průmyslu se v Česku daří. Stoupá výroba i prodeje nových vozů. Automobilky navíc letos na trh plánují uvést řadu modelů. Na světové premiéře ve Švýcarsku tento týden představila svůj třetí plně elektrický vůz Škoda Auto. Zájem o elektromobily je v Česku ale zatím stále malý. Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že za silnými prodeji stojí solidní výkon ekonomiky a dobrá dostupnost vozidel. Český zákazník je dle něj sice „poměrně konzervativní“, elektromobilita ale podle jeho názoru má budoucnost. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 5 hhodinami

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
před 11 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 12 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
před 22 hhodinami

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
22. 5. 2026

Schillerová zveřejní první návrh rozpočtu až koncem srpna. U Stanjury to kritizovala

Přes sto miliard korun navíc oproti letošku požadují už nyní pro příští rok členové vlády pro své resorty, řekla ČT ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Trvá na tom, že deficit veřejných financí nepřesáhne tři procenta hrubého domácího produktu, tedy 356 miliard korun. První návrh rozpočtu plánuje Alena Schillerová zveřejnit koncem srpna. To v minulosti sama kritizovala u svého předchůdce Zbyňka Stanjury (ODS), který tento termín zavedl namísto dříve obvyklého konce června.
22. 5. 2026

Stát zvažuje prodej výrobce výbušnin Explosia, řekl Babiš

Stát uvažuje o prodeji pardubické Explosie, řekl v pátek po návštěvě státního výrobce výbušnin a střelivin premiér Andrej Babiš (ANO). Dodal, že zájem projevila Francie prostřednictvím prezidenta Emmanuela Macrona, ale i další evropské firmy. Explosii se podle něj extrémně daří, zpětinásobila výnosy a zisk z případného prodeje by podle něj možná šel použít třeba i na splnění závazků vůči NATO.
22. 5. 2026Aktualizováno22. 5. 2026
Načítání...