Inflace v prosinci opět mírně zrychlila

Nahrávám video

Spotřebitelské ceny v České republice v prosinci meziročně stouply o rovná tři procenta, inflace tak zrychlila z 2,8 procenta v listopadu. Ceny pro spotřebitele se zvýšily nejvýrazněji od prosince 2023. Vliv na to měly ceny potravin a bydlení. Meziměsíčně ceny klesly o 0,3 procenta, uvedl Český statistický úřad (ČSÚ).

Za celý loňský rok však průměrná míra inflace činila 2,4 procenta, což bylo nejméně za šest let. V roce 2023 byla průměrná inflace 10,7 procenta, vyplývá z údajů ČSÚ. Předseda ČSÚ Marek Rojíček upozornil na to, že celoroční inflace se loni vrátila na hodnoty, které byly v Česku běžné po roce 2000. V evropském srovnání se Česko podle něj pohybuje ve třetině zemí s nejvyšší inflací, zároveň ale je tempo růstu cen nižší než v ostatních státech visegrádské čtyřky (Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko).

Potraviny a nealkoholické nápoje v prosinci meziročně zdražily o 1,7 procenta, částečně to bylo srovnáním s prosincem 2023, kdy ceny meziměsíčně klesly. Ceny vajec v prosinci meziročně vzrostly o víc než třetinu, olejů a tuků o téměř 17 procent , ovoce o téměř šest procent a čokolády a čokoládových výrobků o 28 procent.

Vzhůru šly ceny lihovin meziročně o 3,4 procenta, piva o 4,8 procenta a tabákových výrobků o sedm procent. Zlevnilo víno. Meziroční pokles cen pohonných hmot a olejů v prosinci zpomalil na 2,6 procenta.

„Na meziroční růst cenové hladiny měly v prosinci největší vliv ceny v oddíle bydlení,“ shrnul ČSÚ. Bydlení, voda, energie a paliva zdražily o 3,9 procenta. Vzrostly ceny nájemného, vodného a stočného, elektřiny a tepla, snížily se u zemního plynu. O téměř pět procent zdražily dovolené s komplexními službami, klesly ceny oděvů o 0,4 procenta a obuvi o 2,3 procenta. Ceny zboží vzrostly úhrnem o 1,7 procenta a ceny služeb o pět procent, doplnil úřad.

„Průměrná míra inflace za rok 2024 činila 2,4 procenta. Ceny zboží úhrnem v roce 2024 vzrostly o 0,9 procenta a ceny služeb o 5,1 procenta,“ řekla vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen ČSÚ Pavla Šedivá. Celoroční inflace byla naposledy nižší v roce 2018, kdy činila 2,1 procenta. V roce 2022 vystoupala na 15,1 procenta.

Výsledek podle analytiků předčil očekávání

Meziroční inflace v prosinci byla i přes nárůst pod očekáváním finančního trhu. „V závěru roku inflace podle očekávání zrychlila, podařilo se jí ovšem udržet na horní hranici tolerančního pásma inflačního cíle centrální banky,“ podotkl hlavní ekonom české pobočky Deloitte David Marek. Podle něj by měla navíc v následujících měsících začít inflace opět klesat. To by mělo ČNB umožnit další snižování úrokových sazeb, myslí si. „Inflace dnes není hlavní problém, tím je slabý růst HDP,“ dodal Marek.

Zvýšení meziroční inflace zapříčinil výhradně efekt srovnávací základny, když v prosinci roku 2023 nastala velmi výrazná meziměsíční deflace, připomněl analytik Cyrrusu Vít Hradil. Tehdy to podle něj souviselo s marketingovou strategií obchodníků s potravinami, kteří lákali zákazníky na „předčasné“ snížení daně z přidané hodnoty dříve, než ve skutečnosti začalo platit. Zároveň tehdy velmi výrazně zlevňovaly pohonné hmoty.

Inflace letos zřejmě zůstane v pásmu dvou až tří procent, ale blíž hornímu okraji uvedeného intervalu, odhadl analytik UniCredit Bank Pavel Sobíšek.

Příjemným překvapením je prosincová inflace i podle viceguvernérky České národní banky Evy Zamrazilové. „Když vidím, kde se pohybuje statistická základna pro rok 2025, tak se domnívám, že lednové číslo (inflace) bude s vysokou pravděpodobností začínat dvojkou, a nikoli trojkou. Ruku v ruce s tím se zvyšuje i pravděpodobnost, že uvolňování měnové politiky bude moct na začátku letošního roku pokračovat,“ řekla. Bankovní rada ČNB v prosinci uvolňování měnové politiky po roce přerušila, když základní úrokovou sazbu ponechala na čtyřech procentech.

Ve své prognóze očekávala ČNB prosincovou inflaci o 0,3 procentního bodu vyšší. Pomaleji, než se předpokládalo, zdražovaly hlavně potraviny, nápoje a tabák, které meziročně zdražily o 3,3 procenta. Prognóza ČNB přitom počítala s 4,8 procenta, uvedl náměstek ředitele sekce měnové Jakub Matějů. Nad očekávání ČNB naopak vzrostly regulované ceny, které se proti prosinci 2023 zvýšily o 6,6 procenta, zatímco centrální banka předpokládala růst o 5,8 procenta.

Maloobchodní tržby zpomalily meziroční růst

Maloobchodní tržby v Česku bez prodejů a oprav motorových vozidel v listopadu zpomalily růst, meziročně stouply o 4,3 procenta, v říjnu vzrostly po revizi o 5,1 procenta. Meziměsíčně se tržby obchodníků snížily o 0,1 procenta, prohlásil ČSÚ.

„Maloobchodní tržby po očištění o cenové vlivy v listopadu pokračovaly v meziročním růstu, přičemž tempo růstu se oproti předchozím čtyřem měsícům zmírnilo. Ke zvýšení tržeb maloobchodu nejvíce přispěl internetový a zásilkový prodej a prodej pohonných hmot,“ řekla vedoucí oddělení statistiky obchodu, dopravy a služeb ČSÚ Jana Gotvaldová.

Internetovým a zásilkovým obchodům tržby meziročně vzrostly o 14,1 procenta a za pohonné hmoty stouply o 10,8 procenta. Za nepotravinářské zboží činil meziroční růst 5,5 procenta a za potraviny o 0,4 procenta.

Tržby ve specializovaných prodejnách s kosmetickými a toaletními výrobky meziročně vzrostly o 12,9 procenta a s farmaceutickým a zdravotnickým zbožím o 3,7 procenta. V prodejnách s oděvy a obuví tržby stagnovaly. Naopak v prodejnách s počítačovým a komunikačním zařízením o 6,3 procenta klesly. Nižší meziroční tržby zaznamenaly i obchody s výrobky pro domácnost a s výrobky pro kulturu, sport a rekreaci.

V nespecializovaných prodejnách s převahou potravin se tržby zvýšily o 0,7 procenta, ty s převahou nepotravinářského zboží evidovaly meziroční růst tržeb o 14,5 procenta. Tržby ve specializovaných prodejnách potravin se naopak o 3,1 procenta snížily.

Tržby za prodej a opravy motorových vozidel meziročně stouply o 2,8 procenta, v tom za opravy motorových vozidel byly vyšší o 2,9 procenta a za prodej motorových vozidel včetně náhradních dílů stouply o 2,8 procenta. Ve srovnání s říjnem vzrostly tržby za prodej a opravy motorových vozidel o 0,3 procenta.

Statistici zveřejnili také informace o listopadovém vývoji cen v zahraničním obchodu. Ceny vývozu a dovozu podle nich v tomto měsíci ovlivnilo oslabení koruny vůči euru a dolaru. Ceny vývozu se meziměsíčně zvýšily o 0,9 procenta, meziročně rostly o 4,5 procenta. Dovozní ceny meziměsíčně stouply o 0,8 procenta, meziročně se zvýšily o 2,4 procenta. „V meziměsíčním i meziročním srovnání výrazně rostly ceny elektřiny,“ uvedl ČSÚ.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Trump tvrdí, že s Putinem dohodl dodávky nafty

Americký prezident Donald Trump sdělil, že Rusko okamžitě dodá na americký a světový trh přes tři sta tisíc tun nafty, v dalších měsících pak mají následovat ještě vyšší dodávky. Trump uvedl, že dohodu o dodávkách sjednal během telefonického rozhovoru s ruským vůdcem Vladimirem Putinem, který označil za velmi úspěšný. Rusko přitom na konci září prodloužilo zákaz vývozu nafty. Kyjev upozornil, že dárek Putinovi mír nepřinese.
21:30Aktualizovánopřed 10 mminutami

Méně čínských aut v EU může přinést nová dohoda Bruselu a Pekingu

Čína a Evropská unie dospěly k dohodě, která by mohla vést k poklesu vývozu čínských hybridních automobilů do EU o více než polovinu. Uvedl to v pátek evropský komisař pro obchod Maroš Šefčovič na tiskové konferenci po rozhovorech s čínským ministrem obchodu Wangem Wen-tchaem v Pekingu. Čínské ministerstvo obchodu již předtím oznámilo, že obě strany dosáhly „porozumění“ ohledně obchodu s hybridními vozy.
před 3 hhodinami

Plán na snížení podpor v nezaměstnanosti rozklížil vládu

Ve vládě pokračuje spor o podpory v nezaměstnanosti. Zatímco hnutí ANO a Motoristé podporují pokles podpor na loňskou úroveň, SPD je zásadně proti. Ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO) tak nemá pro svůj návrh ve sněmovně dost hlasů. Kritizuje ho i opozice.
včera v 20:04‌‌

V kuřecím masu z Lidlu byly bakterie způsobující salmonelózu, zjistila SZPI

V kuřecím masu z Lidlu našla Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) bakterie způsobující onemocnění salmonelóza, uvedl ve čtvrtek v tiskové zprávě mluvčí SZPI Marek Bartík. Letos jde již o několikátý případ, kdy je v chlazeném masu v některém z řetězců drůbeží maso s těmito bakteriemi, jež mohou mít pro člověka velmi nepříjemné zdravotní následky. Nemocí se například nakazily stovky žáků a vyučujících ve školní jídelně v Praze – Újezdu nad Lesy.
včera v 14:56‌‌

Ferrit zůstane za prodej strojů do Ruska bez trestu. Žalobce upustil od stíhání

Státní zástupce podmíněně upustil od trestního stíhání strojírenské společnosti Ferrit, kterou policie obvinila kvůli dodávkám důlních strojů do Ruska. Podle vyšetřovatelů se sedm strojů dostalo do země přes prostředníky v dalších státech, přestože jejich vývoz podléhal sankčním omezením. Čtyři manažeři Ferritu včetně jednatele Petra Mohelníka uzavřeli dohody o vině a trestu, o jejichž schválení bude ještě rozhodovat soud. Státní zástupce s nimi sjednal peněžité tresty od 150 do 500 tisíc korun. Stíhání dalších dvou lidí žalobce zastavil.
včera v 12:29‌‌

Místo Churchilla čmelák. Britské bankovky změní tvář

Na nových bankovkách vydávaných britskou centrální bankou se v příštích letech objeví sova, čmelák, papuchalk a ježek. Nahradí tak britské historické osobnosti, jako například politika Winstona Churchilla. Oznámila to Bank of England (BoE).
včera v 11:22‌‌

Češi chtějí bydlet ve vlastním. Dostupnost je ale nejhorší v EU

Pořídit si vlastní bydlení je v Česku nejtěžší z celé EU. Podle indexu prosperity a finančního zdraví je na něj potřeba více než třináct hrubých ročních platů. Celkové podmínky se ale v tuzemsku ve srovnání s Unií paradoxně zlepšují. I přesto však necelá polovina lidí vydá na domácnost přes třicet procent čistých příjmů a jeden z deseti dokonce přes polovinu. Složitá situace se obzvlášť dotýká mladých, ukazují čísla, která zveřejnily Česká spořitelna a portál Evropa v datech.
včera v 06:00‌‌

Společný dluh EU by mohl dosáhnout bilionu eur, varuje účetní dvůr

Společné zadlužení Evropské unie (EU) rychle roste, na konci roku 2027 by mohlo dosáhnout jednoho bilionu eur (zhruba 24,5 bilionu korun). Uvádí to Evropský účetní dvůr (EÚD). Za nárůst mohou především programy a opatření schválené na podporu unijních ekonomik po pandemii covidu-19. Úřad dříve také upozornil na odhadovanou míru chyb ve výdajích z rozpočtu EU. Je prý nadále příliš vysoká, míru chybovosti vypočetl EÚD na 3,8 procenta, o rok dříve to bylo 3,6 procenta.
včeraAktualizovánovčera v 01:47‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.