EU a Indie uzavřely obří obchodní dohodu

Indický premiér Nárendra Módí a šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová oznámili v úterý ráno uzavření přelomové obchodní dohody mezi Indií a Evropskou unií. Dohoda je největší, jakou kdy obě strany uzavřely, přichází po téměř dvou desetiletích přerušovaných jednání a v době, kdy se obě strany snaží snížit závislost na proměnlivých vztazích se Spojenými státy, připomínají agentury.

„Byla podepsána velká dohoda mezi Evropskou unií a Indií,“ prohlásil Módí podle agentury Reuters. „Lidé po celém světě ji budou nazývat matkou všech dohod,“ dodal. Von der Leyenová potvrdila uzavření dohody vzápětí a označila ji za historický průlom, který vytváří zónu volného obchodu zahrnující zhruba dvě miliardy lidí.

Dohoda podle Evropské komise posílí hospodářské a politické vazby mezi druhou a čtvrtou největší ekonomikou světa v době rostoucího geopolitického napětí a globálních ekonomických výzev. Očekává se, že ujednání zdvojnásobí vývoz z EU do Indie.

Detaily dohody

Snížena nebo zrušena totiž budou cla na více než devadesát procent exportu zboží z EU, z čehož by mohl těžit zejména evropský automobilový průmysl. Kromě toho dohoda zlepší přístup na indický trh služeb, zejména ve finančních službách, námořních službách a dalších klíčových odvětvích, otevře nové obchodní příležitosti a podpoří tvorbu pracovních míst.

Indie je čtvrtou největší ekonomikou světa s největší populací na světě. Navzdory tomu je vývoz z EU do této země relativně nízký ve srovnání s vývozem do jiných států. Způsobeno je to podle Komise mimo jiné vysokými cly. Dohoda sníží nejen cla, ale také administrativní zátěž, čímž se obchodování usnadní, zlevní a zrychlí. To podle unijní exekutivy pomůže společnostem a zemědělcům z EU vyvážet více.

Indie poskytne EU snížení cel, které dosud nezískal žádný z jejích ostatních obchodních partnerů. Například cla na automobily se postupně sníží ze 110 procent na pouhých deset procent, zatímco u automobilových dílů budou po pěti až deseti letech zcela zrušena. Cla sahající až do výše 44 procent na stroje, 22 procent na chemikálie a jedenáct procent na léčiva mají být podle dohody také z velké části zrušena.

EU a Indie už obchodují se zbožím a službami v hodnotě přes 180 miliard eur (zhruba 4,4 bilionu korun) ročně, což v Unii podporuje téměř 800 tisíc pracovních míst. Celkově snížení cel dojednané v dohodě by mělo ušetřit asi čtyři miliardy eur ročně na clech na evropské produkty.

Dohoda rovněž odstraňuje nebo snižuje často prohibitivní cla (v průměru přes 36 procent) na vývoz zemědělsko-potravinářských produktů z EU. Tím otevírá obrovský trh pro evropské zemědělce. Citlivá evropská zemědělská odvětví, jako je hovězí maso, cukr nebo rýže, naopak nebudou vůbec liberalizována a domácí producenti budou chráněni před levným dovozem.

Spolupráce přináší výsledky, zní z EU

„Evropská unie a Indie dnes učinily historické rozhodnutí a prohloubily partnerství mezi největšími demokraciemi světa,“ uvedla šéfka Komise, která je spolu s předsedou Evropské rady Antóniem Costou přímo v Dillí.

„Vytvořili jsme zónu volného obchodu pro dvě miliardy lidí, ze které budou mít ekonomický prospěch obě strany. Vyslali jsme světu signál, že spolupráce založená na pravidlech stále přináší skvělé výsledky,“ dodala s tím, že jde jen o začátek a EU a Indie budou své vztahy i nadále rozvíjet a posilovat.

Dohodu ještě v posledních dnech přímo v Indii dojednával eurokomisař pro obchod Maroš Šefčovič. „Po roce neúnavného úsilí a více než deseti letech příprav jsme dosáhli největší dohody o volném obchodu v historii – dohody, která se nepodobá žádné jiné,“ komentoval Šefčovič dosažený výsledek.

Dokazuje to podle něj, že tvrdá práce se vyplácí a že je možné dosáhnout obchodu výhodného pro obě strany. „Nyní je náš cíl jasný: zajistit, aby podniky co nejrychleji získaly z této dohody o volném obchodu hmatatelné výhody,“ dodal eurokomisař.

Uzavření dohody uvítal i německý ministr financí Lars Klingbeil. „Evropu a Indii spojuje jejich ekonomická síla, schopnost inovovat a společné zájmy. Tato dohoda vytváří nové příležitosti pro růst a kvalitní pracovní místa,“ uvedl ve svém prohlášení.

Pozitivně na dohodu reagují evropské automobilky. Šéfové německých společností Volkswagen, BMW a Mercedes označili dohodu za významnou příležitost pro německý exportní sektor. Součástí Volkswagenu je i česká Škoda Auto, která už v Indii vyrábí. Francouzská automobilka Renault avizovala, že bližší obchodní vztahy s Indií posílí její investice v obou regionech.

Dojednání obchodní dohody s Indií ocenil i český eurokomisař pro mezinárodní partnerství Jozef Síkela. Ta dle jeho slov zasáhne zásadně do jeho portfolia, s indickým ministrem zahraničí Subrahmanjamem Džajšankarem si už v minulosti domlouvali koordinaci určitých aktivit a případných partnerství ve třetích zemích.

„Vytváříme nový trh čítající dvě miliardy lidí,“ uvedl Síkela. Ocenil rovněž fakt, že odstraněním celních bariér by mohla EU ušetřit čtyři miliardy eur ročně. „To je sto miliard korun a jsou to peníze, které budou moci evropské firmy využít pro tvorbu nových pracovních míst či pro inovace, pro nové produkty,“ dodal eurokomisař.

Další kroky

Na straně EU budou brzy zveřejněny vyjednané návrhy textů, které projdou právní revizí a překladem do všech úředních jazyků Unie. Následně bude dohoda předložena ke schválení Radě EU, která zastupuje členské státy. Jakmile Rada EU dohodu přijme, mohou Evropská unie a Indie ujednání podepsat. Po podpisu vyžaduje dohoda ještě souhlas Evropského parlamentu.

Jakmile dohodu ratifikuje také Indie, může vstoupit v platnost. Očekává se, že by se tak mohlo stát do jednoho roku.

EU před několika dny podepsala důležitou dohodu s jihoamerickým blokem Mercosur a loni uzavřela obchodní dohody s Indonésií, Mexikem a Švýcarskem. Indie ve stejném období uzavřela dohody s Británií, Novým Zélandem a Ománem.

Vlna dohod podle agentury Reuters ukazuje, jak se země po celém světě snaží omezit závislost na obchodu s USA. Navíc ambice amerického prezidenta Donalda Trumpa ohledně Grónska a jeho hrozby zavedení cel vůči Evropě nadále zvýšily napětí mezi Spojenými státy a jejich tradičními spojenci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoElektroaut v Česku přibývá, v evropském srovnání ale prodeje zaostávají

Dražší paliva přivádí stále víc Čechů k elektromobilitě. Prodeje čistě elektrických vozů i hybridů rostou, na celkových prodejích se už podílí téměř sedmi procenty. V celé Evropské unii je to ale už přes dvacet procent a třeba v Norsku téměř 98 procent. Česko se tak v rámci Evropy řadí ke státům, kde se elektroauta prodávají nejméně. Zákazníky odrazuje cena elektrovozů či obava z krátké dojezdové vzdálenosti.
před 13 hhodinami

Schodek rozpočtu oproti letošku vzroste, nepřekročí 400 miliard, říká Schillerová

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) ve čtvrtek třetím dnem jednala se členy vlády o návrhu státního rozpočtu na rok 2027. Setkala se s ministrem pro sport, prevenci a zdraví Borisem Šťastným (Motoristé), ministrem vnitra Lubomírem Metnarem (ANO), ministrem školství Robertem Plagou (za ANO), ministrem práce a sociálních věcí Alešem Juchelkou (ANO) i s ministrem dopravy Ivanem Bednárikem (za SPD). Celkovou podobu rozpočtu vláda dosud nezveřejnila, schodek bude podle Schillerové vyšší než letošních 310 miliard, ale nižší než 400 miliard.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

VideoDohodu o provedení práce využívá milion lidí měsíčně, zaměstnavatelé je musí hlásit předem

Zhruba milion lidí v tuzemsku využívá každý měsíc dohodu o provedení práce (DPP). Nejčastěji na ni pracují lidé mezi 46 a 55 lety, druhé místo patří lidem ve věku 19 až 25 let, u nichž jde často o letní brigády. Zaměstnavatelé musí „dohodáře“ už dva roky povinně hlásit, od letošního dubna v rámci jednotného měsíčního hlášení, od července pak již před jejich nástupem, což zejména v létě působí určité nesnáze. „Polovina těch lidí vůbec nepřijde. Podnikatel musí zaplatit přihlášení zaměstnance, který nikdy nenastoupí, pak přihlášení zaměstnance, který nastoupí, a zpracování jeho mzdy,“ popisuje ředitelka firmy UOL Účetnictví Jana Jáčová. DPP nejsou využívány pouze jako klasická brigáda, ale významně i v kombinaci s hlavním pracovním poměrem, podotkla Sandra Volkánová z České správy sociálního zabezpečení.
před 23 hhodinami

VideoNovela plánuje zavést bonusy za preventivní prohlídky ve výši tisíců korun

K absolvování preventivních prohlídek u lékaře motivují zdravotní pojišťovny už teď, obvykle příspěvkem na další péči nebo sport. Novela, kterou chce ministerstvo zdravotnictví předložit s účinností od roku 2028, má zavést vyplácení bonusů pacientům přímo na účet. Přesnou výši odměny návrh nezmiňuje, podle šéfa resortu Adama Vojtěcha (za ANO) se má pohybovat v jednotkách vyšších tisíců korun. „Je tam určité rozpětí v tuto chvíli, což dává i potenciál konkurence mezi zdravotními pojišťovnami,“ vysvětlil. „Nějaká míra volnosti pro jednotlivé pojišťovny by byla žádoucí,“ souhlasí s tímto přístupem ředitel VZP Ivan Duškov. Podle členky sněmovního zdravotního výboru Michaely Šebelové (STAN) funguje to, že k prohlídkám aktivně zvou lékaři, správností ministerstvem navrhované cesty si není jistá.
před 23 hhodinami

Ohledně přínosu novely stavebního zákona se zástupce developerů a architektka neshodnou

Novela stavebního zákona v horní komoře narazila a vrací se poslancům. Zástupce developerů Zdeněk Soudný přitom vidí v novele příležitost, jak řešit dlouhodobé potíže a vytvořit stabilnější prostředí pro výstavbu. Architektka z Arniky Anna Vinklárková naopak míní, že může dále prohloubit personální problémy a zároveň oslabit ochranu dalších veřejných zájmů, jako je ochrana památek, životního prostředí i práv samospráv.
včera v 19:37

Senát zamítl stavební novelu

Senátoři zamítli vládní novelu stavebního zákona. Předlohu při projednávání v horní komoře hájila ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová (ANO) s tím, že Česko nepotřebuje další debaty o pomalém povolování staveb. Podle kritiků je ale norma nepřehledná, nesrozumitelná a s nepředvídatelnými dopady. Zástupci samospráv a ekologové zamítnutí novely vítají. Naopak developeři a podnikatelé ve stavebnictví to považují za špatnou zprávu.
včeraAktualizovánovčera v 17:18

Sklizeň bude letos nejhorší za patnáct let, řekl šéf Agrární komory

České zemědělství letos přijde na tržbách zhruba o 20 miliard korun, řekl na zahájení agrosalonu Země živitelka prezident Agrární komory ČR Jan Doležal. V rostlinné výrobě způsobí pokles zejména nižší letošní sklizeň, kterou Doležal označil za nejhorší za posledních patnáct let. Například produkce zeleniny letos kvůli suchu klesne asi o 30 procent. Nepříznivá je i situace v živočišné výrobě, kde jen v sektoru mléka dosahují ztráty na tržbách kvůli nízké ceně mléka zhruba 20 milionů každý den.
včeraAktualizovánovčera v 16:08

Ministerstvo financí zhoršilo výhled ekonomiky kvůli válce s Íránem

Ministerstvo financí v nové ekonomické prognóze zhoršilo výhled letošního hospodářského růstu Česka na 1,9 procenta. V předchozí predikci z dubna očekávalo pro letošek růst hrubého domácího produktu (HDP) o 2,1 procenta. Důvodem pro zhoršení jsou dopady pokračujícího konfliktu na Blízkém východě. Pro příští rok ministerstvo ponechalo očekávaný hospodářský růst 2,4 procenta.
včeraAktualizovánovčera v 14:30

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.