Hypermarkety vedou, Češi ale stále častěji nakupují i v menších supermarketech a diskontech

Nejrychleji v tuzemsku rostou diskontní prodejny, menší supermarkety a drogerie, neboť zákazníci při nakupování upřednostňují komfort a rychlost nákupu na menší prodejní ploše. Tržby v maloobchodu v prvních třech měsících letošního roku zaznamenaly meziročně nárůst o 3,5 procenta, což ovlivnily vyšší ceny a mírný růst spotřeby.

Tuzemský maloobchod přitom výrazně táhnou čerstvé potraviny. Vyplývá to ze studie Nielsen Shopper Trends, kterou představila společnost Nielsen se Svazem obchodu a cestovního ruchu ČR.

Studie srovnala obchodní řetězce na českém maloobchodním trhu pomocí takzvaného Store Equity Indexu, který určuje sílu značky jednotlivých řetězců co do oblíbenosti, ochoty zaplatit více za produkty v daném obchodě a cestovat do něj na delší vzdálenost. Na první místo se poprvé dostal Lidl, který si vyměnil pozici s Kauflandem. Na dalších příčkách jsou Tesco, Albert a Globus.

V tržbách sice stále patří prvenství hypermarketům, jejichž tržní podíl činí 36 procent. Postupně však podle manažera výzkumné agentury Nielsen Břetislava Chovítka oslabují vůči menším supermarketům a diskontům. Snižuje se také počet obchodů malých formátů, takzvaných tradičních smíšenek. „V dlouhodobém horizontu výrazně ztrácí – ve srovnání s obdobím před deseti lety se jejich počet snížil o 14 procent a dále klesá,“ uvedl. 

„Hypermarkety meziročně ztrácí, naopak menší formáty, jako supermarkety, diskonty a specializované drogerie, meziročně výrazně rostou,“ dodal Chovítek.

Ovlivňují to dva faktory – počet transakcí, tedy kolik zákazníků do nich chodí, a velikost nákupního koše – kolik utratí za jeden nákup. Za posledních deset let podle Chovítka vzrostl počet obchodů moderního typu (nad 401 metrů čtverečních) o více než dvě stě (o 14 procent). Naopak počet tradičních smíšenek s prodejní plochou do 400 metrů čtverečních o 18 procent klesl. Souvisí to s inovacemi a ochotou investovat do technologií a zážitků pro nakupujícího, dodal.

„Na prodejní ploše se v posledním období objevuje stále širší škála nových technologií, změna obchodních formátů nebo takzvané omnichannel komunikace, které mají za cíl vytvořit pro zákazníky větší pohodlí a usnadnit a zpřehlednit jim výběr zboží,“ řekl k tomu Tomáš Prouza, prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR. Připomenul, že v Česku je největší konkurence obchodních řetězců v Evropě. 

Maliny a avokádo táhnou

Více než v minulosti se čeští zákazníci zajímají o zdravější potraviny a alternativy stravování. Podíl čerstvých potravin na celkových tržbách činí až 44 procent. Pro více než polovinu českých nakupujících rozhoduje právě čerstvé ovoce, zelenina a pečivo o tom, kam půjdou nakoupit.

Mezi nejrychleji rostoucí zdravé kategorie pak patří rostlinná mléka a jogurty, müsli a cereální tyčinky. V posledních šesti letech se podle Chovítka až sedminásobně zvýšily tržby za maliny a avokádo. Češi utrácejí i za borůvky, mango, třešně, kokos nebo zázvor. O více než polovinu vzrostl ale i obrat za tvrdý alkohol a slané pochutiny.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoZásobníky plynu jsou plné ze dvou třetin, stát zasahovat nebude

České zásobníky plynu jsou aktuálně naplněné ze dvou třetin, což je o čtrnáct procent méně než loni touto dobou. Hlavní příčinou je vyšší cena plynu, roli hrají i menší zbylé zásoby po loňské zimě. Česko však bude mít komodity dostatek, ujišťuje ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). „V Evropě je dostatek plynu, zásobníky jsou plněny v České republice o měsíc rychleji, než jak ukládá vyhláška (...) není důvod, aby do toho stát netržně vstupoval,“ popsal. Kvůli vývoji cen na velkoobchodním trhu už řada dodavatelů zdražila elektřinu i plyn. Jedná se přitom o nové, fixované produkty, o které roste mezi spotřebiteli zájem.
před 4 hhodinami

VideoElektroaut v Česku přibývá, v evropském srovnání ale prodeje zaostávají

Dražší paliva přivádí stále víc Čechů k elektromobilitě. Prodeje čistě elektrických vozů i hybridů rostou, na celkových prodejích se už podílí téměř sedmi procenty. V celé Evropské unii je to ale už přes dvacet procent a třeba v Norsku téměř 98 procent. Česko se tak v rámci Evropy řadí ke státům, kde se elektroauta prodávají nejméně. Zákazníky odrazuje cena elektrovozů či obava z krátké dojezdové vzdálenosti.
před 18 hhodinami

Schodek rozpočtu oproti letošku vzroste, nepřekročí 400 miliard, říká Schillerová

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) ve čtvrtek třetím dnem jednala se členy vlády o návrhu státního rozpočtu na rok 2027. Setkala se s ministrem pro sport, prevenci a zdraví Borisem Šťastným (Motoristé), ministrem vnitra Lubomírem Metnarem (ANO), ministrem školství Robertem Plagou (za ANO), ministrem práce a sociálních věcí Alešem Juchelkou (ANO) i s ministrem dopravy Ivanem Bednárikem (za SPD). Celkovou podobu rozpočtu vláda dosud nezveřejnila, schodek bude podle Schillerové vyšší než letošních 310 miliard, ale nižší než 400 miliard.
20. 8. 2026Aktualizováno20. 8. 2026

VideoDohodu o provedení práce využívá milion lidí měsíčně, zaměstnavatelé je musí hlásit předem

Zhruba milion lidí v tuzemsku využívá každý měsíc dohodu o provedení práce (DPP). Nejčastěji na ni pracují lidé mezi 46 a 55 lety, druhé místo patří lidem ve věku 19 až 25 let, u nichž jde často o letní brigády. Zaměstnavatelé musí „dohodáře“ už dva roky povinně hlásit, od letošního dubna v rámci jednotného měsíčního hlášení, od července pak již před jejich nástupem, což zejména v létě působí určité nesnáze. „Polovina těch lidí vůbec nepřijde. Podnikatel musí zaplatit přihlášení zaměstnance, který nikdy nenastoupí, pak přihlášení zaměstnance, který nastoupí, a zpracování jeho mzdy,“ popisuje ředitelka firmy UOL Účetnictví Jana Jáčová. DPP nejsou využívány pouze jako klasická brigáda, ale významně i v kombinaci s hlavním pracovním poměrem, podotkla Sandra Volkánová z České správy sociálního zabezpečení.
20. 8. 2026

VideoNovela plánuje zavést bonusy za preventivní prohlídky ve výši tisíců korun

K absolvování preventivních prohlídek u lékaře motivují zdravotní pojišťovny už teď, obvykle příspěvkem na další péči nebo sport. Novela, kterou chce ministerstvo zdravotnictví předložit s účinností od roku 2028, má zavést vyplácení bonusů pacientům přímo na účet. Přesnou výši odměny návrh nezmiňuje, podle šéfa resortu Adama Vojtěcha (za ANO) se má pohybovat v jednotkách vyšších tisíců korun. „Je tam určité rozpětí v tuto chvíli, což dává i potenciál konkurence mezi zdravotními pojišťovnami,“ vysvětlil. „Nějaká míra volnosti pro jednotlivé pojišťovny by byla žádoucí,“ souhlasí s tímto přístupem ředitel VZP Ivan Duškov. Podle členky sněmovního zdravotního výboru Michaely Šebelové (STAN) funguje to, že k prohlídkám aktivně zvou lékaři, správností ministerstvem navrhované cesty si není jistá.
20. 8. 2026

Ohledně přínosu novely stavebního zákona se zástupce developerů a architektka neshodnou

Novela stavebního zákona v horní komoře narazila a vrací se poslancům. Zástupce developerů Zdeněk Soudný přitom vidí v novele příležitost, jak řešit dlouhodobé potíže a vytvořit stabilnější prostředí pro výstavbu. Architektka z Arniky Anna Vinklárková naopak míní, že může dále prohloubit personální problémy a zároveň oslabit ochranu dalších veřejných zájmů, jako je ochrana památek, životního prostředí i práv samospráv.
20. 8. 2026

Senát zamítl stavební novelu

Senátoři zamítli vládní novelu stavebního zákona. Předlohu při projednávání v horní komoře hájila ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová (ANO) s tím, že Česko nepotřebuje další debaty o pomalém povolování staveb. Podle kritiků je ale norma nepřehledná, nesrozumitelná a s nepředvídatelnými dopady. Zástupci samospráv a ekologové zamítnutí novely vítají. Naopak developeři a podnikatelé ve stavebnictví to považují za špatnou zprávu.
20. 8. 2026Aktualizováno20. 8. 2026

Sklizeň bude letos nejhorší za patnáct let, řekl šéf Agrární komory

České zemědělství letos přijde na tržbách zhruba o 20 miliard korun, řekl na zahájení agrosalonu Země živitelka prezident Agrární komory ČR Jan Doležal. V rostlinné výrobě způsobí pokles zejména nižší letošní sklizeň, kterou Doležal označil za nejhorší za posledních patnáct let. Například produkce zeleniny letos kvůli suchu klesne asi o 30 procent. Nepříznivá je i situace v živočišné výrobě, kde jen v sektoru mléka dosahují ztráty na tržbách kvůli nízké ceně mléka zhruba 20 milionů každý den.
20. 8. 2026Aktualizováno20. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.