Hostem pořadu Události, komentáře byl předseda Národní rozpočtové rady (NRR) Mojmír Hampl, který označil návrh státního rozpočtu na rok 2025 za rozpočet na volební rok. Podle něj bude sestavení rozpočtu na rok 2026 ještě komplikovanější. Vládní návrh na příští rok počítá s příjmy ve výši dvou bilionů a 86 miliard korun a se schodkem 241 miliard. Rada upozornila, že se schodkem mohou zamíchat ještě dvě proměnné – cena emisních povolenek a odvody z firem s účastní státu.
„Určitě to není nejhorší rozpočet na volební rok, který tahle země zažila,“ míní Hampl. NRR podle něj vždy počítá s tím, že ve volebních rocích je skládání rozpočtu a debata o něm odlišná.
Ačkoli ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) míní, že v návrhu žádná zásadní rizika nevidí a že proměnné jsou podle něj zanedbatelné, rada v rozpočtu označila za potenciálně rizikovou částku zhruba půl procenta příjmů. Hampl upozornil, že „bez sumy, kterou my jsme takto identifikovali, by vláda nebyla schopná pokračovat v úsilí o snižování deficitu.“
Riziko pro schodek státního rozpočtu Hampl vidí především v Německu, jehož ekonomika se „druhý rok propadá do záporných hodnot.“
Rozpočet napínaný „jako struna“
„Nám tam vadily věci, které jsou mimo klasický rámec příjmů a výdajů,“ sdělil Hampl. U některých z nich radě vadí, že není dodržena zásada počítat s tím, že nastanou výdaje, a naopak u příjmů kalkulovat s tím, že nebudou.
V případě částí rozpočtu, které nemají oporu ve stávající legislativě, poukázal, že tato zásada není legislativně zakotvena, ale „je to dobrá zásada, kterou jsme v této zemi ctili a my ji připomínáme,“ uvedl. Sdělil také, že po debatách i s ministerstvem financí se nezdá, že by někdo zásadně rozporoval jádro sdělení NRR.
Rozpočet je podle Hampla napínaný „jako struna“ na straně příjmů i výdajů, ale podle něj to nutně neznamená, že by rozpočet hotovostně nemohl dopadnout. Je šance, že se schodek dostane pod tři procenta HDP. Připomněl však, že v konsolidačním balíčku vlády jsou uváděna jiná čísla.
Klíčovým parametrem je nastavení výdajů, které určuje, co vláda smí a nesmí utratit. Ani pokud se příjmy zvýší, neznamená to, že by vláda mohla více utrácet.
„Sestavit rozpočet na rok 2026 bude ještě komplikovanější,“ řekl Hampl. „Protože s největší pravděpodobností budeme mít úplně jiný způsob, jak budeme nakládat s výnosem z emisních povolenek.“
Zisky z takzvaných žlutých povolenek by totiž měly být z drtivé většiny alokovány do fondu životního prostředí a vypadnou tak jako přímý státní příjem. „Dále asi nebude windfall daň,“ sdělil a doplnil, že je také nastavena automatická valorizace výdajů. Mělo by docházet ke zlepšování trajektorie strukturálního salda, které by mělo pokračovat o půl procentního bodu.
