Firmy chtějí rekordně nabírat, ukazuje průzkum

Nahrávám video

Optimismus na trhu práce je rekordní. Čeští zaměstnavatelé plánují i ve třetím čtvrtletí letošního roku mnohem více nabírat zaměstnance než propouštět. Vyplývá to z pravidelného průzkumu společnosti Manpower mezi 515 zaměstnavateli v soukromém i veřejném sektoru v Česku.

Přijímat nové zaměstnance plánuje podle průzkumu 38 procent zaměstnavatelů, naopak 17 procent očekává snižování jejich počtu. Na 38 procent oslovených firem uvedlo, že ve třetím čtvrtletí změnu nechystá. Čistý index trhu práce tak činí plus 21 procent. V předchozím čtvrtletí to bylo plus dvanáct procent.

„Potřeba firem nabírat nové zaměstnance se nadále zvyšuje a hodnoty ManpowerGroup index trhu práce dosahují rekordní výše od roku 2008, kdy se průzkum začal v České republice provádět. Náborový optimismus pozorujeme ve všech sektorech ekonomiky, nejvíce však ve finančním sektoru a realitách,“ okomentovala výsledky šetření generální ředitelka ManpowerGroup ČR a Slovensko Jaroslava Rezlerová.

Ambiciózně se vyjadřovaly hlavně finanční společnosti a po nich obchodníci. Podle personalistů stojí za zájmem o nové pracovníky snaha dohnat ztráty způsobené covidem, ale taky příchod uprchlíků z Ukrajiny. „Na českém trhu práce – a vidíme to i v Polsku a na Slovensku – pomohla posílit optimismus ukrajinská migrace. Přišlo sem nějakých 150 tisíc lidí, převážně žen, které jsou v relativně mladém věku a jsou schopné pracovat,“ upřesnila Rezlerová.

Pokračující obtíže s dodavatelskými řetězci, rostoucí inflace a ceny energií se podle ní na trhu práce negativně neprojevují a nezaměstnanost klesla na úroveň roku 2018. Vzhledem k velké nejistotě v ekonomice je ale velmi nepravděpodobné, že by klesla pod tři procenta, dodala.

Nejsilnější náborové plány mají zaměstnavatelé v odvětví bankovnictví, finance, pojištění a nemovitosti s čistým Indexem trhu práce 56 procent. V porovnání s předchozím čtvrtletím zaměstnavatelé v tomto odvětví hlásí nárůst optimismu o 32 procentních bodů, a v meziročním srovnání posílení dokonce o 50 procentních bodů.

Zlepšení náborových příležitostí očekávají ve třetím čtvrtletí 2022 všechny čtyři kategorie podle velikosti českých organizací. Proti minulému čtvrtletí i v meziročním srovnání se náborový optimismus mírně snížil v kategorii velké organizace nad 250 zaměstnanců. Míra optimismu je aktuálně vyrovnaná ve všech kategoriích podle velikosti.

Nejvíce se bude nabírat v Čechách

V období od července do září 2022 zaměstnavatelé v Čechách, na Moravě i ve Slezsku očekávají nárůst počtu zaměstnanců. V porovnání s předchozím čtvrtletím i v meziročním srovnání náborové plány posílily ve všech regionech.

Nejsilnější snahu firem nabírat mohou očekávat uchazeči o zaměstnání v Čechách, kde průzkum naměřil index 24. Proti minulému čtvrtletí Index v tomto regionu posílil o dvacet a v meziročním srovnání o devatenáct procentních bodů, což jsou zároveň nejvyšší mezikvartální a meziroční nárůsty v rámci regionů.

Celosvětový čistý index trhu práce je 32 procent, když 47 procent zaměstnavatelů bude nabírat a patnáct procent propouštět. Zaměstnavatelé na celém světě nadále očekávají po sezónním očištění nárůst počtu zaměstnanců s výjimkou Řecka. Nejsilnější náborové plány na příští tři měsíce jsou hlášeny v Mexiku (59), Brazílii (54) a Indii (51), nejslabší v Řecku (-1), Japonsku (čtyři) a Tchaj-wanu (tři procenta).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 7 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 12 hhodinami

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

Automobilovému průmyslu se v Česku daří. Stoupá výroba i prodeje nových vozů. Automobilky navíc letos na trh plánují uvést řadu modelů. Na světové premiéře ve Švýcarsku tento týden představila svůj třetí plně elektrický vůz Škoda Auto. Zájem o elektromobily je v Česku ale zatím stále malý. Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že za silnými prodeji stojí solidní výkon ekonomiky a dobrá dostupnost vozidel. Český zákazník je dle něj sice „poměrně konzervativní“, elektromobilita ale podle jeho názoru má budoucnost. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 13 hhodinami

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
před 19 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 20 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
23. 5. 2026

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
22. 5. 2026

Schillerová zveřejní první návrh rozpočtu až koncem srpna. U Stanjury to kritizovala

Přes sto miliard korun navíc oproti letošku požadují už nyní pro příští rok členové vlády pro své resorty, řekla ČT ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Trvá na tom, že deficit veřejných financí nepřesáhne tři procenta hrubého domácího produktu, tedy 356 miliard korun. První návrh rozpočtu plánuje Alena Schillerová zveřejnit koncem srpna. To v minulosti sama kritizovala u svého předchůdce Zbyňka Stanjury (ODS), který tento termín zavedl namísto dříve obvyklého konce června.
22. 5. 2026
Načítání...