Ekonomika Evropské unie letos hlavně díky příznivému vývoji koronavirové nákazy a vyšší jarní aktivitě poroste po loňském rekordním propadu rychleji, než se původně očekávalo. Ve své letní makroekonomické prognóze to uvedla Evropská komise (EK), která zlepšila odhad letošního růstu hrubého domácího produktu unijních zemí na 4,8 procenta. V květnu čekala 4,2 procenta. Růst české ekonomiky odhaduje EK na 3,9 procenta, dosud počítala se zlepšením o půl procentního bodu nižším.
Příznivější vývoj očekává Komise i v 19 zemích platících eurem, kde by měla letos i příští rok ekonomika růst shodně s celou EU. K předkrizovým hodnotám by se měl podle EK reálný výkon ekonomiky Unie i eurozóny vrátit v posledním čtvrtletí letošního roku. V případě eurozóny přitom Brusel v květnu předpovídal tento návrat až v prvním kvartále příštího roku.
K rychlejšímu tempu přispěje podle unijní exekutivy hospodářská aktivita v prvním čtvrtletí, která předčila očekávání. Díky stabilnímu tempu očkování a omezenému šíření covidu-19 se také v průběhu druhého kvartálu podařilo znovuotevřít většinu odvětví ekonomiky, z čehož podle Komise profitoval zejména sektor služeb. V posledních týdnech se dočkal oživení i strádající cestovní ruch, jemuž by mělo dál pomoci zavedení covidových cestovních certifikátů od začátku července.
„Po mnoha měsících omezení je spotřebitelská důvěra i cestovní ruch na vzestupu, ačkoli bude potřeba obezřetný přístup k hrozbě nové mutace (viru), aby bylo cestování bezpečné,“ upozornil na možné riziko pro odvětví turistiky místopředseda EK pro ekonomiku Valdis Dombrovskis.
Lepší očekávání i pro českou ekonomiku
Růst české ekonomiky letos podle odhadu EK dosáhne 3,9 procenta, příští rok pak má hrubý domácí produkt vzrůst o 4,5 procenta. Předchozí květnová prognóza počítala s 3,4 procenta tento rok a 4,4 procenta v tom následujícím.
K příznivějšímu vývoji přispěje podle Komise nečekaně vysoký objem jarních investic. Ekonomické oživení by měla letos i v příštím roce táhnout především spotřeba domácností, odhaduje unijní exekutiva.
Česko podle Komise více než řada jiných zemí doplatilo na špatný vývoj zimní vlny pandemie, kvůli níž sáhly úřady k nebývale rázným omezením. V souvislosti s nimi v prvním čtvrtletí mezičtvrtletně klesl HDP o 0,3 procenta. Zotavovat se ekonomika začala od druhé poloviny dubna a v zemi postupně začala růst nálada mezi spotřebiteli i firmami.
Letos i v příštím roce by měla podle EK k oživení přispívat zejména poptávka domácností, kterou bude podporovat relativně stabilní situace na pracovním trhu a vysoká úroveň soukromých úspor. Problémy naopak může způsobovat omezení dodávek surovin a materiálů včetně polovodičů, což se může projevit na produkci a exportu automobilového průmyslu, pro Česko klíčového.
