Evropská komise vyšetřuje Apple, Google a Metu

Evropská komise (EK) zahájila první vyšetřování amerických technologických společností Apple, Google a Meta Platforms v souvislosti s možným porušováním Nařízení o digitálních trzích (DMA). Komise to oznámila v tiskové zprávě. Nařízení začalo v plném rozsahu platit tento měsíc. Porušení pravidel může vést k velmi vysokým pokutám, které v krajním případě mohou dosáhnout až deseti procent celosvětového ročního obratu. Meta, Apple i Google své kroky obhajují s tím, že pravidla zavedená v nařízení DMA dodržují.

„Komise má podezření, že opatření zavedená těmito strážci přístupu zaostávají za efektivním plněním jejich závazků podle DMA,“ napsala Komise. Ta plní v EU mimo jiné i roli antimonopolního úřadu.

Za strážce přístupu neboli gatekeepers označila Komise loni v září šest velkých internetových společností, které musejí splňovat pravidla digitální normy DMA. Pět firem je ze Spojených států, a to Apple, Google, Microsoft, Amazon a Meta, šestou je čínská společnost ByteDance, která vlastní platformu TikTok. Globální digitální firmy musejí dodržovat nová pravidla, jejichž smyslem je lépe ochraňovat podnikání drobnější konkurence.

Nahrávám video

„Nařízení o digitálních trzích začalo platit 7. března. Už měsíce diskutujeme se strážci přístupu, abychom jim pomohli přizpůsobit se a již nyní vidíme změny, které se dějí na trhu,“ uvedl eurokomisař pro vnitřní trh Thierry Breton. „Nejsme však přesvědčeni, že řešení od firem Alphabet, Apple a Meta respektují jejich povinnosti týkající se spravedlivějšího a otevřenějšího digitálního prostoru pro evropské občany a podniky. Pokud by naše vyšetřování dospělo k závěru, že nedochází k plnému dodržování DMA, mohou čelit vysokým pokutám,“ dodal Breton.

Řada obav

Evropská komise nyní zkoumá, zda Apple a Google zcela dodržují pravidla DMA, která mimo jiné vyžadují, aby technologické společnosti umožnily vývojářům aplikací nasměrovat uživatele na nabídky dostupné mimo jejich obchody s aplikacemi. Komise má obavy, že tyto dvě společnosti využívají různých omezení, včetně účtování poplatků, čímž brání aplikacím ve volném propagování nabídek.

Google také čelí vyšetřování kvůli nedodržování ustanovení nařízení DMA, která technologickým gigantům brání upřednostňovat své vlastní služby před službami konkurence. Komise se obává, že opatření Googlu povedou k tomu, že se službami třetích stran na stránce s výsledky vyhledávání nebude zacházeno „spravedlivým a nediskriminačním způsobem“.

Komise rovněž zkoumá, zda Apple dělá dost pro to, aby uživatelům svých iPhonů umožnil snadno měnit webové prohlížeče. Prověřuje také, zda nabídka Mety, která obnáší nutnost platit měsíční poplatek za verze Facebooku nebo Instagramu bez reklam, neznamená i nadále shromažďování osobních údajů o uživatelích.

Mluvčí společnosti Meta Platforms uvedl, že se firma snaží dodržovat veškerá pravidla uvedená v nařízení DMA. „Předplatné jako alternativa k reklamě je dobře zavedeným obchodním modelem v mnoha odvětvích,“ uvedl mluvčí. Model 'Zaplať, nebo souhlas' podle něj navrhli právě tak, aby byl v souladu s regulacemi, které zavádí unijní norma.

Společnost Google uvádí, že ve svých službách provedla zásadní změny. Poznamenala také, že bude svůj přístup k dodržování nařízení v následujících měsících obhajovat. Apple je rovněž přesvědčen, že jeho chování je v souladu s DMA.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoElektroaut v Česku přibývá, v evropském srovnání ale prodeje zaostávají

Dražší paliva přivádí stále víc Čechů k elektromobilitě. Prodeje čistě elektrických vozů i hybridů rostou, na celkových prodejích se už podílí téměř sedmi procenty. V celé Evropské unii je to ale už přes dvacet procent a třeba v Norsku téměř 98 procent. Česko se tak v rámci Evropy řadí ke státům, kde se elektroauta prodávají nejméně. Zákazníky odrazuje cena elektrovozů či obava z krátké dojezdové vzdálenosti.
před 9 hhodinami

Schodek rozpočtu oproti letošku vzroste, nepřekročí 400 miliard, říká Schillerová

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) ve čtvrtek třetím dnem jednala se členy vlády o návrhu státního rozpočtu na rok 2027. Setkala se s ministrem pro sport, prevenci a zdraví Borisem Šťastným (Motoristé), ministrem vnitra Lubomírem Metnarem (ANO), ministrem školství Robertem Plagou (za ANO), ministrem práce a sociálních věcí Alešem Juchelkou (ANO) i s ministrem dopravy Ivanem Bednárikem (za SPD). Celkovou podobu rozpočtu vláda dosud nezveřejnila, schodek bude podle Schillerové vyšší než letošních 310 miliard, ale nižší než 400 miliard.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

VideoDohodu o provedení práce využívá milion lidí měsíčně, zaměstnavatelé je musí hlásit předem

Zhruba milion lidí v tuzemsku využívá každý měsíc dohodu o provedení práce (DPP). Nejčastěji na ni pracují lidé mezi 46 a 55 lety, druhé místo patří lidem ve věku 19 až 25 let, u nichž jde často o letní brigády. Zaměstnavatelé musí „dohodáře“ už dva roky povinně hlásit, od letošního dubna v rámci jednotného měsíčního hlášení, od července pak již před jejich nástupem, což zejména v létě působí určité nesnáze. „Polovina těch lidí vůbec nepřijde. Podnikatel musí zaplatit přihlášení zaměstnance, který nikdy nenastoupí, pak přihlášení zaměstnance, který nastoupí, a zpracování jeho mzdy,“ popisuje ředitelka firmy UOL Účetnictví Jana Jáčová. DPP nejsou využívány pouze jako klasická brigáda, ale významně i v kombinaci s hlavním pracovním poměrem, podotkla Sandra Volkánová z České správy sociálního zabezpečení.
před 18 hhodinami

VideoNovela plánuje zavést bonusy za preventivní prohlídky ve výši tisíců korun

K absolvování preventivních prohlídek u lékaře motivují zdravotní pojišťovny už teď, obvykle příspěvkem na další péči nebo sport. Novela, kterou chce ministerstvo zdravotnictví předložit s účinností od roku 2028, má zavést vyplácení bonusů pacientům přímo na účet. Přesnou výši odměny návrh nezmiňuje, podle šéfa resortu Adama Vojtěcha (za ANO) se má pohybovat v jednotkách vyšších tisíců korun. „Je tam určité rozpětí v tuto chvíli, což dává i potenciál konkurence mezi zdravotními pojišťovnami,“ vysvětlil. „Nějaká míra volnosti pro jednotlivé pojišťovny by byla žádoucí,“ souhlasí s tímto přístupem ředitel VZP Ivan Duškov. Podle členky sněmovního zdravotního výboru Michaely Šebelové (STAN) funguje to, že k prohlídkám aktivně zvou lékaři, správností ministerstvem navrhované cesty si není jistá.
před 18 hhodinami

Ohledně přínosu novely stavebního zákona se zástupce developerů a architektka neshodnou

Novela stavebního zákona v horní komoře narazila a vrací se poslancům. Zástupce developerů Zdeněk Soudný přitom vidí v novele příležitost, jak řešit dlouhodobé potíže a vytvořit stabilnější prostředí pro výstavbu. Architektka z Arniky Anna Vinklárková naopak míní, že může dále prohloubit personální problémy a zároveň oslabit ochranu dalších veřejných zájmů, jako je ochrana památek, životního prostředí i práv samospráv.
před 19 hhodinami

Senát zamítl stavební novelu

Senátoři zamítli vládní novelu stavebního zákona. Předlohu při projednávání v horní komoře hájila ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová (ANO) s tím, že Česko nepotřebuje další debaty o pomalém povolování staveb. Podle kritiků je ale norma nepřehledná, nesrozumitelná a s nepředvídatelnými dopady. Zástupci samospráv a ekologové zamítnutí novely vítají. Naopak developeři a podnikatelé ve stavebnictví to považují za špatnou zprávu.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Sklizeň bude letos nejhorší za patnáct let, řekl šéf Agrární komory

České zemědělství letos přijde na tržbách zhruba o 20 miliard korun, řekl na zahájení agrosalonu Země živitelka prezident Agrární komory ČR Jan Doležal. V rostlinné výrobě způsobí pokles zejména nižší letošní sklizeň, kterou Doležal označil za nejhorší za posledních patnáct let. Například produkce zeleniny letos kvůli suchu klesne asi o 30 procent. Nepříznivá je i situace v živočišné výrobě, kde jen v sektoru mléka dosahují ztráty na tržbách kvůli nízké ceně mléka zhruba 20 milionů každý den.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

Ministerstvo financí zhoršilo výhled ekonomiky kvůli válce s Íránem

Ministerstvo financí v nové ekonomické prognóze zhoršilo výhled letošního hospodářského růstu Česka na 1,9 procenta. V předchozí predikci z dubna očekávalo pro letošek růst hrubého domácího produktu (HDP) o 2,1 procenta. Důvodem pro zhoršení jsou dopady pokračujícího konfliktu na Blízkém východě. Pro příští rok ministerstvo ponechalo očekávaný hospodářský růst 2,4 procenta.
včeraAktualizovánovčera v 14:30

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.