I když podle Evropské komise může Řecko získat dalších skoro 2,8 miliardy eur (téměř 76 miliard korun) z třetího záchranného programu, euroskupina zatím odsouhlasila jenom část, 1,1 miliardy eur (29,7 miliardy korun). Atény musí ještě dodat statistiky. Pokud to stihnou do dvou týdnu, Evropský stabilizační mechanismus by měl uvolnit celou částku.
Ministři financí eurozóny tvořící euroskupinu v pondělí souhlasili s uvolněním částky 1,1 miliardy eur (29,7 miliardy korun) pro Řecko, u zbývajících 1,7 miliardy eur (45,9 miliardy Kč) bude jasno do konce měsíce.
Šéf Evropského stabilizačního mechanismu Klaus Regling novinářům řekl, že fond peníze fakticky Aténám uvolní na příštím jednání svého představenstva, což bude až za dva týdny. Pokud už do té doby budou k dispozici zatím chybějící statistické informace ohledně toho, jak
řecká ministerstva a další úřady platily o prázdninách své závazky, bude moci ve stejnou chvíli ESM uvolnit i zbylých 1,7 miliardy eur.
„Je to technická otázka, není k ní potřeba politická diskuse,“ ujišťoval šéf euroskupiny Jeroen Dijsselbloem s tím, že rozdělení sumy na dvě části se od počátku očekávalo - právě kvůli chybějícím statistickým údajům. Euroskupina by se tak podle zdrojů ČTK už k této věci neměla vracet.
Ministři financí zemí platících eurem přijali závěr věřitelských institucí, že Řecko splnilo 15 klíčových podmínek, které byly vyžadovány před dokončením první prověrky stávajícího programu. Dijsselbloem v této souvislosti připomněl úsilí Atén reformovat penzijní systém a energetiku, posílit bankovní dohled, ustavit agenturu dohlížející na příjmy státní pokladny a pokročit v privatizačním programu.
Finanční pomoc Řecku má v třetí vlně dosáhnout až 2,3 bilionu korun
Silně zadlužené Řecko se loni v létě dohodlo s eurozónou na třetím záchranném programu, v jehož rámci by mělo v průběhu tří let obdržet až 86 miliard eur (2,3 bilionu korun). Podmínkou byly tvrdé reformy. Atény v souvislosti s první prověrkou získaly 10,3 miliardy eur (přes 278 miliard korun), z nich bylo v červnu vyplaceno 7,5 miliardy eur (více než 202 miliard korun).
Ani po více než roce se svými penězi do programu stále plně nezapojil Mezinárodní měnový fond (MMF), i když Německo jeho účast vyžaduje. MMF má totiž stále pochybnosti o udržitelnosti řeckého dluhu za stávajících podmínek programu.
Podle slov komisaře Moscoviciho umožňuje dokončení první prověrky začít práce na druhé revizi tříletého programu, kdy se pozornost od prosazení reforem přesune k jejich realizaci. Experti by měli do Atén odjet už ve druhé polovině října.
Do konce roku by podle komisaře navíc mohlo být možné domluvit se na „globální dohodě“, která by se týkala také otázky dluhové úlevy zadlužené zemi. Dijsselbloem poznamenal, že ohledně zapojení MMF by bylo dobré mít jasno co nejdříve.
