Euro je v oběhu dvacet let, zažilo vzestupy i pády. Společnou měnou platí dvě třetiny států Unie

Nahrávám video

Evropská centrální banka (ECB) v těchto dnech připomíná dvacet let od zavedení eurbankovek a euromincí do oběhu. Dvanáct unijních zemí jimi začalo platit 1. ledna 2002, od té doby se k nim přidalo dalších sedm členských států. K přijetí eura, které je po americkém dolaru druhou nejdůležitější měnou na světě, se zavázalo i Česko.

„Euro se stalo majákem stability a spolehlivosti v celém světě. A to díky vám, stovkám milionů Evropanů, kteří mu věříte, dali jste mu sílu, důvěru a denně s ním provádíte transakce,“ uvedla u příležitosti výročí prezidentka ECB Christine Lagardeová.

Uvedení bankovek a mincí do oběhu bylo rozsáhlou logistickou akcí. Na základě Smlouvy o EU byla 1. ledna 1999 vytvořena Evropská měnová unie (EMU), jejímiž zakládajícími členy byly Belgie, Finsko, Francie, Irsko, Itálie, Lucembursko, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko a Španělsko. Tyto země tehdy začaly používat euro v bezhotovostním styku.

O rok později převzala ECB úlohy národních centrálních bank a v následujícím roce se k EMU přidalo Řecko. 1. ledna 2002 pak dosavadních dvanáct členů EMU začalo platit eurobankovkami a euromincemi, které se po dva měsíce používaly současně s národními měnami. Jedinou měnou je euro v zemích EMU od 1. března 2002.

K eurozóně se přidaly i Slovinsko (leden 2007), Kypr a Malta (oba leden 2008), Slovensko (leden 2009), Estonsko (leden 2011), Lotyšsko (leden 2014) a Litva (leden 2015). V současnosti používá euro devatenáct z celkem 27 zemí EU, ve kterých žije zhruba 340 milionů lidí. Používají ho i Kosovo a Černá Hora a na základě smluv s EU také Andorra, Monako, Vatikán a San Marino.

Česko se zavázalo euro přijmout

Zavést jednoho dne euro by s výjimkou Dánska měly všechny členské země Evropské unie, tedy včetně České republiky. Praha ale dává opakovaně najevo, že s tímto krokem nebude spěchat. Dánsko má takzvaný opt-out, což je trvalá výjimka z práva Evropské unie pro členský stát, a k eurozóně se připojit nemusí. Zatím je součástí mechanismu směnných kurzů ERM-2, ve kterém země musí před přijetím eura strávit nejméně dva roky.

Pro vstup do eurozóny musí země EU splnit takzvaná kritéria konvergence. Ta mimo jiné  obnášejí deficit rozpočtu veřejných financí nižší než tři procenta hrubého domácího produktu (HDP), měnu země ve směnném mechanismu ERM-2 či veřejný dluh maximálně 60 procent HDP. Tato pravidla a postihy za jejich nedodržování stanoví Pakt stability a růstu z roku 1997.

Vzestupy a pády

Euro od svého zavedení jako významného projektu evropské integrace zažilo vzestupy a pády. Pravidla stanovená paktem stability většina zemí léta nedodržovala a místo vynucování disciplíny si státy rozšiřovaly možnosti, jak se sankcím vyhnout. I samotné udělení pokuty bylo tak zdlouhavým procesem, že ještě nikdy nebyla udělena, a to přesto, že pravidla porušuje řada zemí EU.

V důsledku světové finanční krize byla EU v roce 2012 nucena pravidla zpřísnit – přijetím takzvaného Paktu rozpočtové kázně nazývaného též fiskální pakt. Jde o mezivládní dohodu platnou pro země eurozóny. Přistoupit k ní mohou i další země EU, jež ji budou muset dodržovat až s přijetím eura. Učinilo tak i Česko. 

Světová finanční krize donutila pět zemí EMU požádat Unii o finanční pomoc. Jako první tak učinilo na jaře 2010 Řecko, jež se přitom do eurozóny dostalo díky zfalšovaným statistikám. Později o pomoc požádalo Irsko, Portugalsko, Španělsko a Kypr. Jako poslední opustilo záchranný program loni v srpnu Řecko. 

Měnová unie dokonce v době rozsáhlé dluhové krize v letech 2011 až 2015 čelila spekulacím, že se rozpadne. Tehdejší šéf ECB Mario Draghi ale pomohl ukončit turbulence na trhu svým prohlášením z 26. července 2012, že „udělá vše, co bude potřeba“, aby euro ochránil. ECB po tomto slibu přišla s nabídkou odkupu vládních dluhů zemí, které bojovaly s nadměrnými náklady na půjčky.

Kvůli finanční krizi EU zřídila několik překlenovacích fondů, jako jsou například Evropský fond finanční stability (EFSF) a Evropský stabilizační mechanismus (ESM). EFSF měl pomáhal chránit členy eurozóny před finanční nestabilitou, zejména před dluhovou krizí, a to tak, že zemím s problémy poskytoval finanční výpomoc. V roce 2012 byl nahrazen ESM, který je mezivládní organizací, jejímž smyslem je v případě nutnosti poskytnout pomoc zemím eurozóny, jež se dostanou do finančních problémů.

Covidová krize

Výročí zavedení eura přichází v době, kdy se členské země potýkají s dopady pandemie covidu-19 na ekonomiku a EU vytváří novou úroveň finanční spolupráce, která má pomoci k oživení ekonomiky.

Státy se shodly, že z krizového fondu ESM budou moci především na výdaje spojené se zdravotní péčí čerpat úvěry celkem za 240 miliard eur (6,7 bilionu korun). V roce 2020 se státy eurozóny po několikaletém vyjednávání shodly na jeho reformě.

Fond má nově od roku 2022 sloužit také jako pojistka pro krajní případy záchrany bank. Dohodu musí letos stvrdit parlamenty zemí platících eurem. ESM bude na základě reformy sloužit i jako krajní pojistka pro takzvaný Jednotný fond pro řešení krizí (SRF), který pomáhá při restrukturalizaci bank, jež se dostanou do problémů, a má předcházet závažnějším dopadům jejich případných krachů na ekonomiku. 

ECB zavedla program nákupů dluhopisů v hodnotě 1,85 bilionu eur (téměř 46 bilionů korun), jehož cílem je udržet nízké výpůjční náklady pro podniky, aby mohly překonat nejhorší období pandemie. EU také začala budovat v reakci na krizi bankovní unii, jejímž pilířem je soubor jednotných pravidel pro fungování bank.

Eurobankovky dostanou novou podobu

Podle údajů z letošního srpna bylo v oběhu celkem 27,4 miliardy eurobankovek v celkové hodnotě 1,5 bilionu eur. Nejvíce používanou bankovkou je ta v hodnotě 50 eur, kterých je v oběhu 13 miliard.

Design bankovek vychází z různých architektonických stylů, které se v minulosti v Evropě objevily a poznamenaly její kulturu. Okna a portály na přední straně jsou symbolem evropského ducha otevřenosti a spolupráce. Mosty na zadní straně symbolizují komunikaci mezi obyvateli Evropy a mezi Evropou a zbytkem světa.

Banka plánuje změnit design bankovek, závěrečné rozhodnutí o novém vzhledu by mělo padnout v roce 2024. Původní design s okny, portály a mosty z různých období, které nepředstavují žádné konkrétní místo ani památku, od zavedení zažil jen drobnou aktualizaci.

V případě mincí je jich v oběhu téměř 140 miliard v celkové hodnotě více než 31 miliard eur. Euromince mají společnou a národní stranu. Vzhled národní strany si určují země, které minci vydaly. Na společné straně je pak vyobrazena EU nebo Evropa a symbolizuje jednotu EU.

Název euro byl schválen na zasedání Evropské rady v roce 1995 v rámci příprav na zavedení jednotné měny. Symbol eura je inspirován řeckým písmenem epsilon, které odkazuje na kolébku evropské civilizace. Je také zkratkou prvního písmene slova Evropa. Dvě rovnoběžné čáry procházející symbolem znamenají stabilitu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 3 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 9 hhodinami

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

Automobilovému průmyslu se v Česku daří. Stoupá výroba i prodeje nových vozů. Automobilky navíc letos na trh plánují uvést řadu modelů. Na světové premiéře ve Švýcarsku tento týden představila svůj třetí plně elektrický vůz Škoda Auto. Zájem o elektromobily je v Česku ale zatím stále malý. Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že za silnými prodeji stojí solidní výkon ekonomiky a dobrá dostupnost vozidel. Český zákazník je dle něj sice „poměrně konzervativní“, elektromobilita ale podle jeho názoru má budoucnost. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 10 hhodinami

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
před 15 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 16 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
včera v 20:19

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
22. 5. 2026

Schillerová zveřejní první návrh rozpočtu až koncem srpna. U Stanjury to kritizovala

Přes sto miliard korun navíc oproti letošku požadují už nyní pro příští rok členové vlády pro své resorty, řekla ČT ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Trvá na tom, že deficit veřejných financí nepřesáhne tři procenta hrubého domácího produktu, tedy 356 miliard korun. První návrh rozpočtu plánuje Alena Schillerová zveřejnit koncem srpna. To v minulosti sama kritizovala u svého předchůdce Zbyňka Stanjury (ODS), který tento termín zavedl namísto dříve obvyklého konce června.
22. 5. 2026
Načítání...