Důvěra v českou ekonomiku klesla v říjnu na 89,8 bodu, uvedl Český statistický úřad. V září byla o tři desetiny výše, tedy ještě nad 90 body. Pod tuto hranici se takzvaný souhrnný indikátor důvěry dostal poprvé od loňského března. Klesá již pět měsíců v řadě, i když pokles důvěry výrazně zpomalil.
V říjnu se snížila důvěra v ekonomiku mezi podnikateli i spotřebiteli. Spotřebitelská důvěra tedy zůstala nejníže od začátku měření v roce 2003, respektive ještě prohloubila dosavadní minimální hodnotu. Je na 71,9 bodu, což je o 0,8 bodu níže než v září.
„Nejvyšší v historii jsou obavy domácností ze zhoršení jejich vlastní finanční situace. Velké obavy také panují z vývoje celkové hospodářské situace a ze zvyšování nezaměstnanosti. Naopak pozitivně lze vnímat klesající obavy z dalšího růstu cen,“ ozřejmila, co číslo znamená, Silvie Vyplašilová z oddělení konjunkturálních průzkumů ČSÚ.
Nedostatek materiálu, vysoké ceny a válka
Důvěra podnikatelů v říjnu klesla o 0,2 bodu na 93,4 bodu. Pomohlo tomu zvýšení důvěry podnikatelů v obchodě o 6,6 bodu a ve službách o necelý bod na 92,9 bodu. Celkově důvěru podnikatelského sektoru ale srazil postoj podnikatelů v průmyslu, kde se snížila o více než dva body na 91,4 bodu, a ve stavebnictví o více než bod na 110,2 bodu. Podnikatelé v průmyslu mají v ekonomiku nejnižší důvěru od loňského října, stavebníci od letošního ledna.
„Velká nejistota ohledně budoucího vývoje, nedostatek materiálu, zhoršující se poptávka a vysoké ceny. To jsou v posledních měsících čtyři základní faktory zásadně ovlivňující vývoj důvěry podnikatelů v průmyslu,“ uvedl vedoucí oddělení konjunkturálních průzkumů ČSÚ Jiří Obst.
V meziročním srovnání je důvěra v českou ekonomiku v letošním říjnu nižší ve všech kategoriích s výjimkou podnikatelů v průmyslu. U nich byla před rokem pod 88 body. Naopak nejvýraznější pokles – téměř 30 bodů – je ve srovnání s loňským říjnem ve spotřebitelské důvěře. Celkový indikátor důvěry se meziročně snížil o 6,2 bodu.
„Důvěra mezi podnikateli a domácnostmi se dále snižuje, což však není vzhledem k ekonomickým nejistotám příliš velké překvapení. U domácností se pak patrně ve slabší důvěře zohlednila další eskalace války na Ukrajině,“ uvedl analytik České bankovní asociace Jakub Seidler.
Očekávání firem ohledně růstu prodejních cen se opět zvýšily. To podle něj naznačuje, že inflační tlaky ještě budou přicházet a inflace zůstane vyšší proti očekávání i začátkem příštího roku. Úrokové sazby ČNB tak zůstanou na vyšší úrovni po delší dobu, dodal.
Nejen na základě průzkumů spotřebitelské a podnikatelské důvěry lze čekat slabší výkon české ekonomiky v letošním druhém pololetí, doplnil analytik Generali Investments Radomír Jáč. Česká ekonomika může vykázat mezikvartální pokles HDP ve třetím i čtvrtém čtvrtletí, což by podle něj znamenalo technickou recesi.
Lidé šetří i na jídle
I když se obavy domácností z dalšího růstu cen zmírnily, lidé v poslední době šetří na zboží, které nutně nepotřebují, týká se to i některých potravin. Často je nakupují v akcích, snaží se také méně plýtvat.
Některé řetězce dokonce nabízejí i jídlo, které by se jinak muselo vyřadit z prodeje. „Odprodej je opravdu velký, a je na to také velmi dobrá zpětná vazba. My jsme si spočítali, že tímto způsobem ročně ušetříme 3800 tun ovoce a zeleniny,“ řekl k akčním balíčkům mluvčí řetězce Lidl Tomáš Myler.
Velký zájem je také o zboží, kterému se blíží datum spotřeby. Regály s takto zlevněnými potravinami nabízí čím dál víc supermarketů. „V posledních týdnech sledujeme zvýšení zájmu o tyto mimořádné slevové akce. Stává se nám velmi často, že zboží se vyprodá, takže do potravinových bank se potom toho zboží vozí méně,“ uvedla za společnost Tesco Lucie Loučková.
Jenže právě kvůli tomu, že Češí více šetří, mají potravinové banky menší nabídku. „Začalo to samozřejmě během pandemie covidu-19, nicméně ten trend stále pokračuje. Je to také válkou na Ukrajině a ekonomickou situací, která je dána tím, že je (vysoká) inflace, zdražují se potraviny i energie,“ sdělil manažer České federace potravinových bank Rostislav Ráček.
Češi se snaží levněji i vařit. Například organizace Zachraň jídlo na svých webových strankách zaznamenala vyšší návštěvnost. „Dělala jsem si takový vlastní výpočet. Vyšlo mi, že průměrná domácnost, pokud by se vůbec nevyhazovalo jídlo, může ušetřit až osm tisíc korun ročně,“ řekla expertka na potravinový odpad z organizace Zachraň jídlo Anna Strejcová.
Tím, že lidé momentálně více šetří, však trpí například restaurace. Přispěly k tomu i rostoucí ceny na jídelních lístcích. Například za oběd lidé zaplatili v září v průměru 172 korun, což je o patnáct korun víc než v lednu. Právě obědy výrazně zdražují už od loňského podzimu.
