Důvěra v ekonomiku klesá. Je nejnižší za pět let

Důvěra v českou ekonomiku v listopadu opět poklesla, byť mírněji než v říjnu. Je tak nejnižší za celé období od července 2014. K propadu výrazně přispěli spotřebitelé, jejichž důvěra se dostala na nejslabší hodnotu od října 2014. Optimističtější však nebyli ani podnikatelé, jejich nálada je nejhorší dokonce od května 2014. Vyplývá to z dat Českého statistického úřadu (ČSÚ).

Pokles důvěry domácností v listopadu podle analytiků způsobily zejména větší obavy ze zhoršení jejich vlastní ekonomické situace. 

„Důvěra domácností tak vzhledem k více negativním zprávám přicházejícím ze zahraničí letos postupně klesá a dostala se na nejslabší hodnotu za posledních pět let. Navzdory uvedenému vývoji však zůstává spotřeba domácností prozatím nadále příznivá, ačkoli listopadová data naznačují, že pokud se sentiment domácností nezačne opět zlepšovat, bude i spotřeba domácností postupně slábnout,“ konstatuje hlavní analytik ING Bank Jakub Seidler.

U spotřebitelů se důvěra po říjnovém růstu snížila na 102 bodů, což je nejhorší výsledek od října 2014.

„Mezi spotřebiteli nejsou zatím cítit obavy z krize. Ukazatel jejich důvěry měl ale zpoždění i při poslední krizi, kdy se po jejím vypuknutí náhle propadl o 20 bodů,“ doplnila ředitelka investiční platformy Bondster.com Jana Mücková.

Propad důvěry v průmyslu byl pak podle Seidlera tažen zejména zhoršením očekávání výrobní činnosti a zaměstnanosti. „Naopak důvěra v obchodu se po říjnovém propadu zlepšila, a vykompenzovala tak slabší důvěru v průmyslu,“ dodává.

Potřetí v řadě

Důvěra podnikatelů klesla třetí měsíc v řadě, nejvýrazněji to bylo u průmyslových podniků z říjnových 87,5 bodu na listopadových 86,9 bodu. Jde o nejhorší údaj od srpna 2013. Průmyslníci očekávají v příštích třech měsících mírný pokles tempa růstu výroby a zaměstnanosti. U stavebníků důvěra klesla o půl bodu na 103,8 bodu, pesimističtější jsou v hodnocení úrovně současné stavební činnosti a v příštích třech měsících čekají zhoršení celkové ekonomické situace. Ve službách důvěra klesla o 0,2 na 94,2 bodu. Naopak u obchodníků důvěra stoupla z 90,6 bodu v říjnu na 96 bodů v listopadu.

„Podnikatelé v obchodě očekávají, že se v nejbližších měsících jejich celková ekonomická situace zlepší. Souvisí to i s blížícími se vánočními svátky, kdy spotřebitelé budou obecně více utrácet. Pokles důvěry v ekonomiku ovšem pokračuje v odvětví průmyslu, kde se podniky potýkají s vysokou mírou nejistoty,“ uvedl vedoucí oddělení konjunkturálních průzkumů ČSÚ Jiří Obst.

Důvodem mírných obav podnikatelů z dalšího vývoje ekonomiky je přetrvávající nedostatek pracovních sil a s tím svázaná nutnost výrazně zvyšovat mzdy, řekl šéf komunikace společnosti Acema Michal Petřek.

S jistými obavami pak podle něj hledí firmy na vývoj ekonomiky v Německu. Nicméně tam se podle nejnovějších údajů institutu Ifo nálada podnikatelů v listopadu mírně zlepšila. Index důvěry, který je založen na průzkumu mezi zhruba sedmi tisíci německých firem, vzrostl na 95 z říjnových 94,7 bodu. Oblast výroby je ale stále v recesi.

„V sektoru služeb se podnikatelská nálada zlepšila,“ uvedl šéf institutu Ifo Clemens Fuest v prohlášení. „Obchodníci byli se současnou situací více spokojeni. Obchody podle všeho tyto Vánoce půjdou dobře. Ovšem zpracovatelský průmysl je stále v recesi,“ dodal.

Hlavní ekonom institutu Klaus Wohlrabe podle agentury Reuters očekává, že růst ve čtvrtém kvartálu potáhne silná domácí ekonomika, stavební sektor a veřejné výdaje.

Pokud tak zprávy ze světové ekonomiky budou hlásit zklidňování situace, tak by se nálada tuzemských spotřebitelů podle hlavního ekonoma Generali Investments CEE Radomíra Jáče mohla zlepšit či alespoň stabilizovat.

Důvěru v podnikání ovlivňuje nedostatek lidí

Spotřebitelskou důvěru v podnikání v Česku také výrazně ovlivnil nedostatek pracovníků, kteří limitují množství přijatých zakázek zejména v průmyslu a stavebnictví, konstatovala také Mücková.

V listopadu statistici po půl roce opět provedli šetření o investicích ve zpracovatelském průmyslu. „V odhadu objemu investic pro rok 2020 předpokládají podniky přibližně jednoprocentní pokles. Investovat budou převážně do obnovy stávajících výrobních zařízení a pořizování nových technologií,“ uvedla Veronika Ptáčková z ČSÚ.

„Pro letošní rok očekávám růst HDP České republiky tempem 2,5 %, v roce 2020 pak může dojít ke zpomalení do oblasti dvou procent,“ dodává Jáč.

Zpomalení investiční aktivity očekávájí pak analytici Komerční banky (KB). „Letošní růst HDP na úrovni 2,5 % tak domácí ekonomika v příštím roce zřejmě neudrží,“ říká ekonomka KB Jana Steckerová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

ČEZ vybuduje na Orlické přehradě velkou přečerpávací elektrárnu za miliardy

Společnost ČEZ vybuduje za osm miliard korun na Orlické přehradě velkou přečerpávací elektrárnu, která bude čtvrtým zařízením tohoto druhu v Česku, sdělil její generální ředitel a předseda představenstva Daniel Beneš. V tuzemsku jsou nyní velké přečerpávací elektrárny v Dlouhých stráních na Šumpersku, Dalešicích na Třebíčsku a ve Štěchovicích u Prahy. Všechny patří ČEZu.
12:39Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Prázdný je každý desátý byt v Bratislavě, odhaduje centrální banka

Růst cen bytů na Slovensku se letos v březnu v meziročním srovnání mírně zvýšil na 14 procent, uvedla ve své nedávné zprávě tamní centrální banka. Upozornila zároveň, že zdražování pohání v posledních letech silná poptávka, a to ve všech regionech. Více než polovinu bytů v zemi přitom koupili na investice lidé, kteří už nejméně jednu nemovitost pro bydlení vlastnili. Proto přibývá nevyužívaných bytů. Jejich podíl je pak výrazný ve velkých městech typu Bratislavy či Košic.
před 3 hhodinami

AI mění vstup na trh práce, mladým Španělům má pomoci praxe i technické dovednosti

Technické obory, zejména informatika, softwarové inženýrství a telekomunikační inženýrství, patří ve Španělsku k nejžádanějším mezi firmami. Rychlou cestu na pracovní trh ale nabízí také duální odborné vzdělávání, které propojuje teorii s praxí.
včera v 16:04

VideoVázat kapesné pro děti na známky nebo domácí práce je chyba, říká finanční poradkyně

Podle finanční poradkyně a autorky knihy Jak mluvit s dětmi o penězích Martiny Burešové je dobré začít s finanční gramotností u dětí už ve třech letech. Malým dětem je podle ní důležité vysvětlit, odkud peníze pocházejí. Za vůbec nejdůležitější ale považuje, aby viděli směnu. „Žijeme v době digitálních peněz. To znamená, že všechno probíhá v pozadí. Zaplatíme hodinkami, kartou nebo na internetu. Ale dítě nevidí to, že vydáme peníze a dostaneme nějaké zboží,“ sdělila s tím, že vhodné může být platit za malé nákupy v hotovosti nebo nechat zaplatit přímo dítě. Za jednu z nejčastějších chyb rodičů považuje, když vážou výši kapesného na známky ve škole či domácí práce. „Já se vždy snažím vysvětlit, že kapesné je něco jako nástroj učení se finanční gramotnosti,“ dodala s tím, že se pomocí něj dítě může naučit například dělit peníze na hromádky či splácet, když si od rodičů na něco půjčí.
včera v 11:37

VideoPřibývá veřejných dobíjecích stanic pro elektroauta

Veřejných dobíjecích stanic je v tuzemsku už téměř stejně jako těch klasických čerpacích. Jen za loňský rok stoupl jejich počet o devatenáct procent. Co do počtu rychlonabíjecích míst patří Česko k nadprůměru Evropské unie. Například Praha ale plánuje i rozvoj pomalého dobíjení na sídlištích, třeba prostřednictvím lamp veřejného osvětlení.
včera v 06:30

Lídr v kyberbezpečnosti s problémy s bydlením. Jak je na tom Česko v Indexu prosperity?

Česko si v loňském roce v unijním srovnání polepšilo v Indexu prosperity a finančního zdraví z šestnáctého na čtrnácté místo. Lépe na tom tuzemsko bylo pouze v prvním ročníku měření v roce 2022. Za loňským zlepšením stál zejména stav ekonomiky, především zmírnění inflace. Česko dle indexu v rámci sedmadvacítky dominuje v rozvoji zdraví a bezpečnosti. Naopak jeden z nejhorších výsledků v celé EU zaznamenalo v oblasti bydlení.
včera v 06:00

Měly by algoritmy určovat mzdy lidí na volné noze? Litevská vláda je rozdělena

V Litvě vypukla roztržka ohledně toho, kdo by měl určovat cenu jízdy nebo za doručení jídla – zda člověk, nebo software. Spor se dotýká širší evropské debaty o právech pracovníků takzvané gig ekonomiky a Litva ho musí vyřešit do prosince.
8. 6. 2026

Cena jednorázových rukavic roste. Dodavatelé zavádějí limity

Konflikt na Blízkém východě a krize v Hormuzském průlivu zdražují produkty vyráběné z ropy. Růst cen se dotkl i zdravotnického materiálu, zejména jednorázových rukavic. Některé typy podražily až o sto procent, nemocnice proto navyšují zásoby a dodavatelé zavádějí odběrové limity.
7. 6. 2026
Načítání...