Důvěra Čechů v ekonomiku klesla. Spíše výkyv, myslí si analytici

Po dvou měsících růstu mezi spotřebiteli i podnikateli mírně meziměsíčně klesla důvěra v českou ekonomiku. Souhrnný indikátor důvěry se v porovnání s dubnem snížil o šest desetin bodu na 96,4 bodu, vyplývá z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Analytici ale upozorňují na to, že je důvěra stále vyšší než před rokem, a květnový výsledek mají za jednorázový výkyv.

Indikátor důvěry spotřebitelů se v květnu po předchozím čtyřměsíčním růstu snížil o 2,2 bodu na 101,6 bodu. Spotřebitelé jsou pesimističtí zejména v otázce budoucího vývoje hospodářské situace v Česku. „Navíc stále poměrně významně převažuje počet domácností, které hodnotí hůře svou současnou finanční situaci ve srovnání s předchozími dvanácti měsíci,“ doplnila Veronika Ptáčková z oddělení konjunkturálních průzkumů ČSÚ.

Podíl respondentů očekávajících v příštích dvanácti měsících zhoršení celkové ekonomické situace v Česku se meziměsíčně výrazně zvýšil. Počet lidí hodnotících svou současnou finanční situaci hůře než v předchozích dvanácti měsících se naproti tomu téměř nezměnil, stejně jako počet lidí očekávajících zlepšení vlastní finanční situace v příštích dvanácti měsících. Ani podíl spotřebitelů, kteří se domnívají, že současná doba není vhodná k pořizování velkých nákupů, se meziměsíčně téměř nezměnil.

  • Indikátory důvěry jsou ukazatele, které mezi prvními přinášejí informaci o tom, jak se ekonomice daří. 
  • Oproti tradičním makroekonomickým ukazatelům typu průmyslové produkce či HDP jsou k dispozici s menším zpožděním, a tak signalizují informace o vývoji ekonomiky poměrně rychle. Jde však o takzvaně měkké ukazatele, protože neříkají přesně, k jak velkým změnám dochází, ale indikují, zda se situace zlepšuje, či zhoršuje.
  • Nejběžnější indikátory důvěry používané v tuzemsku zveřejňuje měsíčně Český statistický úřad pod názvem „konjunkturální průzkum“, existují však i další obdobné ukazatele.
  • Zdroj: ČBA

Důvěra v ekonomiku mezi podnikateli se v květnu meziměsíčně snížila o 0,2 bodu na 95,4 bodu. „Za mírným zhoršením ekonomického sentimentu mezi podnikateli v květnu stojí pokles důvěry v odvětví stavebnictví a zejména v průmyslu, kde respondenti, zejména ve zpracovatelském sektoru, čelí nízké poptávce a část z nich v této souvislosti očekává v nejbližších měsících pokles tempa růstu výrobní činnosti,“ prohlásil vedoucí oddělení konjunkturálních průzkumů ČSÚ Jiří Obst.

Důvěra v ekonomiku se meziměsíčně zvýšila mezi podnikateli v odvětví obchodu o 3,7 bodu a mezi podnikateli ve vybraných službách o 1,1 bodu. Naopak ve stavebnictví proti dubnu o 1,2 bodu klesla a v průmyslu byla nižší o dva body.

Výkyv, myslí si analytici

Analytici obecně květnové snížení důvěry mají za jednorázový výkyv, ne začátek obratu k horšímu. Zároveň upozorňují na to, že důvěra, a to zejména spotřebitelská, je na vyšší úrovni než před rokem.

„Aktuální čísla důvěry i přes pokles není nutné hodnotit příliš negativně. Důvěra domácností se oproti minulým rokům stále nachází na podstatně lepší úrovni a signalizuje větší ochotu utrácet. V případě průmyslu je volatilita čísel relativně běžná, a to zejména v části očekávané budoucí výroby,“ zmínil hlavní ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler. Zároveň ale upozornil na to, že i jiné ukazatele než průzkum důvěry ukazují, že se situace v průmyslu zlepšuje jen velmi zvolna.

„Aktuální zhoršení nálady v ekonomice spíš chápu jako korekci předchozího optimismu než jako zlom, který by věštil nějaký dramatický obrat. Spíš jde o střet víry v rostoucí poptávku s realitou, kterou představují slabé objednávky,“ okomentoval údaje hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek. „Nic se nemění na příběhu české ekonomiky, která bude muset letos spoléhat především na služby, zatímco průmysl bude i nadále ve vyčkávacím módu,“ dodal.

Podle hlavního ekonoma Cyrrusu Víta Hradila byla slabá důvěra zejména v průmyslu a stavebnictví očekávatelná, překvapením byl pokles důvěry spotřebitelů. „Ti přitom nereportují, že by se zhoršila jejich aktuální situace, jako spíše jejich očekávání ohledně blízké budoucnosti, kde se kromě celkové ekonomické situace poněkud paradoxně více bojí i nezaměstnanosti, která v nedávné době klesala a zůstává nízká v historickém i evropském srovnání,“ řekl. Výsledek považuje spíš za anomálii a v příštím měsíci očekává opětovné zvýšení důvěry.

„Nálada spotřebitelů mírně ochladla, nicméně indikátor důvěry v ekonomiku se stále nachází výrazně výše než před rokem. Může tak jít pouze o dočasné zmírnění optimismu, který byl tažen zejména poklesem inflace,“ myslí si hlavní analytik Provident Financial Petr Javůrek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Lucemburský soud zablokoval podíly ČEZ v tamních firmách, přiznala společnost

Lucemburský soud zablokoval kvůli kauze Diag Human podíly české polostátní energetické firmy ČEZ v tamních firmách, přes které ČEZ vlastní distributora plynu GasNet. Firma ČEZ to oznámila na svém webu. Na informaci upozornil server Ekonomický deník. Informaci již v únoru přinesl pořad Reportéři ČT, ČEZ ji nyní potvrdil.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Nobelovu cenu za ekonomii získali Robert E. Hall a Michael Woodford

Královská švédská akademie věd v pondělí oznámila nové nositele Nobelovy ceny za ekonomii. Stali se jimi Robert E. Hall a Michael Woodford. Ocenění získali za „mikroekonomické základy makroekonomické stabilizace“, oznámila akademie. Skončilo tak vyhlašování letošních laureátů tohoto prestižního ocenění po týdnu, kdy byli postupně zveřejňováni držitelé Nobelovy ceny za lékařství, fyziku, chemii, literaturu a mír.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Trumpova dohoda o ruské naftě podle Havlíčka ceny nesníží

Dohoda amerického prezidenta Donalda Trumpa s ruským diktátorem Vladimirem Putinem o dodávkách ruské nafty na americký a světový trh nebude mít podle ministra průmyslu Karla Havlíčka (ANO) vliv na ceny. Havlíček se v pořadu Partie na CNN Prima News shodl s předsedou ODS Martinem Kupkou a místopředsedou STAN Lukášem Vlčkem na tom, že do budoucna je nutné pracovat na soběstačnosti Evropy tak, aby nebyla závislá na jednom zdroji fosilních paliv.
11. 10. 2026‌‌

Irsko chce snížit rozpočet EU na 1,62 bilionu eur, dotknout se to má i bezpečnosti

Irské předsednictví navrhuje snížení příštího sedmiletého rozpočtu EU na 1,622 bilionu eur (asi 39,5 bilionu korun). Evropská komise loni v červenci navrhla rozpočet v objemu 1,763 bilionu eur (asi 42,9 bilionu korun), rovněž v cenách roku 2025. Irský návrh je tak přibližně o osm procent nižší než původní návrh Komise. Největší snížení se týká kapitoly určené na konkurenceschopnost, prosperitu a bezpečnost. Podle irského ministra pro evropské záležitosti Thomase Byrna jde o vyvážený návrh.
10. 10. 2026Aktualizováno10. 10. 2026‌‌

Trump tvrdí, že s Putinem dohodl dodávky nafty

Americký prezident Donald Trump sdělil, že Rusko okamžitě dodá na americký a světový trh přes tři sta tisíc tun nafty, v dalších měsících pak mají následovat ještě vyšší dodávky. Trump uvedl, že dohodu o dodávkách sjednal během telefonického rozhovoru s ruským vůdcem Vladimirem Putinem, který označil za velmi úspěšný. Rusko přitom na konci září prodloužilo zákaz vývozu nafty. Kyjev upozornil, že dárek Putinovi mír nepřinese.
9. 10. 2026Aktualizováno9. 10. 2026‌‌

Méně čínských aut v EU může přinést nová dohoda Bruselu a Pekingu

Čína a Evropská unie dospěly k dohodě, která by mohla vést k poklesu vývozu čínských hybridních automobilů do EU o více než polovinu. Uvedl to v pátek evropský komisař pro obchod Maroš Šefčovič na tiskové konferenci po rozhovorech s čínským ministrem obchodu Wangem Wen-tchaem v Pekingu. Čínské ministerstvo obchodu již předtím oznámilo, že obě strany dosáhly „porozumění“ ohledně obchodu s hybridními vozy.
9. 10. 2026‌‌

Plán na snížení podpor v nezaměstnanosti rozklížil vládu

Ve vládě pokračuje spor o podpory v nezaměstnanosti. Zatímco hnutí ANO a Motoristé podporují pokles podpor na loňskou úroveň, SPD je zásadně proti. Ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO) tak nemá pro svůj návrh ve sněmovně dost hlasů. Kritizuje ho i opozice.
8. 10. 2026‌‌

V kuřecím masu z Lidlu byly bakterie způsobující salmonelózu, zjistila SZPI

V kuřecím masu z Lidlu našla Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) bakterie způsobující onemocnění salmonelóza, uvedl ve čtvrtek v tiskové zprávě mluvčí SZPI Marek Bartík. Letos jde již o několikátý případ, kdy je v chlazeném masu v některém z řetězců drůbeží maso s těmito bakteriemi, jež mohou mít pro člověka velmi nepříjemné zdravotní následky. Nemocí se například nakazily stovky žáků a vyučujících ve školní jídelně v Praze – Újezdu nad Lesy.
8. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.