Daň z mimořádných zisků podle Beneše nezpůsobí další zdražení elektřiny. Politici se však o dopadech přou

Nahrávám video

Zavedení daně z mimořádných zisků podle ředitele skupiny ČEZ nezpůsobí další zdražení elektřiny. V souvislosti se speciální daní také odmítli zvýšení poplatků nebo úrokových sazeb šéfové České spořitelny a Komerční banky. Novou daň poslanci schválili v pátek. Rozpočtu má příští rok vynést 85 miliard korun.

Z nového šedesátiprocentního zdanění energetických společností, bank, těžařských firem nebo rafinérií chce vláda příští rok domácnostem, malým a středním firmám dotovat ceny elektřiny a plynu. „Nemám žádnou radost z toho, že jsme tuto daň museli zavést, ale je to šance, jak kompenzovat zvýšené náklady na energie,“ sdělil ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).

Jedním z velkých sporů, který mezi sebou ve sněmovně v pátek vládní a opoziční politici při schvalování daně z neočekávaných zisků vedli, byl její vliv na ceny bankovních poplatků nebo energií. Třeba ministr financí Stanjura tvrdí, že nová daň ceny služeb pro zákazníky nezvýší.

„Já tu obavu nemám, u energií budou zastropované ceny, pak to bude v celém řetězci vlastně regulovaná cena. Máme stanovenou koncovou zastropovanou cenu pro domácnosti, instituce, malé a střední firmy,“ uvádí Stanjura. „My jsme nastavili jako vláda zastropování cen jak na oblast energií, tak plynu, které stanoví tu horní hranici,“ doplnil vicepremiér Ivan Bartoš (Piráti).

Nedůvěra opozice

Opozice tomu ale nevěří. Hnutí ANO se obává, že třeba banky novou daň přenesou na své zákazníky. „Že na to doplatí občané, že se jim zvednou poplatky. Sdílím obavy v tom, že se může omezit objem úvěrů, že mohou stoupnout úrokové sazby,“ uvádí předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová.

„Veřejným prostorem i mezi odborníky kolují jasné signály, že by mohlo dojít ke zdražení služeb pro občany,“ myslí si i předseda hnutí SPD Tomio Okamura. Místopředsedkyně sněmovny Věra Kovářová (STAN) připouští, že se to může stát, ale předpokládá, že to v rámci konkurenčního boje firmy neudělají.

Zdraží banky?

Šéfové velkých českých bank, kterých se nová daň bude týkat, zatím ujišťují, že kvůli ní zdražovat nebudou. „Dneska výšku zdanění do našeho pricingu nepromítáme a nechystáme se to udělat ani v budoucnu. Snažíme se naše klienty obsluhovat za férové ceny,“ prohlašuje generální ředitel České spořitelny Tomáš Salomon.

„V České republice je zatím velmi brzy o tom hovořit. Je tady velká konkurence mezi bankami,“ doplňuje generální ředitel Komerční banky Jan Juchelka.

Daň prý nebude ani dále zvyšovat ceny elektřiny. „V cenách elektřiny se neprojeví určitě, protože windfall tax je čistě o tom, jak se ze zisku před zdaněním stává zisk po zdanění, a co si po cestě mezitím od toho vezme stát,“ sdělil České televizi generální ředitel a předseda představenstva ČEZ Daniel Beneš. „Cena elektřiny nevzniká podle toho, že si naplánujeme zisk a podle toho počítáme cenu elektřiny,“ sděluje.

Třeba druhá největší česká energetická společnost, Sev.en Energy Pavla Tykače, ale zdražení elektřiny kvůli dani z neočekávaných zisků připouští. „Je to nesystémový a bezprecedentní krok, který lidem elektřinu nezlevní, krizi nevyřeší, a dokonce může vést k pravému opaku. Ke zdražení a budoucímu fatálnímu nedostatku české elektřiny,“ prohlašuje mluvčí Sev.en Energy Gabriela Sáričková Benešová.

Senátoři by měli zákon zavádějící daň z mimořádných zisků projednat na přelomu listopadu a prosince. Je pravděpodobné, že vládní návrh tam díky pohodlné koaliční většině projde.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 2 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 7 hhodinami

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

Automobilovému průmyslu se v Česku daří. Stoupá výroba i prodeje nových vozů. Automobilky navíc letos na trh plánují uvést řadu modelů. Na světové premiéře ve Švýcarsku tento týden představila svůj třetí plně elektrický vůz Škoda Auto. Zájem o elektromobily je v Česku ale zatím stále malý. Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že za silnými prodeji stojí solidní výkon ekonomiky a dobrá dostupnost vozidel. Český zákazník je dle něj sice „poměrně konzervativní“, elektromobilita ale podle jeho názoru má budoucnost. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 9 hhodinami

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
před 14 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 15 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
včera v 20:19

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
22. 5. 2026

Schillerová zveřejní první návrh rozpočtu až koncem srpna. U Stanjury to kritizovala

Přes sto miliard korun navíc oproti letošku požadují už nyní pro příští rok členové vlády pro své resorty, řekla ČT ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Trvá na tom, že deficit veřejných financí nepřesáhne tři procenta hrubého domácího produktu, tedy 356 miliard korun. První návrh rozpočtu plánuje Alena Schillerová zveřejnit koncem srpna. To v minulosti sama kritizovala u svého předchůdce Zbyňka Stanjury (ODS), který tento termín zavedl namísto dříve obvyklého konce června.
22. 5. 2026
Načítání...