Bankovní rada České národní banky (ČNB) i na aktuálním jednání ponechala základní úrokovou sazbu na sedmi procentech. Na stejné úrovni je sazba od loňského června. Bankovní rada také rozhodla, že bude i nadále bránit nadměrným výkyvům kurzu koruny. ČNB také zlepšila odhad vývoje ekonomiky pro letošní rok. Očekává zvýšení hrubého domácího produktu (HDP) o 0,5 procenta, zatímco v únorové prognóze čekala pokles 0,3 procenta. Zároveň ale zvýšila odhad celoroční inflace, podle ní dosáhne průměrně 11,2 procenta. V únoru očekávala 10,8 procenta. Na středeční tiskové konferenci o tom informoval guvernér ČNB Aleš Michl.
Pro ponechání základní úrokové sazby na sedmi procentech ve středu hlasovali čtyři členové bankovní rady ČNB, zbylí tři navrhli její zvýšení o čtvrt bodu na 7,25 procenta, sdělil Michl. Při minulém jednání koncem března hlasovalo šest členů pro ponechání sazeb, jeden navrhl růst o 0,25 procentního bodu.
Nezměnila se ani výše lombardní a diskontní sazby. Lombardní sazba, za kterou si obchodní banky mohou půjčit u centrální banky peníze proti zástavě cenných papírů, zůstala na osmi procentech. Diskontní sazba, na kterou jsou například navázána penále za nesplácené úvěry, je nadále šest procent.
Od sazeb centrální banky se odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů. Podnikům vyšší úroky přinášejí dražší úvěry na investice a provoz, domácnostem zase dražší půjčky na bydlení.
„Setrvání sazeb na stejné úrovni se očekávalo a nahrávaly tomu i nedávné výroky členů bankovní rady. Na jejich snižování je vzhledem ke stále ještě velmi vysoké dvouciferné inflaci brzy. Naopak se teď na základě relativně dobrých výsledků HDP a pozitivního sentimentu vyjádřeného například v konjunkturálním průzkumu bude nejspíš navyšovat tlak na to, aby rada na příštím zasedání úroky zvýšila a zkusila tím rychleji dostat inflaci do cílového pásma,“ míní Daniel Janeček ze strategického poradenství PwC Česká republika.
Analytici čekali, že se sazby nepohnou
Podle hlavního analytika Broker Consulting Martina Nováka se zachování sazeb očekávalo. „Inflace sice klesá pomaleji, než ČNB předpokládala, ale zvýšené sazby by se už nemusely do dalšího snížení promítnout. Naopak mohly by vyvíjet možná zbytečně velký tlak na ekonomiku a potenciálně ještě více zpomalit ekonomický růst,“ upozorňuje.
Analytik Komerční banky Martin Gürtler už nepředpokládá, že by ČNB úroky zvýšila, a to i přes proinflační faktory v ekonomice. „S každým dalším měsícem stabilních úrokových sazeb hraje stále významnější roli i skutečnost, že bankovní rada již promeškala vhodný okamžik, kdy měla sazby dále zvýšit,“ uvedl.
Podle hlavního ekonoma České bankovní asociace Jakuba Seidlera ale může být základní sazba na sedmiprocentní úrovni déle, než trh předpokládá. Podle tržního konsenzu by ČNB mohla začít snižovat sazby v září, do konce roku by mohly klesnout o jeden procentní bod. „Přicházející data a komunikace radních ČNB spíše naznačují, že pokud vůbec letošní rok k poklesu sazeb dojde, pak může přijít až koncem letošního roku, a to pouze v symbolické úrovni 0,25 až 0,5 procentního bodu,“ uvedl Seidler.
ČNB zlepšila výhled ekonomiky
„Domácí hospodářská aktivita bude zpočátku roku utlumená, spotřeba domácností bude zasažena hlubokým poklesem reálných příjmů,“ řekl Michl. S odezněním nákladových tlaků se ekonomika podle prognózy ČNB postupně vrátí k růstu.
Pro příští rok ČNB očekává hospodářské oživení, HDP by měl růst o tři procenta. I zde centrální banka zlepšila svou prognózu proti únoru, kdy očekávala příští rok hospodářský růst 2,2 procenta.
Růst spotřebitelských cen bude podle prognózy ČNB postupně zpomalovat. „Ve druhé polovině roku se inflace sníží pod deset procent,“ konstatoval guvernér ČNB. Za celý rok očekává centrální banka průměrnou inflaci 11,2 procenta, když loni činila 15,1 procenta. Odhad průměrné inflace v roce 2024 ponechala ČNB na 2,1 procenta.
Centrální banka také zlepšila predikci průměrného kurzu koruny. Pro letošní rok ho očekává 23,70 koruny za euro, v lednu uváděla 24,5 koruny za euro. V příštím roce by koruna měla podle prognózy ČNB oslabit na průměrných 24,30 koruny za euro.
Podle Michla je největším současným proinflačním faktorem expanzivní rozpočtová politika. Pokud nevznikne důvěryhodný konsolidační balíček a nebude patrná snaha o zodpovědné rozpočty, bude podle něj ČNB nucena zvýšit úrokové sazby.
Michl také řekl, že rozhodující pro jednání o případném zvýšení sazeb bude červnové zasedání bankovní rady ČNB. Pokud nebude vládní balíček ke konsolidaci veřejných financí dost věrohodný, bude muset ČNB bojovat proti proinflačnímu impulzu, který vytváří deficity státního rozpočtu, varoval.
Premiér Petr Fiala (ODS) ale Michlova slova o proinflačním působení deficitů státního rozpočtu v rozhovoru pro CNN Prima News zpochybnil. Podle předsedy vlády je rychlejší snižování inflace především úkolem ČNB. Není třeba se obviňovat, vláda a centrální banka by měly spolupracovat, zdůraznil premiér.
Vládě podle něj nepřísluší komentovat kroky centrální banky. „Ale pokud vyzývá pan guvernér vládu k tomu, aby konala, tak já říkám, že koná, a ptám se, jestli dostatečně koná také ČNB,“ dodal.
