ČNB by mohla mít část rezerv v bitcoinech

Nahrávám video

Guvernér České národní banky (ČNB) Aleš Michl předloží bankovní radě plán investic do bitcoinu. Pokud bude schválen, mohly by bitcoiny nakonec mít na celkových rezervách banky, které nyní činí 140 miliard eur (3,5 bilionu korun), podíl až pět procent. Michl to řekl v rozhovoru s listem Financial Times.

Rezervy centrální banky nyní tvoří třeba zlato nebo dluhopisy. Právě zlato teď instituce nakupuje, do tří let ho chce mít sto tun. To je asi pět procent celkových rezerv. Stejné procento by nově podle guvernéra mohl představovat bitcoin.

„V současnosti má nulovou korelaci s dluhopisy a je zajímavým aktivem pro velké portfolio. Stojí za zvážení. Momentálně je však pouze ve fázi analýzy a diskuze. Rozhodnutí přijímá bankovní rada a žádné rozhodnutí není v tuto chvíli na spadnutí,“ uvedl Michl.

Bitcoin tento měsíc vystoupal na svůj rekord. V době nástupu Donalda Trumpa do úřadu amerického prezidenta se jeho cena blížila 110 tisícům dolarů, což je v přepočtu přes dva a půl milionu korun. Podle Michla bude mít tato kryptoměna tendenci posilovat i bez podpory prezidenta USA – lidé ji totiž berou jako alternativní investici.

Bývalý guvernér ČNB je kritický

Řada ekonomů ale návrh kritizuje. „Pokud je to myšleno vážně, tak to nepovažuju za šťastný nápad. Účelem devizových rezerv je sloužit jako jeden z nástrojů banky pro to, aby zajišťovala cenovou stabilitu – a aby tomu mohly ty devizové rezervy pomáhat, tak musí být stabilní. Stabilitu kryptoaktivum typu bitcoinu nemůže splnit. To je prostě extrémně volatilní, riziková záležitost,“ míní bývalý guvernér ČNB Jiří Rusnok.

Guvernér německé Bundesbank Joachim Nagel zase přirovnal bitcoin k „digitálním tulipánům“, což je odkaz na spekulativní bublinu ze sedmnáctého století. Představitelé Evropské centrální banky loni napsali, že „spravedlivá hodnota bitcoinu je stále nulová“ a bitcoin není vhodný jako platební prostředek nebo investice.

Podle některých ekonomů by se ale tímto krokem mohly kryptoměny stát běžným aktivem. Česká republika by tak byla první západní zemí, která by kryptoměny zařadila do svých rezerv. „Je celkem obvyklé, že centrální banky se snaží vyvíjet digitální verze svých měn, ale přímo do kryptoměn zatím investovaly, pokud vím, jen dvě centrální banky – Salvador a Bhútán,“ poznamenal hlavní ekonom Deloitte a poradce prezidenta David Marek.

Guvernér Aleš Michl zároveň označil za velmi pravděpodobné, že centrální bankéři příští týden sníží základní úrokovou sazbu, a to o čtvrt procentního bodu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoČeši si oblíbili výdejní boxy, umístění služby není bez problémů

Češi s oblibou využívají samoobslužné výdejní boxy. Před jinými možnostmi doručování je preferuje většina zákazníků. Slouží jim také k reklamaci nebo poslání vlastního balíčku. Ministerstvo zdravotnictví jedná o možnosti doručovat tímto způsobem i léky. Průměrně vychází jeden výdejní box na méně než tisíc obyvatel. Česko se tak řadí třeba s Polskem mezi země s největší hustotou úložných schránek v Evropě. A provozovatelé plánují další boxy přidávat. Jenže praktická služba může výrazně změnit podobu ulice. Města proto hledají způsob, jak výdejní automaty dostat pod větší kontrolu.
před 4 hhodinami

Strany vládní koalice zvažují navýšení či zavedení některých daní

Po hnutí ANO začínají debatu o zvýšení daní připouštět i jeho koaliční partneři SPD a Motoristé. Vládní strany uvažují o navýšení či zavedení spotřebních daní na některé neřesti a hazard. Už minulý týden kabinet schválil sektorovou daň pro rafinerie, kterou by chtěl inkasovat už za letošní rok. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) teď navíc České televizi potvrdila, že ANO přemýšlí i o vyšším zdanění dalších odvětví – třeba zbrojařských či energetických firem nebo bank. Jejich vysoké zisky zmiňuje i premiér Andrej Babiš (ANO).
před 4 hhodinami

Stát dá 30 miliard na kapacity sociálních služeb, tvrdí Juchelka. Jurečka to odmítá

Stát má zhruba 30 miliard korun na provoz a zvyšování kapacit sociálních služeb, řekl v Nedělní debatě ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO). Peníze na jejich výstavbu v letech 2028 až 2034 podle něj půjdou z Národního plánu obnovy. Podle bývalého ministra práce Mariana Jurečky (KDU-ČSL) ale návrh státního rozpočtu schválený vládou peníze na stavby pro sociální služby nezahrnuje. Diskuzi moderovala Jana Peroutková. V analytické části pořadu moderované Danielem Takáčem téma rozebrali experti.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

VideoSkopeček a Nacher se přeli o poplatcích u penzijního spoření

Penzijní spoření čekají od příštího roku rozsáhlé změny. Vláda Andreje Babiše (ANO) chce upravit současná pravidla a přilákat ke spoření na stáří hlavně mladé lidi. Návrh reformy už podpořila sněmovna, výhrady ale mají penzijní společnosti a opozice chystá vlastní úpravy. Podle místopředsedy sněmovny Jana Skopečka (ODS) bylo „potřeba něco dělat s poplatky“, zmínil ale stanovení hranice stropu na 0,5 procenta u všech investičních strategií. Nezdá se mu prý „normální“, aby poplatek byl stejný u všech portfolií. Místopředseda dolní komory Patrik Nacher (ANO) navázal, že se poplatek snížil na 0,5 procenta s tím, že jde o jeden poplatek a ostatní se ruší. Prostor pro „dynamizaci“ vidí ve vtažení více lidí do systému spoření. Debatou v Událostech, komentářích z ekonomiky provázel Jakub Musil.
před 11 hhodinami

VideoPražské letiště plánuje zvýšit poplatky, řekl ČT Lašák

Letištní poplatky na pražském letišti vzrostou. Předseda představenstva Radomír Lašák České televizi řekl, že to bude o šest procent. Aerolinky vyjdou tyto služby za každý let na desítky tisíc, v ceně letenky jsou to obvykle stokoruny. Třeba zpáteční cesta do Říma na polovinu dubna příštího roku nyní vyjde zhruba na 3600 korun. V tom jsou i letištní taxy ve výši zhruba 680 korun. Nově budou o čtyřicet korun vyšší. Změna začne podle Lašáka platit v březnu příštího roku.
3. 10. 2026Aktualizováno3. 10. 2026‌‌

VideoRusko přebírá kontrolu nad aktivy dalších evropských společností v zemi

Moskva pokračuje v zásazích proti velkým evropským společnostem, které i po plnohodnotné ruské invazi na Ukrajinu zůstaly na tamním trhu. Kreml pomocí prezidentských dekretů umístil pod dočasnou správu aktiva skupiny Metro, ve které má většinový podíl firma Daniela Křetínského. Už v polovině září úřady stejně postupovaly v případech švýcarského Nestlé a francouzských společností Auchan a Leroy Merlin.
3. 10. 2026‌‌

Volkswagen svolá miliony aut. V Česku se akce dotkne dvou set tisíc vozů

Koncern Volkswagen svolá k nutné výměně jediné součástky po celém světě zhruba čtyři miliony aut. V Česku bude muset na svolávací akci koncernu zhruba dvě stě tisíc vozidel. Většinou půjde o majitele vozů z produkce Škoda Auto, vyplývá z vyjádření společnosti pro Českou televizi. Co do rozsahu to tak bude na řidiče a servisy větší nápor než před deseti lety při známé „dieselgate“. Problémový šroub drží na podvozku část řízení. Vlivem koroze se může rozpadnout a ovlivnit tak ovládání vozu.
3. 10. 2026‌‌

Desetitisíce Španělů vyšly do ulic kvůli bytové krizi a vysokým nájmům

Desetitisíce lidí v sobotu vyšly do ulic španělských měst na protest proti vysokým nájmům a nedostatku dostupného bydlení. Demonstrace se konají den poté, co parlament odmítl dvě vládní opatření na posílení ochrany nájemníků. Protesty propukly po zářijovém vystěhování 87leté ženy z jejího madridského bytu a pokračují navzdory tomu, že se žena později do bytu mohla vrátit. Informovala o tom agentura AFP a stanice BBC.
3. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.