Zdražování potravin inflaci dlouhodobě nezvýší, ale je jejím nejviditelnějším rizikem. Shodli se na tom hosté pořadu Otázky Václava Moravce. Ekonomický poradce prezidenta republiky David Marek míní, že inflace je stabilizovaná, a vyzval Českou národní banku (ČNB), aby rychleji snižovala úrokové sazby. Náměstek ministra financí Tomáš Holub doplnil, že pokud stabilita není ohrožená, ČNB by měla brát v potaz vývoj reálné ekonomiky.
Ceny potravin opět rostou. Podle Českého statistického úřadu bylo v lednu máslo meziročně dražší o více než čtyřicet procent, vejce takřka o čtvrtinu. Ceny mléka, sýrů a vajec byly dohromady oproti lednu předchozího roku vyšší o osm procent.
Inflace v lednu vzrostla o 2,8 procenta, největší vliv na její růst měly právě potraviny společně se službami. Ty budou podle centrální banky tahounem inflace i v následujících čtvrtletích. Podle poslední únorové prognózy centrální banka očekává, že se letošní inflace bude průměrně držet pod dvěma a půl procenty. Příští rok má klesnout ke dvěma procentům.
„Jsme zpátky v situaci, kdy je inflace víceméně na standardních hodnotách a kolísá v blízkosti dvouprocentního cíle ČNB. Potraviny jsou jedna z kategorií, která celkovou inflaci rozkolísává,“ uvedl Holub. Rostoucí ceny potravin považuje v krátkodobém horizontu za hlavní riziko budoucího vývoje inflace.
„Na druhou stranu věřím, že i s tímto faktorem uvidíme v následujících měsících zpomalování meziroční inflace a můžeme se dostat blízko dvěma procentům, tedy k cíli centrální banky. Nemyslím si, že potraviny by byly tak výrazným rizikem, aby se od cíle nějak vzdálila a odpoutala,“ dodal.
Marek poznamenal, že právě kvůli tomu, že cenu potravin ovlivňuje počasí a tím je kolísavá, ekonomové od ní často odhlížejí a dívají se na jádrovou inflaci, která potraviny nezohledňuje. „Jádrová inflace ukazuje, že se ji podařilo stabilizovat mezi dvěma a třemi procenty. Tudíž by nemělo hrozit riziko, že se budeme dlouhodobě vzdalovat od dvouprocentního cíle.“
Marek: Měnová politika by se měla uvolňovat rychleji
Bankovní rada se na začátku února vrátila k uvolňování měnové politiky. Základní úrokovou sazbu snížila o čtvrt procentního bodu na 3,75 procenta. Při dalším snižování ale musí být centrální banka obezřetná, poznamenala v únoru viceguvernérka ČNB Eva Zamrazilová.
„I inflace v cenách služeb se dostává pod kontrolu,“ řekl Marek. Míní, že by Česká národní banka měla postupovat s uvolňováním měnové politiky rychleji. „Kolem inflačního cíle bývá toleranční pásmo. Jádrová inflace, ostatně i celková, v něm je,“ vysvětluje a upozorňuje na to, že měnová politika má zejména inflaci hasit. „Když je uhašena, tak má být nastavena tak, aby minimálně nepoškozovala ekonomiku. Měla by ji spíše pomáhat,“ míní Marek.
Podle něj může mít pomalé snižování úrokových sazeb obrovské makroekonomické náklady. „Byť je to čtvrt nebo půl procentního bodu, v ekonomice jako celku jsou to miliardové škody, které může způsobovat ČNB tím, že postupuje příliš liknavě.“ Podle Markova modelu by se základní úroková sazba měla rychle blížit ke třem procentům.
Holub upozorňuje, že by ČNB neměla nějak silně reagovat na aktuální inflaci. „Změny úrokových sazeb se do ekonomiky propisují se zpožděním rok, rok a půl. Musíte se tedy dívat dopředu a neptat se, kde je jádrová inflace teď, ale kde bude po uplynutí této doby,“ vysvětluje.
Prognóza centrální banky předpokládá, že inflace bude v roce 2026 poměrně bezpečně u dvouprocentního cíle. Holub poznamenal, že podle prognózy by se úrokové sazby měly dostat „někam ke třem procentním bodům v prvním pololetí tohoto roku“.
Pomalejší oživování ekonomiky sice dává centrální bance větší jistotu k měnové stabilitě, ale má dopady na reálnou ekonomiku, poznamenal. „Ve chvíli, kdy stabilita není ohrožená, ČNB by měla brát v potaz vývoj reálné ekonomiky,“ uzavřel Holub.
Dopad obchodní války na Česko by byl citelný, shodují se ekonomové
Americký prezident Donald Trump avizoval, že Spojené státy na Evropu uvalí cla ve výši pětadvaceti procent. Pokud by k této obchodní válce mezi Evropou a USA došlo, jednoznačně by to mělo dopad na ekonomiku, míní hosté Otázek Václava Moravce.
„Záleží na síle odvetných opatření, ale tak jako tak by naše ekonomika rostla pomaleji,“ říká Holub. Podle něj ministerstvo financí v poslední makroekonomické predikci zpracovalo analýzu, podle které by vlivem obchodní války mohla česká ekonomika růst o půl procenta pomaleji.
Například ekonom a prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza předpokládá dvojnásobný pokles, tedy o jedno procento. Holub připustil, že si dokáže představit scénář, ve kterém by došlo k takovému poklesu. „Je to v hypotetické rovině, ve které figuruje spoustu proměnných,“ vysvětlil.
Marek poznamenal, že pokud by došlo k procentnímu poklesu růstu, česká ekonomika by „na tom byla podobně jako v posledních dvou letech a víceméně by dál přešlapovala na místě“. Upozornil, že Česko by bylo jednou ze zemí, která by byla nejvíce exponovaná vůči negativním reálným ekonomickým šokům.
Marek dále uvedl, že Česko je velmi exportně orientovaná ekonomika a nepřímo je silně závislá na americkém trhu. „Podle klasických statistik zahraničního obchodu Spojené státy pro nás nepatří mezi nejvýznamnější obchodní partnery. Ale pokud se podíváme, kde končí v Česku vytvořená přidaná hodnota, jsou pro nás USA druhý největší obchodní partner ze všech,“ informoval Marek.
