ČEZ bude pokračovat v přípravě těžby lithia u Cínovce

Energetická společnost ČEZ bude s australskou společností European Metals Holdings (EMH) pokračovat v přípravě těžby lithia u Cínovce v Krušných horách. Firma Severočeské doly ze skupiny ČEZ vstoupí do české firmy Geomet, která je dceřinou firmou EMH a je držitelem přednostních práv na průzkum a využití ložiska, potvrdil mluvčí ČEZ Roman Gazdík. V další fázi projektu, zhruba do roku 2023, se podle něj uskuteční nejrůznější testy horniny a postupu výroby. Budou provedeny mimo lokalitu, těžba zatím nezačne. Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO) označil dohodu za velký úspěch.

„Výsledky našich zkoumání, které jsme konzultovali s domácími i zahraničními odborníky, ukazují, že pro nás projekt může být ziskový. Projekt je potenciálně velmi zajímavou příležitostí pro naši společnost Severočeské doly, která je největší hornickou společností v Česku. Postupy otestované v laboratoři si ale nejdřív musíme vyzkoušet v pilotních provozech,“ uvedl generální ředitel ČEZ Daniel Beneš.

O uzavření dodatku smlouvy na získání 51 procent ve společnosti Geomet už podle Gazdíka rozhodlo představenstvo a dozorčí rada ČEZ. Získání podílu se uskuteční zvýšením kapitálu firmy o 29,1 milionu eur (asi 800 milionů korun), peníze budou využity na další rozvoj projektu na Cínovci.

Skupina ČEZ bude mít v pětičlenné radě jednatelů Geometu tři zástupce, EMH dva. Příslušný dodatek smluv mezi ČEZ, Severočeskými doly, Geometem a EMH ještě podléhá schválení valnou hromadou EMH, která by se měla konat v dubnu.

Možnost těžby lithia v Česku se stala jedním z diskutovaných témat před parlamentními volbami v roce 2017. Bývalá vláda pod vedením premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) tehdy krátce před volbami podepsala s EMH memorandum o těžbě. Předloni v březnu Česko memorandum vypovědělo, premiér Andrej Babiš (ANO) ho několikrát označil za nesmyslné a neplatné. Geomet má však v lokalitě přednostní právo k těžbě a v přípravě na těžbu u Cínovce pokračuje.

„Byli jsme v situaci, kdy jsme ztratili kontrolu nad lithiem, ale ve spolupráci s ČEZ se nám podařilo takřka nemožné, a to získat nad tímto strategickým ložiskem opět kontrolu. Považujeme to za velký úspěch, oceňujeme přístup ČEZ i řady českých výzkumných pracovišť, které pomáhaly v odborných analýzách,“ řekl v pátek vicepremiér Havlíček.

Podle generálního ředitele Severočeských dolů Ivo Pěgřímka by mohl projekt těžby na Cínovci dávat dlouhodobou perspektivu práce pro řadu odborníků firmy. „Kromě získání nejrůznějších povolení musíme ověřit metody získávání lithia z horniny a zpracovat detailní projekt důlního díla,“ dodal.

K těžbě se přistoupí, pokud se projekt ukáže jako rentabilní

Druhá fáze projektu, která má trvat zhruba do roku 2023, bude podle ČEZ zahrnovat mimo jiné technické ověření postupu výroby v poloprovozních podmínkách a v pilotních testovacích linkách. Hornina bude zkoumána v testovacích provozech mimo lokalitu. Bude také zpracována finální ekonomická a technologická studie proveditelnosti.

„Teprve na základě výsledků druhé fáze rozhodnou ČEZ a Severočeské doly, zda přistoupí k samotné těžbě. Pokud se během příštích let nakonec ukáže projekt jako nerentabilní, mohou z něj ČEZ a Severočeské doly vystoupit. V takovém případě získá automaticky skupina ČEZ nespotřebované prostředky zpět a zůstává jí podíl odpovídající do té doby spotřebované investici na rozvoj projektu,“ dodal Gazdík.

Stát využil ČEZ, aby se dostal zpět k těžbě lithia, míní analytici

„Osobně jsem toto rozhodnutí očekával, dává to smysl. Elegantně to vyřešilo dlouhodobý konflikt, kdy držitel licence je soukromý subjekt a přitom stát si potřebuje držet kontrolu nad dalším rozvojem ložiska strategického kovu,“ řekl analytik společnosti ENA Jiří Gavor. Upozornil, že se nicméně jedná o komplikované ložisko s vyššími náklady na těžbu a následnou separaci lithia. „Přesto vítám, že stát tuto možnost využil – ostatně totéž dělají němečtí sousedé hned za hranicemi,“ dodal.

Za očekávané označil dnešní rozhodnutí také analytik společnosti Finlord Boris Tomčiak. „Těžba lithia nezačne dřív než za pět let. Od roku 2025 se už očekává výrazný nárůst počtu elektromobilů na silnicích a poptávka po bateriích bude obrovská. Z ekonomického hlediska by tedy těžba měla být výnosná. Zároveň bude Česko soběstačné v rámci tohoto kovu, což je dlouhodobě důležité,“ uvedl.

Největšími překážkami projektu podle něj může být zejména zpolitizování těžby a netransparentní procesy. „Hodnota vytěžitelného lithia v tomto ložisku je obrovská, takže je zřejmé, že se do projektu budou chtít dostat různé zájmové skupiny a politické strany,“ podotkl Tomčiak. V Česku jsou podle odhadů asi tři procenta světových zdrojů lithia – naprostá většina na Cínovci a malé množství ve Slavkovském lese. Ložisko u Cínovce je největší v Evropě. 

„Je až k neuvěření, že Babišův politický marketing před volbami 2017 ,lithium do českých rukou‘, realizujeme ve spolupráci s australskou společností, kde má minoritní podíl slovenský podnikatel. Myslím ovšem, že v dané situaci je pokračování záměru správné,“ uvedl analytik portálu Capitalinked.com Radim Dohnal. V EMH má menšinový podíl skupina Krupa Global Investments (KGI) slovenského podnikatele Pavola Krúpy.

Aktuální rozhodnutí ČEZu dnes na Twitteru ostře kritizoval minoritní akcionář a kritik současného vedení ČEZu Michal Šnobr. „V této době společnost, ve které má stát 70 procent, chce jen tak vzít 800 milionů korun a ,vsadit ruletu‘ na absolutní ekologickou a velmi pravděpodobně i ekonomickou katastrofu,“ uvedl mimo jiné Šnobr. Zvýšením kapitálu Geometu o 29,1 milionu eur (asi 800 milionů korun) získá skupina ČEZ 51procentní podíl ve firmě. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Česko zaostává ve výdajích na vědu. Experti rozebrali příčiny i možná zlepšení

Výdaje na vědu a výzkum v Česku klesají. Podle nejnovějších dat Eurostatu dosáhl objem investic v této oblasti za rok 2024 necelých dvou procent HDP. To je nejmíň od roku 2017. Vědu a výzkum financuje v Česku hlavně soukromý sektor a jeho podíl chce současná vláda ještě posílit. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali výkonný ředitel Prague.bio Jiří Fusek, výkonný ředitel Enovation David Kotris a akademický ekonom z think-tanku IDEA při CERGE-EI Daniel Münich. Svůj pohled připojil také předseda Akademie věd Radomír Pánek. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
před 8 mminutami

Banky na doporučení ČNB zpřísní limity pro investiční hypotéky

Banky od dubna zpřísní limity pro poskytování investičních hypoték, jak jim doporučila Česká národní banka, vyplývá z ankety mezi největšími tuzemskými bankami, kterou dělala agentura ČTK. Některé tak již učinily. Nové opatření ČNB se podle nich na počtu nově poskytnutých hypoték projeví, ale nikoliv dramaticky. Doporučení ČNB je platné k 1. dubnu 2026, bude se vztahovat pouze na nově poskytnuté úvěry.
před 1 hhodinou

Ukrajině docházejí peníze na financování obrany před Ruskem, píše Bloomberg

Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, plyne podle agentury Bloomberg z odhadů domácích i zahraničních činitelů, kteří si kvůli citlivosti informací nepřáli být jmenováni. Finanční situaci Ukrajiny komplikuje mimo jiné blokování půjčky od Evropské unie v hodnotě 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun) Maďarskem.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

VideoVláda „spí mnoho týdnů“, říká k palivům Skopeček. Směšné, reaguje David

Od začátku konfliktu na Blízkém východě platí lidé za naftu v průměru o patnáct korun za litr více, benzin podražil asi o osm korun na litr. Situací se bude v pondělí znovu zabývat vláda, chce řešit regulace marží čerpacích stanic. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) kabinetu vytýká, že „spí mnoho týdnů“, sleduje a monitoruje prý to, co je zřejmé – rostoucí ceny pohonných hmot. Občanští demokraté navrhují snížení spotřební daně. Podle europoslance Ivana Davida (SPD) je „směšné tvrdit“, že nemá smysl monitorovat ceny. Argumentuje tím, že se nejedná pouze o koncovou cenu pro zákazníka, nýbrž také o cenu suroviny, cenu rafinérií. Monitorování cen dle něj probíhalo ještě před úderem na Írán. Diskuse v Událostech, komentářích se zúčastnil také předseda představenstva SČS – Unie nezávislých petrolejářů Ivan Indráček. Moderovala Tereza Řezníčková.
před 23 hhodinami

Panama, Madagaskar i Kamerun. Čechům chodí důchody už do 97 zemí

Přes 111 tisíc seniorů loni pobíralo českou penzi v zahraničí, meziročně o tři tisíce víc, zjistila ČT od České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ). Celkem tak loni stát vyplatil téměř sedm miliard korun, které poslal do 97 zemí. Nejvíce na Slovensko, nechybí ale ani exotičtější místa jako Tunisko, Gruzie nebo Pákistán.
včera v 08:00

Rusko přechodně zakáže vývoz benzinu, píše TASS

Ruské úřady se rozhodly zakázat od 1. dubna vývoz benzinu. Opatření bude platit do konce července. Ruské státní agentuře TASS to sdělily zdroje z odvětví po schůzce ruského vicepremiéra Alexandra Novaka se zástupci ropných společností.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026

O regulaci marží na pohonné hmoty bude vláda jednat v pondělí

Otázka regulace marží nebo dalších kroků směrem k čerpacím stanicím budou hlavními tématy pondělního jednání vlády. Na páteční schůzce se na tom dohodli premiér Andrej Babiš a ministryně financí Alena Schillerová (oba ANO), řekl mluvčí ministerstva financí Michal Žurovec. Ceny pohonných hmot rychle rostou od konce února, kdy vypukl konflikt v Íránu. Část opozice kabinet vyzvala, aby proti růstu cen zakročila. Opatření proti zvyšujícím se cenám již zavedlo například Polsko či Slovensko.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026

Karlova univerzita kvůli zpoždění kampusu Albertov nebude moci využít přes miliardu z plánu obnovy

Univerzita Karlova (UK) nebude moci kvůli zpoždění výstavby kampusu Albertov využít asi 1,4 miliardy korun z Národního plánu obnovy, řekl na pátečním jednání akademického senátu člen kolegia rektora pro provoz a vnitřní procesy Michal Zima. Pokračování projektu je podle něj nicméně jediným řešením, zakonzervování stavby za možnost nepovažuje.
27. 3. 2026
Načítání...