Cesta ke státní záchraně Lufthansy je volná. Klíčový akcionář Thiele podpoří vládní balík

Klíčový akcionář německé letecké společnosti Lufthansa bude hlasovat pro záchranný balík od německé vlády za devět miliard eur (240 miliard korun). Heinz Hermann Thiele, který nad plánem v minulosti vyjadřoval nelibost, to řekl listu Frankfurter Allgemeine Zeitung (FAZ). Německý miliardář tím na čtvrteční valné hromadě uvolní cestu pro schválení opatření, které má pomoci koronavirovou krizí zmítané firmě.

„Budu hlasovat pro,“ řekl deníku Thiele, který v Lufthanse vlastní 15,5 procenta akcií. V minulosti přitom o plánu, díky němuž má vláda získat ve firmě podíl 20 procent a dvě místa v její dozorčí radě, mluvil kriticky.

Firma již uvedla, že se chystá propustit zhruba 22 tisíc zaměstnanců, což odpovídá asi šestnácti procentům její pracovní síly. Aby se vyhnula insolvenci, požádala o pomoc německou vládu. Dohodnutou záchranu projedná už ve čtvrtek mimořádně svolaná valná hromada, která bude kvůli koronaviru virtuální.

Světové agentury už ve středu přinesly zprávu o připraveném záložním plánu pro případ, že by čtvrteční valná hromada záchranný balík neschválila. Německá vláda by i podle tohoto plánu ve firmě získala 20procentní podíl, ale postupně. Plán by nemuseli schvalovat ostatní akcionáři a podnik by si přišel na podobné peníze.

Podle záložního plánu by kabinet ve firmě nejprve získal deset procent z emise akcií bez upisovacích práv za 2,56 eur na akcii. Zbývající podíl by přišel z pravidelného zvyšování kapitálu, kterého by se mohli zúčastnit všichni akcionáři Lufthansy, uvedl zdroj agentury Reuters. Dodal, že vláda v Berlíně tento záložní plán neschválila.

Německou ekonomiku čeká výrazný propad

Balík pro Lufthansu je součástí řady opatření na podporu německé ekonomiky zasažené krizí kolem koronaviru. Stát se chystá do ní nalít celkem 130 miliard eur.

Vládní ekonomové přesto v čerstvé předpovědi předpokládají pro letošek strmý hospodářský propad, a to 6,5 půl procenta HDP. Německo podle nich čeká vlna bankrotů. Počet nezaměstnaných se podle tamní agentury práce v létě přehoupne přes tři miliony.

Šance pro výrobce vakcíny, průšvih „německého Enronu“

Zatímco pro mnohé je pandemie katastrofou, pro některé představuje šanci. Vydělat na ní může třeba biofarmaceutická firma CureVac z Tübingenu, která vyvíjí vakcínu proti koronaviru. Experti firmy už dospěli ke klinickým testům látky. „Nejzajímavější je, že dobrovolníků máme dostatek,“ podotýká tamní lékař Peter Kremsner.

Už na začátku pandemie se o experty z Tübingenu zajímal i americký prezident Donald Trump a potenciál firmy v globálním závodě o první účinnou vakcínu si uvědomuje i Berlín. Německá vláda do ní investovala tři sta milionů eur. 

Z krize kolem koronaviru a boomu internetového obchodování mohla profitovat třeba také firma Wirecard, specialista na internetové platby. Donedávna stoupající hvězda německé ekonomiky místo toho míří ke dnu.

Ve své bilanci se firma chlubila v přepočtu padesáti miliardami korun. Účty, na kterých měly ležet, však nikdy neexistovaly. Kauzy, přezdívané německý Enron, se chopili vyšetřovatelé. „V Mnichově byl zatčen bývalý ředitel Markus Braun,“ potvrdila prokurátorka Anne Leidingová.

Nahrávám video
Události ČT: Německu hrozí vlna bankrotů
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ukrajině docházejí peníze na financování obrany před Ruskem, píše Bloomberg

Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, plyne podle agentury Bloomberg z odhadů domácích i zahraničních činitelů, kteří si kvůli citlivosti informací nepřáli být jmenováni. Finanční situaci Ukrajiny komplikuje mimo jiné blokování půjčky od Evropské unie v hodnotě 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun) Maďarskem.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

VideoVláda „spí mnoho týdnů“, říká k palivům Skopeček. Směšné, reaguje David

Od začátku konfliktu na Blízkém východě platí lidé za naftu v průměru o patnáct korun za litr více, benzin podražil asi o osm korun na litr. Situací se bude v pondělí znovu zabývat vláda, chce řešit regulace marží čerpacích stanic. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) kabinetu vytýká, že „spí mnoho týdnů“, sleduje a monitoruje prý to, co je zřejmé – rostoucí ceny pohonných hmot. Občanští demokraté navrhují snížení spotřební daně. Podle europoslance Ivana Davida (SPD) je „směšné tvrdit“, že nemá smysl monitorovat ceny. Argumentuje tím, že se nejedná pouze o koncovou cenu pro zákazníka, nýbrž také o cenu suroviny, cenu rafinérií. Monitorování cen dle něj probíhalo ještě před úderem na Írán. Diskuse v Událostech, komentářích se zúčastnil také předseda představenstva SČS – Unie nezávislých petrolejářů Ivan Indráček. Moderovala Tereza Řezníčková.
před 21 hhodinami

Panama, Madagaskar i Kamerun. Čechům chodí důchody už do 97 zemí

Přes 111 tisíc seniorů loni pobíralo českou penzi v zahraničí, meziročně o tři tisíce víc, zjistila ČT od České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ). Celkem tak loni stát vyplatil téměř sedm miliard korun, které poslal do 97 zemí. Nejvíce na Slovensko, nechybí ale ani exotičtější místa jako Tunisko, Gruzie nebo Pákistán.
včera v 08:00

Rusko přechodně zakáže vývoz benzinu, píše TASS

Ruské úřady se rozhodly zakázat od 1. dubna vývoz benzinu. Opatření bude platit do konce července. Ruské státní agentuře TASS to sdělily zdroje z odvětví po schůzce ruského vicepremiéra Alexandra Novaka se zástupci ropných společností.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026

O regulaci marží na pohonné hmoty bude vláda jednat v pondělí

Otázka regulace marží nebo dalších kroků směrem k čerpacím stanicím budou hlavními tématy pondělního jednání vlády. Na páteční schůzce se na tom dohodli premiér Andrej Babiš a ministryně financí Alena Schillerová (oba ANO), řekl mluvčí ministerstva financí Michal Žurovec. Ceny pohonných hmot rychle rostou od konce února, kdy vypukl konflikt v Íránu. Část opozice kabinet vyzvala, aby proti růstu cen zakročila. Opatření proti zvyšujícím se cenám již zavedlo například Polsko či Slovensko.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026

Karlova univerzita kvůli zpoždění kampusu Albertov nebude moci využít přes miliardu z plánu obnovy

Univerzita Karlova (UK) nebude moci kvůli zpoždění výstavby kampusu Albertov využít asi 1,4 miliardy korun z Národního plánu obnovy, řekl na pátečním jednání akademického senátu člen kolegia rektora pro provoz a vnitřní procesy Michal Zima. Pokračování projektu je podle něj nicméně jediným řešením, zakonzervování stavby za možnost nepovažuje.
27. 3. 2026

Rozsudek nad Metou a Googlem otevírá dveře. A připomíná tabákový průmysl

Společnosti Meta a Google podle rozhodnutí soudu věděly, že jejich platformy představují riziko pro mladistvé. A mohou u nich způsobit závislost na aplikacích jako Instagram nebo YouTube. Porota v Los Angeles za to přiznala v přelomovém verdiktu ženě odškodné v celkové výši šest milionů dolarů. Technologičtí giganti se proti rozsudku odvolají.
27. 3. 2026

Dolary mají nést Trumpův podpis. V historii USA to nemá obdoby

Americké ministerstvo financí se chystá na všech nových dolarových bankovkách tisknout podpis prezidenta Donalda Trumpa. S odvoláním na ministerstvo o tom informovala agentura AP, která zdůrazňuje, že v případě úřadujícího amerického prezidenta bude takový krok bezprecedentní.
27. 3. 2026
Načítání...