Český úřad pro kybernetickou bezpečnost varuje před produkty čínských firem Huawei a ZTE

Národní úřad pro kybernetickou bezpečnost varuje před užíváním softwaru i hardwaru čínských společností Huawei Technologies a ZTE Corp. Představuje to kybernetickou hrozbu, uvedl. Už v listopadu označila firmu Huawei za možné bezpečnostní riziko americká vláda.

„K vydání tohoto varování nás vedly naše poznatky včetně poznatků z činnosti našich bezpečnostních partnerů a také zjištění našich spojenců,“ uvedl ředitel úřadu pro kybernetickou bezpečnost Dušan Navrátil.

„Hlavním problémem je právní a politické prostředí Čínské lidové republiky, ve kterém uvedené společnosti primárně působí. Čínské zákony vyžadují po soukromých společnostech působících v Číně mimo jiné součinnost při zpravodajských aktivitách, a tudíž pouštět je do systémů, které jsou klíčové pro chod státu, může představovat hrozbu,“ doplnil.

Úřad varování zdůvodnil tím, že Čína na území Česka aktivně prosazuje své zájmy včetně „provádění zpravodajských aktivit vlivového i špionážního charakteru“. Odkazuje se při tom i na výroční zprávy bezpečnostních služeb za loňský rok.

„Varování podle zákona o kybernetické bezpečnosti znamená, že správci systémů, které spadají do kritické informační infrastruktury, významných informačních systémů nebo provozovatelů základních služeb, se popsanými hrozbami musí zabývat a musí přijmout adekvátní opatření,“ přiblížil Navrátil.

Nahrávám video
Varování před zařízeními Huawei
Zdroj: ČT24

Huawei v prohlášení pro ČTK kategoricky odmítla tvrzení, že představuje riziko pro národní bezpečnost a vyzvala NÚKIB, aby místo pošpiňování její reputace předložil fakta.

Kybernetická bezpečnost podle mluvčí Huawei v ČR Magdy Teresy Partyky je a vždy byla prioritou firmy. Společnost má podle ní dostatek prokazatelných zkušeností v České republice i po celém světě, které potvrzují, že její výrobky a řešení jsou bezpečné. „V třicetileté historii naší společnosti nikdy nebylo prokázáno, že by společnost Huawei provedla jakýkoliv prohřešek v oblasti kybernetické bezpečnosti. A díky této příkladné skutečnosti jsme se stali důvěryhodným partnerem pro všechny hlavní telekomunikační společnosti v ČR,“ uvedla mluvčí.

Mluvčí Huawei zmínila, že v Číně neexistují žádné zákony nebo nařízení, které by nutily společnost Huawei nebo jakoukoliv jinou firmu, aby do svých výrobků povinně instalovaly tzv. „back doors“. „Huawei nikdy od žádné vlády nebo vládní instituce takový požadavek nedostala a naše společnost by s tím nikdy nesouhlasila,“ dodala.

Zakazování nebo omezování spolupráce ve světě

Podle mluvčí největšího českého provozovatele telekomunikačních sítí CETIN Terezy Gálikové tvoří technologie Huawei pouze menší část infrastrutury. Například mobilní síť LTE funguje téměř celá na technice firmy Nokia, stejně jako 80 procent ústředen v pevné síti xDSL. „Samozřejmě všechny naše dodavatele pečlivě prověřujeme již během tendrů, ale i následně při nasazení jejich technologií do provozu. Žádné bezpečnostní incidenty jsme dosud nezaznamenali. Nicméně aktuálním varováním se budeme zabývat,“ dodala.

Produkty a služby Huawei jsou dostupné ve více než 170 zemích a využívá je třetina světové populace.

Po jihokorejském Samsungu je Huawei druhým největším prodejcem chytrých mobilních telefonů na světě. Některé západní země spolupráci s firmou ale zcela zakázaly či ji omezují z obavy, že její výrobky mohou obsahovat špionážní software. Státy jako USA, Británie či Austrálie se obávají možných vazeb firmy na čínské vedení.

Čínský výrobce komunikační techniky je také největším dodavatelem mobilních sítí a další infrastruktury pro české operátory. Loni zvýšil v Česku zisk o 6,5 procenta na 97 milionů korun. Čistý obrat stoupl o 16 procent na 6,55 miliardy korun.

Huawei má navíc v České republice velké plány. Do roku 2022 firma hodlá v Česku investovat 360 milionů dolarů (8,64 miliardy korun) a vytvořit nepřímo více než čtyři tisíce nových pracovních míst. 

Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost se loni novelou zákona vyčlenil z Národního bezpečnostního úřadu, pod kterým dříve fungoval jako Národní centrum kybernetické bezpečnosti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Česko zaostává ve výdajích na vědu. Experti rozebrali příčiny i možná zlepšení

Výdaje na vědu a výzkum v Česku klesají. Podle nejnovějších dat Eurostatu dosáhl objem investic v této oblasti za rok 2024 necelých dvou procent HDP. To je nejmíň od roku 2017. Vědu a výzkum financuje v Česku hlavně soukromý sektor a jeho podíl chce současná vláda ještě posílit. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali výkonný ředitel Prague.bio Jiří Fusek, výkonný ředitel Enovation David Kotris a akademický ekonom z think-tanku IDEA při CERGE-EI Daniel Münich. Svůj pohled připojil také předseda Akademie věd Radomír Pánek. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
před 8 mminutami

Banky na doporučení ČNB zpřísní limity pro investiční hypotéky

Banky od dubna zpřísní limity pro poskytování investičních hypoték, jak jim doporučila Česká národní banka, vyplývá z ankety mezi největšími tuzemskými bankami, kterou dělala agentura ČTK. Některé tak již učinily. Nové opatření ČNB se podle nich na počtu nově poskytnutých hypoték projeví, ale nikoliv dramaticky. Doporučení ČNB je platné k 1. dubnu 2026, bude se vztahovat pouze na nově poskytnuté úvěry.
před 1 hhodinou

Ukrajině docházejí peníze na financování obrany před Ruskem, píše Bloomberg

Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, plyne podle agentury Bloomberg z odhadů domácích i zahraničních činitelů, kteří si kvůli citlivosti informací nepřáli být jmenováni. Finanční situaci Ukrajiny komplikuje mimo jiné blokování půjčky od Evropské unie v hodnotě 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun) Maďarskem.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

VideoVláda „spí mnoho týdnů“, říká k palivům Skopeček. Směšné, reaguje David

Od začátku konfliktu na Blízkém východě platí lidé za naftu v průměru o patnáct korun za litr více, benzin podražil asi o osm korun na litr. Situací se bude v pondělí znovu zabývat vláda, chce řešit regulace marží čerpacích stanic. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) kabinetu vytýká, že „spí mnoho týdnů“, sleduje a monitoruje prý to, co je zřejmé – rostoucí ceny pohonných hmot. Občanští demokraté navrhují snížení spotřební daně. Podle europoslance Ivana Davida (SPD) je „směšné tvrdit“, že nemá smysl monitorovat ceny. Argumentuje tím, že se nejedná pouze o koncovou cenu pro zákazníka, nýbrž také o cenu suroviny, cenu rafinérií. Monitorování cen dle něj probíhalo ještě před úderem na Írán. Diskuse v Událostech, komentářích se zúčastnil také předseda představenstva SČS – Unie nezávislých petrolejářů Ivan Indráček. Moderovala Tereza Řezníčková.
před 23 hhodinami

Panama, Madagaskar i Kamerun. Čechům chodí důchody už do 97 zemí

Přes 111 tisíc seniorů loni pobíralo českou penzi v zahraničí, meziročně o tři tisíce víc, zjistila ČT od České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ). Celkem tak loni stát vyplatil téměř sedm miliard korun, které poslal do 97 zemí. Nejvíce na Slovensko, nechybí ale ani exotičtější místa jako Tunisko, Gruzie nebo Pákistán.
včera v 08:00

Rusko přechodně zakáže vývoz benzinu, píše TASS

Ruské úřady se rozhodly zakázat od 1. dubna vývoz benzinu. Opatření bude platit do konce července. Ruské státní agentuře TASS to sdělily zdroje z odvětví po schůzce ruského vicepremiéra Alexandra Novaka se zástupci ropných společností.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026

O regulaci marží na pohonné hmoty bude vláda jednat v pondělí

Otázka regulace marží nebo dalších kroků směrem k čerpacím stanicím budou hlavními tématy pondělního jednání vlády. Na páteční schůzce se na tom dohodli premiér Andrej Babiš a ministryně financí Alena Schillerová (oba ANO), řekl mluvčí ministerstva financí Michal Žurovec. Ceny pohonných hmot rychle rostou od konce února, kdy vypukl konflikt v Íránu. Část opozice kabinet vyzvala, aby proti růstu cen zakročila. Opatření proti zvyšujícím se cenám již zavedlo například Polsko či Slovensko.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026

Karlova univerzita kvůli zpoždění kampusu Albertov nebude moci využít přes miliardu z plánu obnovy

Univerzita Karlova (UK) nebude moci kvůli zpoždění výstavby kampusu Albertov využít asi 1,4 miliardy korun z Národního plánu obnovy, řekl na pátečním jednání akademického senátu člen kolegia rektora pro provoz a vnitřní procesy Michal Zima. Pokračování projektu je podle něj nicméně jediným řešením, zakonzervování stavby za možnost nepovažuje.
27. 3. 2026
Načítání...