Českou ekonomiku čekají nákladné změny. Debatovalo se o nich na reVizi

Nahrávám video

Pro české podniky i celé hospodářství bude důležitá přeměna v ekonomiku založenou na vysoké přidané hodnotě a znalostech. Shodují se na tom podnikatelé spolu s prezidentem Petrem Pavlem, který vystoupil na konferenci reVize Česka. Tam také znovu vyzval k přijetí eura a k investicím do infrastruktury.

Oprava obchvatu u Plzně bude letos stát skoro 340 milionů korun a zdaleka není jedinou dopravní investicí. Také kruhová křižovatka s pěti výjezdy propojí Hořice s aktuálně budovaným úsekem dálnice D35, přičemž dílo za šestnáct milionů má být hotovo do konce června.

Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) by přitom chtěl navýšit příští rok výdaje na rozvoj dálnic a železnic o pětinu. Právě na nutnost rozvíjet infrastrukturu upozornil i prezident Petr Pavel. „Kvalitní dopravní síť může propojit naše úspěšné regiony s těmi, které za nimi zatím zaostávají. Snazší cestování občanů za prací zefektivní trh práce i trh s bydlením,“ uvedl.

Změnit se podle něj bude muset i školství, aby pokrývalo poptávku z trhu práce. Na něm nyní chybí například sedmdesát tisíc zaměstnanců technického zaměření. Jeden pracovník s technickým vzděláním přitom přinese do ekonomiky přes dva miliony korun ročně, tvrdí byznysová organizace Druhá ekonomická transformace. „Svět se hodně mění a náš vzdělávací systém tomu neodpovídá. To znamená, že v první řadě je třeba modernizovat, připravit mladé lidi na to, aby byli odvážnější,“ podotýká také zakladatel firmy Eurowag a ambasador Druhé ekonomické transformace Martin Vohánka.

Česká ekonomika je navíc čtvrtá energeticky nejnáročnější v Evropské unii. Do roku 2030 ji tak čekají změny za zhruba dva biliony korun. „Samozřejmě je důležité, abychom se ještě zamysleli nad rychlostí nebo nad jednotlivými kroky, které nás čekají v následujících deseti letech, ale já se toho nebojím,“ podotýká majitel společnosti Wikow Martin Wichterle.

Nahrávám video

Premiér zopakoval, že vláda termín přijetí eura nestanoví

Prezident znovu hovořil také o přijetí eura. Podle něj je potřeba přijmout, že s eurem bude Česko ekonomicky více či méně svázané. „Vidím jako mnohem důležitější sedět u stolu, kde se budoucí opatření eurozóny budou projednávat, kde můžeme být jako rovnocenný partner se všemi ostatními, anebo se tedy musíme smířit s faktem, že budeme i nadále zdržovat přijetí eura, vyhýbat se mu a čelit všem rozhodnutím, na kterých se domluví eurozóna, zprostředkovaně,“ uvedl Pavel.

Premiér Petr Fiala (ODS) v pondělí zopakoval, že termín přijetí evropské měny jeho vláda nestanoví. „Teď můžeme všichni spekulovat o euru, ale neplníme Maastrichtská kritéria, takže žádný další kok směrem k euru nedává smysl,“ podotkl Fiala.

Podle předsedy představenstva České spořitelny Tomáše Salomona spousta lidí řekne, že se eura bojí, protože by vedlo ke zdražení. „Ale to není empiricky nebo statisticky a datově dokázáno,“ uvedl. A tak zatímco byznys přijetí eura spíše vyhlíží, koalice se o něj pře a opozice jednotnou evropskou měnu odmítá.

Zámečník: Vláda v některých oblastech udělala správné kroky

Ekonom a hlavní poradce České bankovní asociace Miroslav Zámečník v pořadu Události, komentáře zmínil, že vláda už v některých oblastech udělala správné kroky. „Jsou to méně spektakulární věci, ale třeba pomůžou. To, co mě docela potěšilo, je iniciativa dvou koaličních poslanců, která se týká toho, jakým způsobem se bude nahlížet na zaměstnanecké akcie. V jakém momentě budou zdaněny,“ uvedl. Naopak situaci ve školství, kdy se některé děti nedostaly na vysněné školy, ačkoliv uspěly u přijímací zkoušky, označil za neomluvitelnou. „Každý talent by se měl využit co nejvíce, na hranici potenciálu, v opačném případě přicházíme o budoucí hodnotu, kterou by mohl vytvářet, když by byl na své hranici možností a svého talentu. To je skoro neomluvitelné a tyto věci děláme už hodně dlouho,“ podotkl.

V souvislosti s výstavbou dopravní infrastruktury zmínil, že na tom nyní vláda pracuje hodně. Při srovnání s lepší situací v Polsku zmínil, že zvolilo jiný přístup. „Uvědomilo si potřebu dálnic do té míry, že bylo ochotno a schopno dosáhnout politické shody na tom, že v zájmu výstavby infrastruktury je potřeba omezit některá práva, a oni je omezili,“ uvedl s tím, že Česko zaostalo, protože se dostalo do situace, kde se pohybuje jak „sumci v aspiku.“ „Dopředu to nejde. A ti, kteří se odvolávají, vám nakonec řeknou, že vědí, že to bude, ale jejich cílem je to maximálně zbrzdit,“ podotkl.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

ČEZ vybuduje na Orlické přehradě velkou přečerpávací elektrárnu za miliardy

Společnost ČEZ vybuduje za osm miliard korun na Orlické přehradě velkou přečerpávací elektrárnu, která bude čtvrtým zařízením tohoto druhu v Česku, sdělil její generální ředitel a předseda představenstva Daniel Beneš. V tuzemsku jsou nyní velké přečerpávací elektrárny v Dlouhých stráních na Šumpersku, Dalešicích na Třebíčsku a ve Štěchovicích u Prahy. Všechny patří ČEZu.
12:39Aktualizovánopřed 13 mminutami

Na Slovensku přibývá nevyužívaných bytů, dostupnost bydlení zhoršují investiční nákupy

Růst cen bytů na Slovensku se letos v březnu v meziročním srovnání mírně zvýšil na 14 procent, uvedla ve své nedávné zprávě tamní centrální banka. Upozornila zároveň, že zdražování pohání v posledních letech silná poptávka, a to ve všech regionech. Více než polovinu bytů v zemi přitom koupili na investice lidé, kteří už nejméně jednu nemovitost pro bydlení vlastnili. Proto přibývá nevyužívaných bytů. Jejich podíl je pak výrazný ve velkých městech typu Bratislavy či Košic.
před 21 mminutami

AI mění vstup na trh práce, mladým Španělům má pomoci praxe i technické dovednosti

Technické obory, zejména informatika, softwarové inženýrství a telekomunikační inženýrství, patří ve Španělsku k nejžádanějším mezi firmami. Rychlou cestu na pracovní trh ale nabízí také duální odborné vzdělávání, které propojuje teorii s praxí.
včera v 16:04

VideoVázat kapesné pro děti na známky nebo domácí práce je chyba, říká finanční poradkyně

Podle finanční poradkyně a autorky knihy Jak mluvit s dětmi o penězích Martiny Burešové je dobré začít s finanční gramotností u dětí už ve třech letech. Malým dětem je podle ní důležité vysvětlit, odkud peníze pocházejí. Za vůbec nejdůležitější ale považuje, aby viděli směnu. „Žijeme v době digitálních peněz. To znamená, že všechno probíhá v pozadí. Zaplatíme hodinkami, kartou nebo na internetu. Ale dítě nevidí to, že vydáme peníze a dostaneme nějaké zboží,“ sdělila s tím, že vhodné může být platit za malé nákupy v hotovosti nebo nechat zaplatit přímo dítě. Za jednu z nejčastějších chyb rodičů považuje, když vážou výši kapesného na známky ve škole či domácí práce. „Já se vždy snažím vysvětlit, že kapesné je něco jako nástroj učení se finanční gramotnosti,“ dodala s tím, že se pomocí něj dítě může naučit například dělit peníze na hromádky či splácet, když si od rodičů na něco půjčí.
včera v 11:37

VideoPřibývá veřejných dobíjecích stanic pro elektroauta

Veřejných dobíjecích stanic je v tuzemsku už téměř stejně jako těch klasických čerpacích. Jen za loňský rok stoupl jejich počet o devatenáct procent. Co do počtu rychlonabíjecích míst patří Česko k nadprůměru Evropské unie. Například Praha ale plánuje i rozvoj pomalého dobíjení na sídlištích, třeba prostřednictvím lamp veřejného osvětlení.
včera v 06:30

Lídr v kyberbezpečnosti s problémy s bydlením. Jak je na tom Česko v Indexu prosperity?

Česko si v loňském roce v unijním srovnání polepšilo v Indexu prosperity a finančního zdraví z šestnáctého na čtrnácté místo. Lépe na tom tuzemsko bylo pouze v prvním ročníku měření v roce 2022. Za loňským zlepšením stál zejména stav ekonomiky, především zmírnění inflace. Česko dle indexu v rámci sedmadvacítky dominuje v rozvoji zdraví a bezpečnosti. Naopak jeden z nejhorších výsledků v celé EU zaznamenalo v oblasti bydlení.
včera v 06:00

Měly by algoritmy určovat mzdy lidí na volné noze? Litevská vláda je rozdělena

V Litvě vypukla roztržka ohledně toho, kdo by měl určovat cenu jízdy nebo za doručení jídla – zda člověk, nebo software. Spor se dotýká širší evropské debaty o právech pracovníků takzvané gig ekonomiky a Litva ho musí vyřešit do prosince.
8. 6. 2026

Cena jednorázových rukavic roste. Dodavatelé zavádějí limity

Konflikt na Blízkém východě a krize v Hormuzském průlivu zdražují produkty vyráběné z ropy. Růst cen se dotkl i zdravotnického materiálu, zejména jednorázových rukavic. Některé typy podražily až o sto procent, nemocnice proto navyšují zásoby a dodavatelé zavádějí odběrové limity.
7. 6. 2026
Načítání...