Česko letos bude provázet mírná recese s vysokou inflací, míní OECD

Nahrávám video

Česko letos čeká mírná recese a hrubý domácí produkt (HDP) klesne o 0,1 procenta. V příštím roce pak přijde oživení a ekonomika vzroste o 2,4 procenta, uvádí zpráva Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Ve čtvrtek ji představili premiér Petr Fiala (ODS) a generální tajemník OECD Mathias Cormann na tiskové konferenci v Praze. Česko se podle zprávy i nadále bude potýkat s vysokou inflací, letos by se měla držet na úrovni třinácti procent a příští rok klesnout na 4,2 procenta. Fiala zmínil, že vláda chce deficit snižovat zhruba o sedmdesát miliard ročně.

Zpráva OECD Česku kvůli boji s inflací doporučuje udržovat přísnou měnovou politiku, dokud nebude růst spotřebitelských cen jednoznačně mířit ke dvěma procentům. Zároveň bude podle organizace třeba, aby vládní podpůrná opatření byla cílená, nikoli plošná.

V opačném případě by kabinet podle zástupců OECD k inflaci přispíval. Zpráva také konstatuje, že k vysoké inflaci přispěla uvolněná makroekonomická politika let 2020 a 2021.

Organizace je v hospodářském výhledu pro letošní rok optimističtější než české instituce, které očekávají poněkud větší pokles HDP. Ministerstvo financí odhaduje propad o 0,5 procenta, Česká národní banka o 0,3 procenta. Resort i ČNB jsou ale optimističtější ohledně inflace, očekávají, že za celý rok bude 10,4, respektive 10,8 procenta.

OECD upozornila i na vysoké deficity veřejných financí z posledních let. Pro střednědobou fiskální udržitelnost by Česko podle OECD mělo posílit daňovou progresi nebo zvýšit věk pro odchod do důchodu. 

Matthias Cormann řekl v rozhovoru pro Českou televizi, že bylo Česko, sotva se začalo vzpamatovávat po covidové pandemii, velmi výrazně zasaženo důsledky ruské války proti Ukrajině. „Česká republika přivítala téměř půl milionu ukrajinských uprchlíků, víc než kterákoli jiná země na světě v přepočtu na osobu. Takže Česká republika čelí hned několika výzvám, ale jsme přesvědčeni, že s pomocí dobrých politických rozhodnutí a opatření bude na stabilní cestě do budoucna,“ podotkl.

Nahrávám video

Doporučení zvýšit environmentální daně a zavést uhlíkovou daň

Organizace také doporučila změnit rozložení daňové zátěže. Míní, že by se měly snížit povinné odvody, a naopak vzrůst daně z nemovitosti, spotřební daně nebo environmentální daně.

Cormann uvedl, že by Česko mělo v dlouhodobém horizontu zavést i novou uhlíkovou daň. Vyplývá to z hodnocení naplňování klimatických cílů, které je také součástí zprávy OECD. Podle Cormanna se Česku daří snižovat emise skleníkových plynů, jejich objem ale stále zůstává relativně vysoký. Zpráva doporučuje mimo jiné zaměřit se na investice do energeticky úsporného bydlení, kde by stát měl podporovat ekologické technologie vytápění a zvyšovat energetickou účinnost budov.

Podle generálního tajemníka OECD je třeba, aby stát zajistil, „že může získat energie bezpečně, dostupně a zároveň dosáhnout klimatických cílů“.

Fiala chce snižovat deficit o jedno procento HDP ročně

V reakci na zprávu OECD uvedl premiér Petr Fiala, že vláda chce snižovat strukturální deficit o jedno procento HDP, tedy zhruba 70 miliard korun, ročně. Kabinet by podle něj měl konsolidační balíček pro příští rok zveřejnit za několik týdnů.

Doplnil, že vláda také pracuje na důchodové reformě, která by podle něj zajistila slušnou penzi i dnešním čtyřicátníkům a mladším. Zároveň by se změny neměly dotknout lidí v těsně předdůchodovém věku, zdůraznil premiér. 

Organizace podle něj přesně vystihla výzvy, kterým Česko čelí, a navrhovaná opatření jdou směrem, o který se vláda snaží. „Jsem rád, že tato významná a nezávislá organizace potvrzuje nutnost provedení reformních kroků, které někdy nejsou třeba úplně příjemné a mohou částí společnosti být vnímány jako bolestivé, ale které jsou nezbytné pro dobrou budoucnost naší země,“ řekl Fiala.  

Toho, co vláda chystá, se obává opozice. Bývalá ministryně financí a nynější předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová chce, aby se vláda z krize „proinvestovala“. „Pokud se bude jenom škrtat, a ještě v tak krátkodobém horizontu, jak vláda říká, že to chce udělat, tak to ekonomiku zadusí,“ domnívá se.

Ekonomika je dost robustní, aby krizi přestála, věří Dlouhý

Prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý je ale přesvědčen, že česká ekonomika nynější krizi odolá. „Má díky 30 minulým letům docela solidní kondici. Jakkoli je doba těžká – jak ostatně ukázala i čísla OECD – z tohoto hlediska je dostatečně robustní, že optimismus, že krizi překonáme v rozumné době, může být na místě,“ řekl Dlouhý v Byznysu ČT24.

Připustil ale, že nynější období považuje za nejhorší za poslední tři desítky let. „Nemyslím si, že bychom se teď měli nějak špatně. Ale krize, která začala pandemií a přelila se přes problémy v nabídkových řetězcích, přes první inflační tlaky po dopad války na Ukrajině a do energetické krize, je opravdu těžké období,“ zdůraznil.

Velmi podobně situaci ve čtvrtečních Událostech, komentářích popsal i ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN). „Celá Evropa prochází složitějším obdobím, důsledky postcovidové a energetické krize se projevily v hospodářském růstu jednotlivých zemí. Každá se snaží recesi vyhnout,“ zdůraznil. Že OECD ve své zprávě předpovídá Česku vysokou inflaci, ho nepřekvapilo.

„Ale na druhou stranu je velmi těžké hledat balanc toho, jaké úrokové sazby ekonomika v jednotlivých zemích ještě unese. Vysoké úrokové sazby jsou tíživé zejména pro domácnosti, které by si třeba chtěly půjčit na nový byt,“ zmínil Síkela. Naopak především firmy zaměřené na export podle něj mají příjmy v eurech a tím pádem přístup k úrokům, které jsou výrazně nižší.

Síkelův předchůdce na ministerském postu Karel Havlíček (ANO) uznává, že žádná země to v době války a energetické krize nemá jednoduché. „Když jste to přebírali, inflace byla na průměru Evropské unie, dnes jste třetí nejhorší a máte ji o 80 procent vyšší, než je unijní průměr. Jedním z důvodů (vyšší) inflace bylo v Evropě covidové období a to, že se do ekonomiky pouštěly peníze. Dalším důvodem byly dlouho držené nulové, nebo dokonce i záporné sazby centrálních bank,“ připomněl Havlíček.

Česko podle něj „fatálně podcenilo“ fiskální politiku a nechalo problematiku inflace na bedrech České národní banky. „Vláda může dělat kroky v otázce rozpočtu nebo krátkodobých regulačních opatření,“ zmínil Havlíček, což se ale podle něj v Česku nestalo. I kvůli tomu prý v první polovině loňského roku cena elektřiny v tuzemsku rostla nejrychleji z celé EU.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoZásobníky plynu jsou plné ze dvou třetin, stát zasahovat nebude

České zásobníky plynu jsou aktuálně naplněné ze dvou třetin, což je o čtrnáct procent méně než loni touto dobou. Hlavní příčinou je vyšší cena plynu, roli hrají i menší zbylé zásoby po loňské zimě. Česko však bude mít komodity dostatek, ujišťuje ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). „V Evropě je dostatek plynu, zásobníky jsou plněny v České republice o měsíc rychleji, než jak ukládá vyhláška (...) není důvod, aby do toho stát netržně vstupoval,“ popsal. Kvůli vývoji cen na velkoobchodním trhu už řada dodavatelů zdražila elektřinu i plyn. Jedná se přitom o nové, fixované produkty, o které roste mezi spotřebiteli zájem.
před 19 mminutami

VideoElektroaut v Česku přibývá, v evropském srovnání ale prodeje zaostávají

Dražší paliva přivádí stále víc Čechů k elektromobilitě. Prodeje čistě elektrických vozů i hybridů rostou, na celkových prodejích se už podílí téměř sedmi procenty. V celé Evropské unii je to ale už přes dvacet procent a třeba v Norsku téměř 98 procent. Česko se tak v rámci Evropy řadí ke státům, kde se elektroauta prodávají nejméně. Zákazníky odrazuje cena elektrovozů či obava z krátké dojezdové vzdálenosti.
před 14 hhodinami

Schodek rozpočtu oproti letošku vzroste, nepřekročí 400 miliard, říká Schillerová

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) ve čtvrtek třetím dnem jednala se členy vlády o návrhu státního rozpočtu na rok 2027. Setkala se s ministrem pro sport, prevenci a zdraví Borisem Šťastným (Motoristé), ministrem vnitra Lubomírem Metnarem (ANO), ministrem školství Robertem Plagou (za ANO), ministrem práce a sociálních věcí Alešem Juchelkou (ANO) i s ministrem dopravy Ivanem Bednárikem (za SPD). Celkovou podobu rozpočtu vláda dosud nezveřejnila, schodek bude podle Schillerové vyšší než letošních 310 miliard, ale nižší než 400 miliard.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

VideoDohodu o provedení práce využívá milion lidí měsíčně, zaměstnavatelé je musí hlásit předem

Zhruba milion lidí v tuzemsku využívá každý měsíc dohodu o provedení práce (DPP). Nejčastěji na ni pracují lidé mezi 46 a 55 lety, druhé místo patří lidem ve věku 19 až 25 let, u nichž jde často o letní brigády. Zaměstnavatelé musí „dohodáře“ už dva roky povinně hlásit, od letošního dubna v rámci jednotného měsíčního hlášení, od července pak již před jejich nástupem, což zejména v létě působí určité nesnáze. „Polovina těch lidí vůbec nepřijde. Podnikatel musí zaplatit přihlášení zaměstnance, který nikdy nenastoupí, pak přihlášení zaměstnance, který nastoupí, a zpracování jeho mzdy,“ popisuje ředitelka firmy UOL Účetnictví Jana Jáčová. DPP nejsou využívány pouze jako klasická brigáda, ale významně i v kombinaci s hlavním pracovním poměrem, podotkla Sandra Volkánová z České správy sociálního zabezpečení.
před 23 hhodinami

VideoNovela plánuje zavést bonusy za preventivní prohlídky ve výši tisíců korun

K absolvování preventivních prohlídek u lékaře motivují zdravotní pojišťovny už teď, obvykle příspěvkem na další péči nebo sport. Novela, kterou chce ministerstvo zdravotnictví předložit s účinností od roku 2028, má zavést vyplácení bonusů pacientům přímo na účet. Přesnou výši odměny návrh nezmiňuje, podle šéfa resortu Adama Vojtěcha (za ANO) se má pohybovat v jednotkách vyšších tisíců korun. „Je tam určité rozpětí v tuto chvíli, což dává i potenciál konkurence mezi zdravotními pojišťovnami,“ vysvětlil. „Nějaká míra volnosti pro jednotlivé pojišťovny by byla žádoucí,“ souhlasí s tímto přístupem ředitel VZP Ivan Duškov. Podle členky sněmovního zdravotního výboru Michaely Šebelové (STAN) funguje to, že k prohlídkám aktivně zvou lékaři, správností ministerstvem navrhované cesty si není jistá.
včera v 20:27

Ohledně přínosu novely stavebního zákona se zástupce developerů a architektka neshodnou

Novela stavebního zákona v horní komoře narazila a vrací se poslancům. Zástupce developerů Zdeněk Soudný přitom vidí v novele příležitost, jak řešit dlouhodobé potíže a vytvořit stabilnější prostředí pro výstavbu. Architektka z Arniky Anna Vinklárková naopak míní, že může dále prohloubit personální problémy a zároveň oslabit ochranu dalších veřejných zájmů, jako je ochrana památek, životního prostředí i práv samospráv.
včera v 19:37

Senát zamítl stavební novelu

Senátoři zamítli vládní novelu stavebního zákona. Předlohu při projednávání v horní komoře hájila ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová (ANO) s tím, že Česko nepotřebuje další debaty o pomalém povolování staveb. Podle kritiků je ale norma nepřehledná, nesrozumitelná a s nepředvídatelnými dopady. Zástupci samospráv a ekologové zamítnutí novely vítají. Naopak developeři a podnikatelé ve stavebnictví to považují za špatnou zprávu.
včeraAktualizovánovčera v 17:18

Sklizeň bude letos nejhorší za patnáct let, řekl šéf Agrární komory

České zemědělství letos přijde na tržbách zhruba o 20 miliard korun, řekl na zahájení agrosalonu Země živitelka prezident Agrární komory ČR Jan Doležal. V rostlinné výrobě způsobí pokles zejména nižší letošní sklizeň, kterou Doležal označil za nejhorší za posledních patnáct let. Například produkce zeleniny letos kvůli suchu klesne asi o 30 procent. Nepříznivá je i situace v živočišné výrobě, kde jen v sektoru mléka dosahují ztráty na tržbách kvůli nízké ceně mléka zhruba 20 milionů každý den.
včeraAktualizovánovčera v 16:08

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.