Česko je bitcoinová velmoc, vývoj překotný, regulace nutná, míní ekonomové

Nahrávám video

Bývalý člen Národní rozpočtové rady Richard Hindls v pořadu Otázky Václava Moravce podotkl, že krypotoměny mohou hrát v ekonomice státu i velmi pozitivní roli. Podle ekonomů Mojmíra Hampla a Ladislava Krištoufka je Česko dokonce bitcoinovou či kryptoměnovou velmocí. Odborníci se však shodují, že vývoj na trhu s digitálními měnami je velmi překotný a legislativa často nestíhá reagovat. Tuzemské normy v této oblasti však hodnotí jako dobré.

Podle bývalého člena Národní rozpočtové rady a emeritního rektora Vysoké školy ekonomické Hindlse je otázkou, zda má stát přijímat takové dary jako ten, který je aktuálně předmětem takzvané bitcoinové kauzy. Zdůrazňuje, že kryptoměny samy o sobě nejsou negativní, naopak mohou hrát pro stát velmi pozitivní roli. „Moment přijetí daru ale měl být velice široce diskutován jednak s lidmi, kteří tomu rozumí, jednak na vládě a dotaz měl směřovat i k orgánům činným v trestním řízení,“ domnívá se.

Politická aféra není bitcoinovou kauzou v pravém slova smyslu, bitcoin naopak pomohl nasvítit problémy, ke kterým došlo, míní ekonom a profesor Univerzity Karlovy Ladislav Krištoufek. „Kdyby ta transakce probíhala s kufříky s hotovostí, tak se o tom možná nikdo nedozví,“ řekl.

Obchodování s kryptoaktivy má výhodu značné anonymity, ale v případě, že chce držitel krypto přeměnit v reálné peníze, musí se registrovat v regulovaných směnárnách. „To, v jaké míře jsou kryptoaktiva používána na praní špinavých peněž, je často nadhodnocováno,“ podotkl Krištoufek s odkazem na odborné studie, které takové jednání odhadují na půl až jedno procento veškerých aktivit. Naopak u hotovosti, která dle něj stále šedým aktivitám dominuje, se jedná o tři až pět procent HDP ročně.

Česko jako kryptovelmoc

Podle dřívějšího vyjádření předsedy Národní rozpočtové rady Mojmíra Hampla je Česko kryptovelmocí v globálním měřítku. S tím souhlasí i Krištoufek, podle nějž se dá hovořit minimálně o bitcoinové, možná i kryptoměnové velmoci.

Hindls proto míní, že přijetí zákona o digitalizaci finančního trhu, který reguluje obchod s kryptoměnami a například klasifikuje kryptotoaktiva jako cenné papíry a ne jako komodity, bylo dobrým krokem. Podotýká však, že v únoru přijatá norma částečně vychází z povinné implementace evropské legislativy. Nový zákon upravuje například odolnost systému a práva poskytovatelů, investorů či emitentů kryptoměn. Podle něj byla taková úprava nutná.

Do budoucna je však nutné sledovat vývoj a případně diskusi o zákonné regulaci opět otevřít. Na kryptoměny je nutné nahlížet jako na něco, co „tady prostě je“, zdůrazňuje Hindls. V trží kapitalizaci světa jsou kryptoměny podle něj nezanedbatelné. Zatím sice tvoří asi 1,3 procenta globální tržní kapitalizace, tento poměr však může růst vzhledem k tomu, že vývoj bitcoinu je velmi dynamický. Jeho hodnota vzrostla z čtrnácti tisíc v roce 2016 na dva a čtvrt milionu v červnu letošního roku. Jen během května vzrostla cena měny o osm procent.

Na překotnost vývoje v rámci bitcoinu, a to i legislativního, upozorňuje také Krištoufek.

Rezervy státu v digitální měně

To, aby banky ukládaly státní rezervy do bitcoinů, v současné chvíli Hindls nepodporuje, podotýká ale, že za deset let to možná bude realitou. „Pokud centrální banky drží zlato, nevidím důvod, proč by nemohly držet bitcoin,“ kontruje Krištoufek. Existují sice některá rizika, jako je například vyšší volatilita, ale podle něj je to jen otázka času, kdy bude bitcoin součástí rezerv centrálních bank.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 9 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 14 hhodinami

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

Automobilovému průmyslu se v Česku daří. Stoupá výroba i prodeje nových vozů. Automobilky navíc letos na trh plánují uvést řadu modelů. Na světové premiéře ve Švýcarsku tento týden představila svůj třetí plně elektrický vůz Škoda Auto. Zájem o elektromobily je v Česku ale zatím stále malý. Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že za silnými prodeji stojí solidní výkon ekonomiky a dobrá dostupnost vozidel. Český zákazník je dle něj sice „poměrně konzervativní“, elektromobilita ale podle jeho názoru má budoucnost. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 16 hhodinami

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
před 21 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 22 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
23. 5. 2026

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
22. 5. 2026

Schillerová zveřejní první návrh rozpočtu až koncem srpna. U Stanjury to kritizovala

Přes sto miliard korun navíc oproti letošku požadují už nyní pro příští rok členové vlády pro své resorty, řekla ČT ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Trvá na tom, že deficit veřejných financí nepřesáhne tři procenta hrubého domácího produktu, tedy 356 miliard korun. První návrh rozpočtu plánuje Alena Schillerová zveřejnit koncem srpna. To v minulosti sama kritizovala u svého předchůdce Zbyňka Stanjury (ODS), který tento termín zavedl namísto dříve obvyklého konce června.
22. 5. 2026
Načítání...