Česko je bitcoinová velmoc, vývoj překotný, regulace nutná, míní ekonomové

Nahrávám video
Otázky Václava Moravce: Fenomén Bitcoin
Zdroj: ČT24

Bývalý člen Národní rozpočtové rady Richard Hindls v pořadu Otázky Václava Moravce podotkl, že krypotoměny mohou hrát v ekonomice státu i velmi pozitivní roli. Podle ekonomů Mojmíra Hampla a Ladislava Krištoufka je Česko dokonce bitcoinovou či kryptoměnovou velmocí. Odborníci se však shodují, že vývoj na trhu s digitálními měnami je velmi překotný a legislativa často nestíhá reagovat. Tuzemské normy v této oblasti však hodnotí jako dobré.

Podle bývalého člena Národní rozpočtové rady a emeritního rektora Vysoké školy ekonomické Hindlse je otázkou, zda má stát přijímat takové dary jako ten, který je aktuálně předmětem takzvané bitcoinové kauzy. Zdůrazňuje, že kryptoměny samy o sobě nejsou negativní, naopak mohou hrát pro stát velmi pozitivní roli. „Moment přijetí daru ale měl být velice široce diskutován jednak s lidmi, kteří tomu rozumí, jednak na vládě a dotaz měl směřovat i k orgánům činným v trestním řízení,“ domnívá se.

Politická aféra není bitcoinovou kauzou v pravém slova smyslu, bitcoin naopak pomohl nasvítit problémy, ke kterým došlo, míní ekonom a profesor Univerzity Karlovy Ladislav Krištoufek. „Kdyby ta transakce probíhala s kufříky s hotovostí, tak se o tom možná nikdo nedozví,“ řekl.

Obchodování s kryptoaktivy má výhodu značné anonymity, ale v případě, že chce držitel krypto přeměnit v reálné peníze, musí se registrovat v regulovaných směnárnách. „To, v jaké míře jsou kryptoaktiva používána na praní špinavých peněž, je často nadhodnocováno,“ podotkl Krištoufek s odkazem na odborné studie, které takové jednání odhadují na půl až jedno procento veškerých aktivit. Naopak u hotovosti, která dle něj stále šedým aktivitám dominuje, se jedná o tři až pět procent HDP ročně.

Česko jako kryptovelmoc

Podle dřívějšího vyjádření předsedy Národní rozpočtové rady Mojmíra Hampla je Česko kryptovelmocí v globálním měřítku. S tím souhlasí i Krištoufek, podle nějž se dá hovořit minimálně o bitcoinové, možná i kryptoměnové velmoci.

Hindls proto míní, že přijetí zákona o digitalizaci finančního trhu, který reguluje obchod s kryptoměnami a například klasifikuje kryptotoaktiva jako cenné papíry a ne jako komodity, bylo dobrým krokem. Podotýká však, že v únoru přijatá norma částečně vychází z povinné implementace evropské legislativy. Nový zákon upravuje například odolnost systému a práva poskytovatelů, investorů či emitentů kryptoměn. Podle něj byla taková úprava nutná.

Do budoucna je však nutné sledovat vývoj a případně diskusi o zákonné regulaci opět otevřít. Na kryptoměny je nutné nahlížet jako na něco, co „tady prostě je“, zdůrazňuje Hindls. V trží kapitalizaci světa jsou kryptoměny podle něj nezanedbatelné. Zatím sice tvoří asi 1,3 procenta globální tržní kapitalizace, tento poměr však může růst vzhledem k tomu, že vývoj bitcoinu je velmi dynamický. Jeho hodnota vzrostla z čtrnácti tisíc v roce 2016 na dva a čtvrt milionu v červnu letošního roku. Jen během května vzrostla cena měny o osm procent.

Na překotnost vývoje v rámci bitcoinu, a to i legislativního, upozorňuje také Krištoufek.

Rezervy státu v digitální měně

To, aby banky ukládaly státní rezervy do bitcoinů, v současné chvíli Hindls nepodporuje, podotýká ale, že za deset let to možná bude realitou. „Pokud centrální banky drží zlato, nevidím důvod, proč by nemohly držet bitcoin,“ kontruje Krištoufek. Existují sice některá rizika, jako je například vyšší volatilita, ale podle něj je to jen otázka času, kdy bude bitcoin součástí rezerv centrálních bank.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ukrajině docházejí peníze na financování obrany před Ruskem, píše Bloomberg

Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, plyne podle agentury Bloomberg z odhadů domácích i zahraničních činitelů, kteří si kvůli citlivosti informací nepřáli být jmenováni. Finanční situaci Ukrajiny komplikuje mimo jiné blokování půjčky od Evropské unie v hodnotě 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun) Maďarskem.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

VideoVláda „spí mnoho týdnů“, říká k palivům Skopeček. Směšné, reaguje David

Od začátku konfliktu na Blízkém východě platí lidé za naftu v průměru o patnáct korun za litr více, benzin podražil asi o osm korun na litr. Situací se bude v pondělí znovu zabývat vláda, chce řešit regulace marží čerpacích stanic. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) kabinetu vytýká, že „spí mnoho týdnů“, sleduje a monitoruje prý to, co je zřejmé – rostoucí ceny pohonných hmot. Občanští demokraté navrhují snížení spotřební daně. Podle europoslance Ivana Davida (SPD) je „směšné tvrdit“, že nemá smysl monitorovat ceny. Argumentuje tím, že se nejedná pouze o koncovou cenu pro zákazníka, nýbrž také o cenu suroviny, cenu rafinérií. Monitorování cen dle něj probíhalo ještě před úderem na Írán. Diskuse v Událostech, komentářích se zúčastnil také předseda představenstva SČS – Unie nezávislých petrolejářů Ivan Indráček. Moderovala Tereza Řezníčková.
před 13 hhodinami

Panama, Madagaskar i Kamerun. Čechům chodí důchody už do 97 zemí

Přes 111 tisíc seniorů loni pobíralo českou penzi v zahraničí, meziročně o tři tisíce víc, zjistila ČT od České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ). Celkem tak loni stát vyplatil téměř sedm miliard korun, které poslal do 97 zemí. Nejvíce na Slovensko, nechybí ale ani exotičtější místa jako Tunisko, Gruzie nebo Pákistán.
před 17 hhodinami

Rusko přechodně zakáže vývoz benzinu, píše TASS

Ruské úřady se rozhodly zakázat od 1. dubna vývoz benzinu. Opatření bude platit do konce července. Ruské státní agentuře TASS to sdělily zdroje z odvětví po schůzce ruského vicepremiéra Alexandra Novaka se zástupci ropných společností.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026

O regulaci marží na pohonné hmoty bude vláda jednat v pondělí

Otázka regulace marží nebo dalších kroků směrem k čerpacím stanicím budou hlavními tématy pondělního jednání vlády. Na páteční schůzce se na tom dohodli premiér Andrej Babiš a ministryně financí Alena Schillerová (oba ANO), řekl mluvčí ministerstva financí Michal Žurovec. Ceny pohonných hmot rychle rostou od konce února, kdy vypukl konflikt v Íránu. Část opozice kabinet vyzvala, aby proti růstu cen zakročila. Opatření proti zvyšujícím se cenám již zavedlo například Polsko či Slovensko.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026

Karlova univerzita kvůli zpoždění kampusu Albertov nebude moci využít přes miliardu z plánu obnovy

Univerzita Karlova (UK) nebude moci kvůli zpoždění výstavby kampusu Albertov využít asi 1,4 miliardy korun z Národního plánu obnovy, řekl na pátečním jednání akademického senátu člen kolegia rektora pro provoz a vnitřní procesy Michal Zima. Pokračování projektu je podle něj nicméně jediným řešením, zakonzervování stavby za možnost nepovažuje.
27. 3. 2026

Rozsudek nad Metou a Googlem otevírá dveře. A připomíná tabákový průmysl

Společnosti Meta a Google podle rozhodnutí soudu věděly, že jejich platformy představují riziko pro mladistvé. A mohou u nich způsobit závislost na aplikacích jako Instagram nebo YouTube. Porota v Los Angeles za to přiznala v přelomovém verdiktu ženě odškodné v celkové výši šest milionů dolarů. Technologičtí giganti se proti rozsudku odvolají.
27. 3. 2026

Dolary mají nést Trumpův podpis. V historii USA to nemá obdoby

Americké ministerstvo financí se chystá na všech nových dolarových bankovkách tisknout podpis prezidenta Donalda Trumpa. S odvoláním na ministerstvo o tom informovala agentura AP, která zdůrazňuje, že v případě úřadujícího amerického prezidenta bude takový krok bezprecedentní.
27. 3. 2026
Načítání...