Češi se cítí chudí a euro nechtějí, říká Zámečník. Přitom Slovákům prospělo, míní Kohútiková

Nahrávám video
Češi euro odmítají, Slováci ho přijali dobře. O důvodech debatují Zámečník a Kohútiková
Zdroj: ČT24

Slovensko slaví deset let s eurem a podle někdejší viceguvernérky Národní banky Slovenska Eleny Kohútikové se obyvatelé s novou měnou sžili. Euro proto doporučuje i Čechům. Na Slovensku se podařilo debatu o euru dobře vést, lidé ztráceli obavy, to by se mělo stát i v Česku, hodnotí Kohútiková. Podle hlavního analytika týdeníku Euro Miroslava Zámečníka se ale Češi cítí chudými, proto evropskou měnu odmítají. Řekli to v pořadu Události, komentáře.

Zatímco tři čtvrtiny Čechů podle agentury CVVM v současnosti odmítají euro, devět z deseti Slováků je podle společnosti TopForex s měnou, kterou země před deseti lety přijala, spokojeno. Proč se tolik liší postoje dvou národů, které spolu ještě před třemi dekádami tvořily společný stát, vysvětluje analytik Zámečník pohledem do devadesátých let, kdy už měli Češi i Slováci vlastní vlády.

„Slovenská republika se dostala do problémů už v červenci 1993 a museli devalvovat měnu o 10 procent. Devadesátá léta měli opravdu smutná. Ani vláda Vladimíra Mečiara nebyla z pohledu mezinárodního postavení Slovenska nic příjemného. Pak přišla reformistická vláda, která si uvědomovala, že potřebuje velkou dávku kredibility. A ta spočívala v přijetí evropské měny. Chopili se šance a nepromarnili ji,“ domnívá se Zámečník.

Podporují Češi zavedení eura?
Zdroj: ČT24

Velkou zásluhu na tom podle něj měla bývalá vicegurvernérka Národní banky Slovenska Kohútiková. Ta dnes slovenský krok chválí. „Vysoká podpora eura je daná tím, že celý proces byl připravený v nejlepším možném čase. Byl velmi dobře komunikovaný, lidé měli dopředu dostatek informací. A hlavně celá komunikační strategie byla orientovaná na obavy lidí ohledně ztráty měnové politiky a inflace. To všechno se podařilo,“ zdůraznila Kohútiková.

Slováci se podle ní s eurem dobře sžili. „Zdá se mi, že lidé pochopili, že euro pro ně bylo v době ekonomické krize určitou kotvou. Berou to jako naprostou součást normálního života,“ říká někdejší viceguvernérka.

Češi se cítí chudí, přitom podle Kohútikové by s eurem přišel rychlejší růst

Naopak Češi se podle analytika Zámečníka cítí chudí, proto euro odmítají. „Koruna je součást české identity. Slovenská zkušenost s jejich vlastní korunou nebyla bůhvíjaká, ta měna byla slabší. Koneckonců když přijímali euro, tak se třikrát změnila a zpevňovala parita. V roce 1993 jsme začínali jedna ku jedné, čili slovenská koruna se rovnala české. Slovenská měna, když přijímala euro, byla tuším 30,126 slovenské koruny, což je o 15 procent slabší, než je dnes česká koruna k euru. Jinými slovy Češi jsou přesvědčeni, že pro ně přijetí eura není výhodné,“ shrnul Zámečník.

To se ale podle něj může změnit: „Povede-li si česká koruna špatně a euro dobře a dokončí své domácí úkoly, tak Češi jsou schopní poměrně rychle změnit názor.“

Podle Kohútikové by přitom euro Česku prospělo, stejně jako bylo přínosem pro Slováky. „Euro vám přinese dodatečný ekonomický růst. My jsme v analýzách upozorňovali, že s eurem bude na Slovensku vyšší ekonomický růst a rychlejší přibližování průměru Evropské unie. Navíc by lidé dostali do ruky měnu, kterou mohou platit všude, protože je všeobecně akceptovaná,“ poznamenala bývalá viceguvernérka Národní banky Slovenska.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Marže, zmatky, kartel. Politici v debatě probrali pohonné hmoty

Jediné, co se nyní dá udělat ke zlevnění pohonných hmot, je podle premiéra Andreje Babiše (ANO) zastropování marže obchodníků. Podle poslance Matěje Gregora (Motoristé) nyní marže stanic na hlavních tazích výrazně vzrostly. Europoslankyně Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO) má zvyšování marží za „nehorázné“. Dle europoslankyně Veroniky Vrecionové (ODS) Babiš zmatkuje podobně jako za covidu. Europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09) upozornil, že případné jednání premiéra s petrolejáři může skončit u antimonopolního úřadu. Nedělní debatu moderoval Lukáš Dolanský.
před 1 hhodinou

Česko zaostává ve výdajích na vědu. Experti rozebrali příčiny i možná zlepšení

Výdaje na vědu a výzkum v Česku klesají. Podle nejnovějších dat Eurostatu dosáhl objem investic v této oblasti za rok 2024 necelých dvou procent HDP. To je nejmíň od roku 2017. Vědu a výzkum financuje v Česku hlavně soukromý sektor a jeho podíl chce současná vláda ještě posílit. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali výkonný ředitel Prague.bio Jiří Fusek, výkonný ředitel Enovation David Kotris a akademický ekonom z think-tanku IDEA při CERGE-EI Daniel Münich. Svůj pohled připojil také předseda Akademie věd Radomír Pánek. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
před 3 hhodinami

Banky na doporučení ČNB zpřísní limity pro investiční hypotéky

Banky od dubna zpřísní limity pro poskytování investičních hypoték, jak jim doporučila Česká národní banka, vyplývá z ankety mezi největšími tuzemskými bankami, kterou dělala agentura ČTK. Některé tak již učinily. Nové opatření ČNB se podle nich na počtu nově poskytnutých hypoték projeví, ale nikoliv dramaticky. Doporučení ČNB je platné k 1. dubnu 2026, bude se vztahovat pouze na nově poskytnuté úvěry.
před 4 hhodinami

Ukrajině docházejí peníze na financování obrany před Ruskem, píše Bloomberg

Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, plyne podle agentury Bloomberg z odhadů domácích i zahraničních činitelů, kteří si kvůli citlivosti informací nepřáli být jmenováni. Finanční situaci Ukrajiny komplikuje mimo jiné blokování půjčky od Evropské unie v hodnotě 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun) Maďarskem.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

VideoVláda „spí mnoho týdnů“, říká k palivům Skopeček. Směšné, reaguje David

Od začátku konfliktu na Blízkém východě platí lidé za naftu v průměru o patnáct korun za litr více, benzin podražil asi o osm korun na litr. Situací se bude v pondělí znovu zabývat vláda, chce řešit regulace marží čerpacích stanic. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) kabinetu vytýká, že „spí mnoho týdnů“, sleduje a monitoruje prý to, co je zřejmé – rostoucí ceny pohonných hmot. Občanští demokraté navrhují snížení spotřební daně. Podle europoslance Ivana Davida (SPD) je „směšné tvrdit“, že nemá smysl monitorovat ceny. Argumentuje tím, že se nejedná pouze o koncovou cenu pro zákazníka, nýbrž také o cenu suroviny, cenu rafinérií. Monitorování cen dle něj probíhalo ještě před úderem na Írán. Diskuse v Událostech, komentářích se zúčastnil také předseda představenstva SČS – Unie nezávislých petrolejářů Ivan Indráček. Moderovala Tereza Řezníčková.
včera v 12:11

Panama, Madagaskar i Kamerun. Čechům chodí důchody už do 97 zemí

Přes 111 tisíc seniorů loni pobíralo českou penzi v zahraničí, meziročně o tři tisíce víc, zjistila ČT od České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ). Celkem tak loni stát vyplatil téměř sedm miliard korun, které poslal do 97 zemí. Nejvíce na Slovensko, nechybí ale ani exotičtější místa jako Tunisko, Gruzie nebo Pákistán.
včera v 08:00

Rusko přechodně zakáže vývoz benzinu, píše TASS

Ruské úřady se rozhodly zakázat od 1. dubna vývoz benzinu. Opatření bude platit do konce července. Ruské státní agentuře TASS to sdělily zdroje z odvětví po schůzce ruského vicepremiéra Alexandra Novaka se zástupci ropných společností.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026

O regulaci marží na pohonné hmoty bude vláda jednat v pondělí

Otázka regulace marží nebo dalších kroků směrem k čerpacím stanicím budou hlavními tématy pondělního jednání vlády. Na páteční schůzce se na tom dohodli premiér Andrej Babiš a ministryně financí Alena Schillerová (oba ANO), řekl mluvčí ministerstva financí Michal Žurovec. Ceny pohonných hmot rychle rostou od konce února, kdy vypukl konflikt v Íránu. Část opozice kabinet vyzvala, aby proti růstu cen zakročila. Opatření proti zvyšujícím se cenám již zavedlo například Polsko či Slovensko.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026
Načítání...