Ceny povinného ručení stagnují, pro pojišťovny je ztrátové

Nahrávám video
Události ČT: Pojišťovny hlásí kvůli povinnému ručení ztráty. Plošné zdražování se ale nekoná
Zdroj: ČT24

Povinné ručení je pro pojišťovny nadále ztrátové, náklady na ně o dvě miliardy korun převyšují vybrané pojistné. Průměrné pojistné stagnuje na úrovni 2800 korun. Ztrátové jsou pro pojišťovny přes zdražení stále zejména pojistky tahačů návěsů a mladých řidičů. Vyplývá to z analýzy, kterou představila Česká kancelář pojistitelů.

Pro pojišťovny ztrátové tahače návěsů přitom za posledních pět let zaznamenaly zdražení na pojistném o 15 procent (zhruba o 6300 korun) a velmi rizikoví mladí řidiči do 30 let si v posledních dvou letech připlatili průměrně 750 korun navíc.

I tak právě tyto skupiny motoristů nadále generují ztrátu v řádech stovek milionů korun, kdy náklady výrazně převyšují přijaté pojistné.

Viníci dopravních nehod věkově
Zdroj: ČT24

„V Česku letos přibylo 183 tisíc pojištěných vozidel, vybrané pojistné tak vzroste o půl miliardy na celkových zhruba 21 miliard korun,“ upozornil pojistný matematik kanceláře Petr Jedlička. Loni náklady povinného ručení překročily vybrané pojistné o dvě miliardy korun, což značilo ztrátu produktu deset procent.

Letos očekává jen mírné zlepšení bilance na devět procent. Za nepříznivou bilancí je pokračující růst škod na zdraví a neodpovídající cenový nárůst nejrizikovějších segmentů, dodal.

„Co nejpřesnější vyhodnocení rizikovosti řidičů a stanovení adekvátní výše pojistného je pro pojišťovny naprosto zásadním tématem. V Česku se tak začínají objevovat nové pojistné produkty, které rozšiřují standardní rozlišovací kritéria,“ uvedl výkonný ředitel kanceláře Jan Matoušek.

Průměrné roční pojistné osobních aut
Zdroj: ČT24

Největší revolucí na poli povinného ručení jsou tak platby podle vzdálenosti, jakou ročně řidič ujede. Letos poprvé je začala nabízet první česká pojišťovna. Sváteční řidič tak zaplatí méně než ten, který několikrát objede Evropu. Pojišťovně stačí nahlásit stav tachometru. Další novinky se chystají - třeba propojení pojišťoven s registrem řidičů. „Aby pojišťovna na základě těchto informací mohla riziko podle svého modelu zpracovat,“ dodal Jedlička. 

Matoušek pak připomněl, že od roku 2015 byla zrušena povinnost nepojištěných motoristů přispívat na nepojištěné škody do garančního fondu ČKP. Co nezaplatí viníci nepojištěných škod, tak za ně uhradí pojišťovny, které tento náklad zohlední v pojistném. Nepojištění vinící obvykle zvládají uhradit zpět pouze 30 procent z částky, kterou za ně uhradí, zbytek za nepojištěné motoristy zaplatí pojišťovny. Jen na konci loňského roku musely pojišťovny přispět do fondu částkou 250 milionů korun a podobné příspěvky budou nezbytné pravidelně i v dalším období.

V Česku chybí nástroje, které přimějou nepojištěné zaplatit škody

V Česku podle Matouška chybí nástroj jak přimět ty, kteří riskují jízdou bez povinného ručení, aby přispěli na nepojištěné škody, na což doplácí poctiví motoristé. V Česku nadále jezdí 120 až 130 tiscí vozidel bez povinného ručení a ročně způsobí až tři tisíce nepojištěných škod za stovky milionů korun. Celkem má povinné ručení 7,5 milionu vozidel všech kategorií. Registrovaných vozidel je přes osm milionů.


Pojišťovny loni zvedly ceny povinného ručení v průměru o několik procent. Zdražení bylo individuální, takže nebourající řidiči změnu prakticky nepocítili. Průměrná cena povinného ručení se ani v první polovině letošního roku příliš neměnila a pohybovala se okolo 2800 korun.

Povinné ručení poskytuje třináct pojišťoven. Většina z nich sazby takzvaně segmentuje, tedy stanovuje podle věku a místa bydliště řidiče, stáří vozidla, objemu a výkonu motoru a dalších kritérií. Srovnání jednotlivých produktů pojišťoven je tak obtížné.

U některých případů není policie potřeba

Na vyšetření nehody mají pojišťovny podle zákona tři měsíce a dalších patnáct dnů na zaplacení. Požadavky vyřizují většinou rychleji. Problémy ale často způsobují sami řidiči chybným postupem bezprostředně po havárii.

Řada lidí tápe a jiní zase zbytečně volají policisty. Je potřeba se na ně obrátit tehdy, když je poškozen majetek někoho dalšího, někdo je zraněný nebo když oba řidiči odmítají vinu. Jinak by se na policisty měli obracet v případech, kdy je hmotná škoda nad sto tisíc. Jenže na takovouto částku může vyjít i ťukanec.

Ke čtvrtině nehod každopádně vyjíždí policie zbytečně. „Je to víc než 31 tisíc nehod, které jsme v roce 2015 řešili a u kterých policie vůbec nemusela být,“ uvedl ředitel dopravní policie Tomáš Lerch. Doplácejí na to i sami řidiči, a to až několikahodinovým čekáním na vyšetření nehody. Specializovaných aut totiž není neomezený počet, zpravidla jedno na okres.

Kde se bourá
Zdroj: ČT24

Když se řidiči domluví, všechno řeší takzvaný euroformulář. Když ale jdou řidiči do sporu, hýbat autem se nedoporučuje. „Fotografie nestačí. Musím mít sprej, křídu, případně jiný prostředek, obkreslit to postavení a teprve pak auta odklidit,“ přibližuje Lerch.

Policisti musejí všechno zdokumentovat, a dvojnásob v případech, kdy je nějaké zranění. Na vyřízení nehody mají zpravidla třicet dnů. Ve složitějších případech to ale nemusí dodržet, což může zbrzdit i vyplacení peněz pojišťovnou.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Marže, zmatky, kartel. Politici v debatě probrali pohonné hmoty

Jediné, co se nyní dá udělat ke zlevnění pohonných hmot, je podle premiéra Andreje Babiše (ANO) zastropování marže obchodníků. Podle poslance Matěje Gregora (Motoristé) nyní marže stanic na hlavních tazích výrazně vzrostly. Europoslankyně Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO) má zvyšování marží za „nehorázné“. Dle europoslankyně Veroniky Vrecionové (ODS) Babiš zmatkuje podobně jako za covidu. Europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09) upozornil, že případné jednání premiéra s petrolejáři může skončit u antimonopolního úřadu. Nedělní debatu moderoval Lukáš Dolanský.
před 3 hhodinami

Česko zaostává ve výdajích na vědu. Experti rozebrali příčiny i možná zlepšení

Výdaje na vědu a výzkum v Česku klesají. Podle nejnovějších dat Eurostatu dosáhl objem investic v této oblasti za rok 2024 necelých dvou procent HDP. To je nejmíň od roku 2017. Vědu a výzkum financuje v Česku hlavně soukromý sektor a jeho podíl chce současná vláda ještě posílit. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali výkonný ředitel Prague.bio Jiří Fusek, výkonný ředitel Enovation David Kotris a akademický ekonom z think-tanku IDEA při CERGE-EI Daniel Münich. Svůj pohled připojil také předseda Akademie věd Radomír Pánek. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
před 5 hhodinami

Banky na doporučení ČNB zpřísní limity pro investiční hypotéky

Banky od dubna zpřísní limity pro poskytování investičních hypoték, jak jim doporučila Česká národní banka, vyplývá z ankety mezi největšími tuzemskými bankami, kterou dělala agentura ČTK. Některé tak již učinily. Nové opatření ČNB se podle nich na počtu nově poskytnutých hypoték projeví, ale nikoliv dramaticky. Doporučení ČNB je platné k 1. dubnu 2026, bude se vztahovat pouze na nově poskytnuté úvěry.
před 6 hhodinami

Ukrajině docházejí peníze na financování obrany před Ruskem, píše Bloomberg

Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, plyne podle agentury Bloomberg z odhadů domácích i zahraničních činitelů, kteří si kvůli citlivosti informací nepřáli být jmenováni. Finanční situaci Ukrajiny komplikuje mimo jiné blokování půjčky od Evropské unie v hodnotě 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun) Maďarskem.
včeraAktualizovánovčera v 15:21

VideoVláda „spí mnoho týdnů“, říká k palivům Skopeček. Směšné, reaguje David

Od začátku konfliktu na Blízkém východě platí lidé za naftu v průměru o patnáct korun za litr více, benzin podražil asi o osm korun na litr. Situací se bude v pondělí znovu zabývat vláda, chce řešit regulace marží čerpacích stanic. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) kabinetu vytýká, že „spí mnoho týdnů“, sleduje a monitoruje prý to, co je zřejmé – rostoucí ceny pohonných hmot. Občanští demokraté navrhují snížení spotřební daně. Podle europoslance Ivana Davida (SPD) je „směšné tvrdit“, že nemá smysl monitorovat ceny. Argumentuje tím, že se nejedná pouze o koncovou cenu pro zákazníka, nýbrž také o cenu suroviny, cenu rafinérií. Monitorování cen dle něj probíhalo ještě před úderem na Írán. Diskuse v Událostech, komentářích se zúčastnil také předseda představenstva SČS – Unie nezávislých petrolejářů Ivan Indráček. Moderovala Tereza Řezníčková.
včera v 12:11

Panama, Madagaskar i Kamerun. Čechům chodí důchody už do 97 zemí

Přes 111 tisíc seniorů loni pobíralo českou penzi v zahraničí, meziročně o tři tisíce víc, zjistila ČT od České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ). Celkem tak loni stát vyplatil téměř sedm miliard korun, které poslal do 97 zemí. Nejvíce na Slovensko, nechybí ale ani exotičtější místa jako Tunisko, Gruzie nebo Pákistán.
včera v 08:00

Rusko přechodně zakáže vývoz benzinu, píše TASS

Ruské úřady se rozhodly zakázat od 1. dubna vývoz benzinu. Opatření bude platit do konce července. Ruské státní agentuře TASS to sdělily zdroje z odvětví po schůzce ruského vicepremiéra Alexandra Novaka se zástupci ropných společností.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026

O regulaci marží na pohonné hmoty bude vláda jednat v pondělí

Otázka regulace marží nebo dalších kroků směrem k čerpacím stanicím budou hlavními tématy pondělního jednání vlády. Na páteční schůzce se na tom dohodli premiér Andrej Babiš a ministryně financí Alena Schillerová (oba ANO), řekl mluvčí ministerstva financí Michal Žurovec. Ceny pohonných hmot rychle rostou od konce února, kdy vypukl konflikt v Íránu. Část opozice kabinet vyzvala, aby proti růstu cen zakročila. Opatření proti zvyšujícím se cenám již zavedlo například Polsko či Slovensko.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026
Načítání...