Britský regulátor definitivně schválil převzetí Avastu firmou NortonLifeLock

Britský antimonopolní úřad (CMA) v pátek definitivně schválil převzetí české antivirové společnosti Avast americkou softwarovou firmou NortonLifeLock za 8,6 miliardy dolarů (211,2 miliardy korun). Uvedl, že trh s bezpečnostním softwarem zůstane podle úřadu konkurenční i po spojení obou firem. Úřad tak potvrdil své předběžné rozhodnutí z minulého měsíce.

Avast a NortonLifeLock se dohodly na převzetí loni v srpnu a britský regulátor byl poslední, který zatím fúzi plně neschválil. CMA zahájil hlubší vyšetřování transakce letos v březnu kvůli obavám, že by mohla poškodit hospodářskou soutěž a způsobit, že britští zákazníci budou mít při hledání bezpečnostního softwaru horší podmínky, uvedla agentura Reuters.

Podle předběžného návrhu harmonogramu spojení by měl Avast 9. září zastavit obchodování se svými akciemi a ty by měly být 12. září staženy z burzy. NortonLifeLock pak podle návrhu počítá s vydáním nových akcií a následným vypořádáním celého spojení.

Zachování konkurenčního prostředí

Britský úřad rovněž uvedl, že spojená společnost bude čelit významné konkurenci ze strany McAfee a dalších menších hráčů. Také bezpečností software společnosti Microsoft je nyní stejně kvalitní jako software nabízený specializovanými poskytovateli, dodal.

Avast je česká nadnárodní antivirová společnost, která na trhu působí od roku 1988. Je jedním z průkopníků v oboru počítačového zabezpečení. Dodává bezpečnostní programy pro počítače a mobilní zařízení a podle odborníků se řadí ke světové špičce. Produkty Avastu využívá přes 435 milionů uživatelů po celém světě, z velké části bezplatně. Firma uvádí, že zaměstnává více než sedmnáct set lidí a že každý měsíc zablokuje 1,5 miliardy počítačových útoků.

NortonLifeLock sídlí ve městě Tempe v americkém státě Arizona. Podnik dříve na trhu působil pod názvem Symantec. Sekci výrobce bezpečnostního softwaru Symantec zaměřenou na podniky a úřady ovšem v roce 2019 prodal americkému výrobci čipů Broadcom. Jeho nejvýraznějšími obchodními artikly jsou nyní antivirus Norton a produkty LifeLock na ochranu proti krádeži identity.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Česko zaostává ve výdajích na vědu. Experti rozebrali příčiny i možná zlepšení

Výdaje na vědu a výzkum v Česku klesají. Podle nejnovějších dat Eurostatu dosáhl objem investic v této oblasti za rok 2024 necelých dvou procent HDP. To je nejmíň od roku 2017. Vědu a výzkum financuje v Česku hlavně soukromý sektor a jeho podíl chce současná vláda ještě posílit. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali výkonný ředitel Prague.bio Jiří Fusek, výkonný ředitel Enovation David Kotris a akademický ekonom z think-tanku IDEA při CERGE-EI Daniel Münich. Svůj pohled připojil také předseda Akademie věd Radomír Pánek. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
před 8 mminutami

Banky na doporučení ČNB zpřísní limity pro investiční hypotéky

Banky od dubna zpřísní limity pro poskytování investičních hypoték, jak jim doporučila Česká národní banka, vyplývá z ankety mezi největšími tuzemskými bankami, kterou dělala agentura ČTK. Některé tak již učinily. Nové opatření ČNB se podle nich na počtu nově poskytnutých hypoték projeví, ale nikoliv dramaticky. Doporučení ČNB je platné k 1. dubnu 2026, bude se vztahovat pouze na nově poskytnuté úvěry.
před 1 hhodinou

Ukrajině docházejí peníze na financování obrany před Ruskem, píše Bloomberg

Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, plyne podle agentury Bloomberg z odhadů domácích i zahraničních činitelů, kteří si kvůli citlivosti informací nepřáli být jmenováni. Finanční situaci Ukrajiny komplikuje mimo jiné blokování půjčky od Evropské unie v hodnotě 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun) Maďarskem.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

VideoVláda „spí mnoho týdnů“, říká k palivům Skopeček. Směšné, reaguje David

Od začátku konfliktu na Blízkém východě platí lidé za naftu v průměru o patnáct korun za litr více, benzin podražil asi o osm korun na litr. Situací se bude v pondělí znovu zabývat vláda, chce řešit regulace marží čerpacích stanic. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) kabinetu vytýká, že „spí mnoho týdnů“, sleduje a monitoruje prý to, co je zřejmé – rostoucí ceny pohonných hmot. Občanští demokraté navrhují snížení spotřební daně. Podle europoslance Ivana Davida (SPD) je „směšné tvrdit“, že nemá smysl monitorovat ceny. Argumentuje tím, že se nejedná pouze o koncovou cenu pro zákazníka, nýbrž také o cenu suroviny, cenu rafinérií. Monitorování cen dle něj probíhalo ještě před úderem na Írán. Diskuse v Událostech, komentářích se zúčastnil také předseda představenstva SČS – Unie nezávislých petrolejářů Ivan Indráček. Moderovala Tereza Řezníčková.
před 23 hhodinami

Panama, Madagaskar i Kamerun. Čechům chodí důchody už do 97 zemí

Přes 111 tisíc seniorů loni pobíralo českou penzi v zahraničí, meziročně o tři tisíce víc, zjistila ČT od České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ). Celkem tak loni stát vyplatil téměř sedm miliard korun, které poslal do 97 zemí. Nejvíce na Slovensko, nechybí ale ani exotičtější místa jako Tunisko, Gruzie nebo Pákistán.
včera v 08:00

Rusko přechodně zakáže vývoz benzinu, píše TASS

Ruské úřady se rozhodly zakázat od 1. dubna vývoz benzinu. Opatření bude platit do konce července. Ruské státní agentuře TASS to sdělily zdroje z odvětví po schůzce ruského vicepremiéra Alexandra Novaka se zástupci ropných společností.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026

O regulaci marží na pohonné hmoty bude vláda jednat v pondělí

Otázka regulace marží nebo dalších kroků směrem k čerpacím stanicím budou hlavními tématy pondělního jednání vlády. Na páteční schůzce se na tom dohodli premiér Andrej Babiš a ministryně financí Alena Schillerová (oba ANO), řekl mluvčí ministerstva financí Michal Žurovec. Ceny pohonných hmot rychle rostou od konce února, kdy vypukl konflikt v Íránu. Část opozice kabinet vyzvala, aby proti růstu cen zakročila. Opatření proti zvyšujícím se cenám již zavedlo například Polsko či Slovensko.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026

Karlova univerzita kvůli zpoždění kampusu Albertov nebude moci využít přes miliardu z plánu obnovy

Univerzita Karlova (UK) nebude moci kvůli zpoždění výstavby kampusu Albertov využít asi 1,4 miliardy korun z Národního plánu obnovy, řekl na pátečním jednání akademického senátu člen kolegia rektora pro provoz a vnitřní procesy Michal Zima. Pokračování projektu je podle něj nicméně jediným řešením, zakonzervování stavby za možnost nepovažuje.
27. 3. 2026
Načítání...