Bitcoin sestoupil pod 90 tisíc dolarů, vymazal letošní zisky

Cena největší kryptoměny bitcoin i nadále klesá. V noci na úterý poprvé za posledních sedm měsíců sestoupila pod 90 tisíc dolarů (zhruba 1,87 milionu korun). Kolem 7:45 SEČ se bitcoin obchodoval za 89 857,86 dolarů. Od 6. října kryptoměna ztratila více než 25 procent hodnoty. Vymazala tak své letošní zisky.

„Kaskádový výprodej je umocněn tím, že kótované společnosti a instituce opouštějí své pozice poté, co se během vzestupu trhu nahromadily, což zvyšuje riziko nákazy na celém trhu,“ řekl agentuře Reuters Joshua Chu z hongkongské asociace Web3. „Když podpora slábne a makroekonomická nejistota roste, důvěra může erodovat pozoruhodnou rychlostí,“ dodal.

„Trh v uplynulém měsíci výrazně přehodnotil ceny inovativních, průkopnických technologií v rané fázi vývoje, a kryptoměny jsou součástí tohoto vývoje,“ uvedl pro The Wall Street (WSJ) Journal Zach Pandl, vedoucí výzkumu ve společnosti Grayscale Investments.

Společnost CryptoQuant pak podle WSJ uvedla, že dlouhodobí držitelé této kryptoměny prodali za posledních třicet dní celkem asi 815 tisíců bitcoinů, což je nejvyšší úroveň od ledna 2024.

Podle serveru listu FT se na výprodeji výrazně podílejí obchodníci, kteří pomocí takzvané finanční páky sázeli na pokles ceny. „Krypto­investoři milují páku. Opakovaně vidíme, že obchodníci se pouštějí do příliš riskantních obchodů. Myslí si, že tentokrát je to jiné,“ upozornil Ryan Rasmussen ze společnosti Bitwise Asset Management.

V posledních týdnech se objevily nové pochybnosti o tom, zda americká centrální banka (Fed) na prosincovém zasedání dále sníží úrokové sazby. To podle FT ještě více prohloubilo obavy z extrémně vysokých tržních ocenění technologických společností, které stojí v čele investičního rozmachu v oblasti umělé inteligence.

Další souvislosti vidí vedoucí globálního průzkumu trhu ve společnosti Hashdex Gerry O'Shea. „Bitcoin se skutečně stal makroekonomickým aktivem,“ uvedl pro WSJ. „Pokud získáme lepší představu o tom, jakým směrem se Fed vydá v souvislosti se snížením úrokových sazeb v prosinci, mohlo by to mít pozitivní dopad na jeho cenu.“

Česká centrální banka už začala bitcoin testovat

Česká národní banka (ČNB) se tento měsíc stala první centrální bankou na světě, která nakoupila bitcoiny. Uvedla, že nakoupila digitální aktiva založená na blockchainu za milion dolarů (20,8 milionu korun). Guvernér ČNB Aleš Michl už v lednovém rozhovoru s britským ekonomickým listem FT řekl, že bankovní radě předloží plán investic do bitcoinu.

Proti Michlovu plánu oznámeném v tomto rozhovoru se postavila prezidentka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeová. Uvedla tehdy, že bankovní rezervy musejí být likvidní a bezpečné a že by neměly být zatíženy podezřením z praní špinavých peněz či další kriminální aktivity.

Bitcoin vznikl v roce 2009 jako alternativa oficiálních měn. Založen je na technologii blockchain, což je decentralizovaná účetní kniha, která umožňuje transparentně a zároveň bezpečně posílat data, nejen kryptoměny. V roce 2010 stál bitcoin méně než jeden dolar. ECB bitcoin nepovažuje za měnu, ale spekulativní aktivum. Poukazuje, že je silně volatilní a není běžně přijímán jako platidlo.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 3 hhodinami

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

Automobilovému průmyslu se v Česku daří. Stoupá výroba i prodeje nových vozů. Automobilky navíc letos na trh plánují uvést řadu modelů. Na světové premiéře ve Švýcarsku tento týden představila svůj třetí plně elektrický vůz Škoda Auto. Zájem o elektromobily je v Česku ale zatím stále malý. Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že za silnými prodeji stojí solidní výkon ekonomiky a dobrá dostupnost vozidel. Český zákazník je dle něj sice „poměrně konzervativní“, elektromobilita ale podle jeho názoru má budoucnost. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 4 hhodinami

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
před 9 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 10 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
před 21 hhodinami

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
22. 5. 2026

Schillerová zveřejní první návrh rozpočtu až koncem srpna. U Stanjury to kritizovala

Přes sto miliard korun navíc oproti letošku požadují už nyní pro příští rok členové vlády pro své resorty, řekla ČT ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Trvá na tom, že deficit veřejných financí nepřesáhne tři procenta hrubého domácího produktu, tedy 356 miliard korun. První návrh rozpočtu plánuje Alena Schillerová zveřejnit koncem srpna. To v minulosti sama kritizovala u svého předchůdce Zbyňka Stanjury (ODS), který tento termín zavedl namísto dříve obvyklého konce června.
22. 5. 2026

Stát zvažuje prodej výrobce výbušnin Explosia, řekl Babiš

Stát uvažuje o prodeji pardubické Explosie, řekl v pátek po návštěvě státního výrobce výbušnin a střelivin premiér Andrej Babiš (ANO). Dodal, že zájem projevila Francie prostřednictvím prezidenta Emmanuela Macrona, ale i další evropské firmy. Explosii se podle něj extrémně daří, zpětinásobila výnosy a zisk z případného prodeje by podle něj možná šel použít třeba i na splnění závazků vůči NATO.
22. 5. 2026Aktualizováno22. 5. 2026
Načítání...