Bitcoin letos poklesl o téměř sedm procent na 87 tisíc dolarů

Nejrozšířenější kryptoměna bitcoin letos ztratila téměř sedm procent své hodnoty a na konci roku se obchodovala kolem 87 tisíc dolarů, tedy zhruba 1,79 milionu korun. Za letošní rok přitom bitcoin dosáhl svého dosavadního maxima přes 124 tisíc dolarů (2,6 milionu korun), ale také se propadl až k 76 tisícům dolarů (1,6 milionu korun). Vyplývá to z údajů serveru Kurzy.cz.

Ethereum je na tom podle analytika Purple Trading Petra Lajska hůře než bitcoin. Při ceně 2962 dolarů (61 tisíc korun) letos ztrácí přes jedenáct procent. Solana, která byla jedním z hlavních vítězů předchozího cyklu, odepsala přes 33 procent a s cenou okolo 125 dolarů (2600 korun) patří podle analytika mezi největší poražené letošního roku.

Rok 2025 byl pro bitcoin podle ředitele Bit.plus Martina Stránského jako jízda na horské dráze. Nejznámější kryptoměna vstupovala do letošního roku s cenou okolo sta tisíc dolarů (2,1 milionu korun), pak několikrát překonala hranici 110 tisíc dolarů (2,3 milionu korun) a v říjnu vystoupala na historické maximum přes 124 tisíc dolarů (2,6 milionu korun).

„Růst podpořil zejména zvýšený zájem o bitcoinové fondy ETF, dobrá nálada na globálních finančních trzích a pokračující poptávka institucionálních investorů. Po dosažení rekordních úrovní však následovala korekce. Ve druhé polovině roku bitcoin část zisků odevzdal a ke konci roku se jeho cena stabilizovala převážně v pásmu zhruba 85 tisíc (1,8 milionu korun) až 92 tisíc dolarů (1,9 milionu korun),“ uvedl Stránský.

Na začátku příštího roku lze podle něj očekávat nový nárůst ceny nad sto tisíc dolarů (2,1 milionu korun), do konce roku 2026 by cena mohla přesáhnout i 120 tisíc dolarů (2,5 milionu korun).

Bitcoin má stále potenciál, ale bude nadále silně kolísat

Vývoj letos podle Stránského ukázal, že ani při historických maximech bitcoin neztrácí svou volatilitu a může prudce reagovat na pozitivní i negativní zprávy. Významnou roli v cenovém vývoji sehrávaly také regulační tlaky.

„Nejistota a odklady v oblasti kryptoměnové legislativy, zejména ve Spojených státech, opakovaně vyvolávaly krátkodobé výprodeje. Na druhé straně přetrvávající institucionální zájem a akumulace bitcoinu, včetně nákupů ze strany některých velkých firem, potvrzují, že dlouhodobý investiční příběh digitální ‚komodity‘ zůstává zachován, byť s rostoucím skepticismem ohledně rychlých krátkodobých zisků,“ řekl Stránský.

Nejvyšších měsíčních hodnot dosahovala kryptoměna bitcoin podle Rostislava Plachého z Golden Gate zejména v letních a podzimních měsících. V přepočtu na české koruny to znamenalo vrcholy přesahující 2,58 milionu korun za jeden bitcoin, zatímco v některých obdobích roku se minimální ceny pohybovaly okolo 1,5 milionu korun.

„Vývoj potvrzuje, že bitcoin zůstává aktivem s vysokým potenciálem, ale i s výraznými cenovými výkyvy, které vyžadují zvýšenou obezřetnost investorů. V příštím roce očekávám nárůst hodně přes 125 tisíc dolarů (2,6 milionu korun),“ řekl Plachý.

I přes korekci zůstává bitcoin podle Lajska relativně silný ve srovnání s širším kryptotrhem. „Investoři ho stále vnímají jako nejstabilnější část celého ekosystému, něco mezi technologickým aktivem a digitálním uchovatelem hodnoty. Zároveň se ale ukazuje, že jeho korelace s tradičními trhy je vyšší než kdy dřív. Jakmile se zhorší výhled pro americké akcie nebo se zvýší výnosy dluhopisů, bitcoin reaguje prakticky okamžitě a mnohdy mnohem větším pohybem. Ethereum se naopak potýká s otázkami ohledně dlouhodobého příběhu,“ doplnil Lajsek.

Letošní rok podle ředitele společnosti Coingarage Oty Jandy znamenal posun ke stabilnějšímu a vyzrálejšímu fungování celého odvětví, zejména vlivem rostoucí institucionální adopce, rozvoje ETF a příprav na regulaci MiCA.

„Do roku 2026 vstupuje trh s opatrným optimismem, kdy se očekává další profesionalizace, širší praktické využití kryptoměn a jejich postupné ukotvení v globálním finančním systému s možností dalšího růstu a nových maxim,“ podotkl Janda.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 3 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 9 hhodinami

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

Automobilovému průmyslu se v Česku daří. Stoupá výroba i prodeje nových vozů. Automobilky navíc letos na trh plánují uvést řadu modelů. Na světové premiéře ve Švýcarsku tento týden představila svůj třetí plně elektrický vůz Škoda Auto. Zájem o elektromobily je v Česku ale zatím stále malý. Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že za silnými prodeji stojí solidní výkon ekonomiky a dobrá dostupnost vozidel. Český zákazník je dle něj sice „poměrně konzervativní“, elektromobilita ale podle jeho názoru má budoucnost. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 10 hhodinami

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
před 16 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 17 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
včera v 20:19

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
22. 5. 2026

Schillerová zveřejní první návrh rozpočtu až koncem srpna. U Stanjury to kritizovala

Přes sto miliard korun navíc oproti letošku požadují už nyní pro příští rok členové vlády pro své resorty, řekla ČT ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Trvá na tom, že deficit veřejných financí nepřesáhne tři procenta hrubého domácího produktu, tedy 356 miliard korun. První návrh rozpočtu plánuje Alena Schillerová zveřejnit koncem srpna. To v minulosti sama kritizovala u svého předchůdce Zbyňka Stanjury (ODS), který tento termín zavedl namísto dříve obvyklého konce června.
22. 5. 2026
Načítání...