Biden se dohodl s lídrem republikánů v Kongresu na zvýšení dluhového stropu. U zákonodárců může narazit

Americký demokratický prezident Joe Biden a republikánský šéf Sněmovny reprezentantů Kevin McCarthy se v zásadě dohodli na zvýšení limitu pro zadlužení Spojených států. Americké vládě to umožní vyhnout se platební neschopnosti. Pokud by demokraté a republikáni shodu nenalezli, hrozila by Washingtonu už 5. června. To by mělo vážné dopady na světovou ekonomiku. Osud dohody není jistý, výtky mají představitelé demokratů i republikánů.

„Začátkem tohoto večera jsme s předsedou McCarthym v zásadě dosáhli dohody o rozpočtu,“ nechal se slyšet Biden. Dohoda je podle něj dobrou zprávou pro Američany, protože zabrání „katastrofální platební neschopnosti“, která by vedla k hospodářské recesi, devastaci důchodových účtů a ztrátě milionů pracovních míst.

„Ještě máme hodně práce před sebou, ale věřím, že to je dohoda hodna amerického lidu,“ podotkl McCarthy, který také hovořil o „historickém omezení výdajů“ a o tom, že se podařilo zabránit novým daním.

Demokraté i republikáni podle televize CNN ještě během noci na neděli předběžnou dohodu svých špiček posoudí. Někteří republikáni dopředu pohrozili zablokováním jakéhokoli návrhu, který by nesplnil jejich očekávání, včetně ostrých škrtů ve výdajích. Progresivní demokraté zase nechtějí dohodu, která by se dotkla federálních programů proti chudobě.

Hlasování v Kongresu nebude formalitou

Podle AP kompromis počítá s tím, že se dluhový strop zvýší na dva roky, a znovu se tak bude navyšovat až po příštích prezidentských volbách, které se uskuteční na podzim 2024. Výdaje netýkající se obrany by měly v příštím roce zůstat zhruba na současné úrovni. Součástí dohody jsou také přísnější podmínky pro lidi, kteří dostávají potravinové známky. Text návrhu má být zveřejněn v neděli.

McCarthy by podle agentury AFP chtěl, aby o kompromisu Sněmovna reprezentantů hlasovala ve středu. Schvalování v Kongresu ale podle agentury Reuters nemusí být jednoduchou záležitostí i proto, že ve Sněmovně reprezentantů mají republikáni a v Senátu zase demokraté poměrně těsné většiny.

Příslušníci radikálně pravicového křídla republikánů a progresivní demokraté už nyní vyjadřují nespokojenost a ruku pro návrh zvednout nechtějí, proto se bude muset najít dostatek hlasů mezi umírněnými zástupci obou stran, aby limit Kongresem prošel. McCarthyho podle CNN čeká obrovská porce vyjednávání a přesvědčování a není jisté, zda uspěje.

Například republikánský zákonodárce Dan Bishop už označil dohodu za nepřijatelnou. „Jde o kapitulaci v přímém přenosu, a to od strany, která drží karty v ruce,“ řekl. Podle listu The New York Times se budou nespokojenci v řadách republikánů také snažit najít procedurální kličky, které by schvalování návrhu v Kongresu zdržely.

Biden obě komory důrazně vyzval, aby dohodu ihned schválily. Vyjádřil také přesvědčení, že kompromis povede k zachování klíčových priorit demokratů. Také mezi některými demokraty ale panuje nespokojenost.

Limit pro zadlužení je částka, kterou schvaluje Kongres a která určuje, kolik si federální vláda může vypůjčit peněz na běžný provoz, a tedy na platby vládních účtů. Patří tam například platy státních zaměstnanců, financování armády, platby na sociální zabezpečení a státní zdravotní péči, stejně jako platby úroků ze státních dluhopisů. Desítky let bylo zvýšení tohoto limitu rutinní záležitostí, v posledních letech se z něho ale stalo politikum.

Na současný limit 31,4 bilionu dolarů (asi 690 bilionů korun) vláda narazila už v lednu. Ministerstvo financí ale využilo mimořádných opatření, aby vláda mohla čerpat více peněz.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 2 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 7 hhodinami

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

Automobilovému průmyslu se v Česku daří. Stoupá výroba i prodeje nových vozů. Automobilky navíc letos na trh plánují uvést řadu modelů. Na světové premiéře ve Švýcarsku tento týden představila svůj třetí plně elektrický vůz Škoda Auto. Zájem o elektromobily je v Česku ale zatím stále malý. Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že za silnými prodeji stojí solidní výkon ekonomiky a dobrá dostupnost vozidel. Český zákazník je dle něj sice „poměrně konzervativní“, elektromobilita ale podle jeho názoru má budoucnost. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 9 hhodinami

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
před 14 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 15 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
včera v 20:19

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
22. 5. 2026

Schillerová zveřejní první návrh rozpočtu až koncem srpna. U Stanjury to kritizovala

Přes sto miliard korun navíc oproti letošku požadují už nyní pro příští rok členové vlády pro své resorty, řekla ČT ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Trvá na tom, že deficit veřejných financí nepřesáhne tři procenta hrubého domácího produktu, tedy 356 miliard korun. První návrh rozpočtu plánuje Alena Schillerová zveřejnit koncem srpna. To v minulosti sama kritizovala u svého předchůdce Zbyňka Stanjury (ODS), který tento termín zavedl namísto dříve obvyklého konce června.
22. 5. 2026
Načítání...