Senát schválil odklad digitalizace státu na rok 2027

Stát bude mít zřejmě další dva roky na dokončení digitalizace svých služeb, aby se na ni úřady mohly připravit. Odklad na rok 2027 schválil ve středu Senát. Proti odkladu se dříve postavil senátní ústavně-právní výbor. Dále se členové horní komory parlamentu postavili proti novým podmínkám individuálních kontrol části solárních elektráren. V rámci novely energetického zákona, přezdívané Lex OZE III, odmítli omezovat městské stavební předpisy.

Za problematické označili projednávání odsunu na poslední chvíli Piráti. Pokud prezident Petr Pavel, který je od úterý na dovolené, nestihne změnu podepsat do 1. února, mohou Česku hrozit žaloby, uvedli v tiskové zprávě. Bývalý předseda Pirátů a ministr pro místní rozvoj, který měl v gesci i koordinaci digitalizace, Ivan Bartoš kvůli tomu kritizoval na síti X bývalé koaliční partnery. „Nejdřív se vykašlali na digitalizování svých ministerstev. A teď se ODS, TOP 09, lidovci a STAN vykašlali i na to si ten svůj odsun projednat ve sněmovně a v Senátu včas,“ uvedl.

Součástí odkladu je i navrhované ustanovení, podle něhož by úřad nemusel provést digitální úkon, pokud by mu to způsobilo „nepřiměřenou zátěž“, protože by to podle předkladatelů bylo „neefektivní, nehospodárné a neúčelné“. Úřady by mohly požádat o vyřazení málo využívaných úkonů z katalogu digitálních služeb.

Novela měla podle vládní předlohy přinést plošný zákaz marketingu prostřednictvím jakékoli hlasové komunikační služby, tedy nejen telefonické, s výjimkou případů, kdy s tím volaný souhlasil. Sněmovna ale toto upřesnění vypustila. Novela tak kromě jiného přesouvá řešení všech sporů klientů s operátory o platby na Český telekomunikační úřad.

Novela má usnadnit výstavbu anténních stožárů pro mobilní signál a souvisejících staveb, zejména v odlehlých nebo chráněných krajinných oblastech. U staveb anténních stožárů pro veřejné komunikační sítě do výšky 50 metrů a souvisejících zařízení se nebude posuzovat krajinný ráz podle uvedeného zákona.

Návrh zákona má také umožnit vyšší ochranu klientů bank před podvody. Zabránit tomu má spolupráce mezi podnikateli zajišťujícími mobilní veřejnou komunikační síť, bankami a družstvy. Propojení informací o potenciálně podvodných hovorech a informací o případných podezřelých aktivitách může podle jeho zdůvodnění představovat velmi účinný nástroj k ochraně zákazníků a k minimalizaci rozsahu těchto typů jednání a souvisejících škod.

Energetika

Senátoři doporučili v novele energetického zákona zrušit individuální vyhodnocování výnosnosti solárních elektráren s výkonem nad 30 kilowattů, které byly uvedeny do provozu v letech 2009 a 2010. Miloš Vystrčil a Zdeněk Nytra (oba ODS) neuspěli s návrhem omezit kontroly na elektrárny s výnosem nad 145 kilowattů, což by se týkalo jen zhruba pěti set místo tří tisíc provozovatelů. Solární asociace však následně upozornila, že tento návrh senátorů by se ve skutečnosti týkal většího množství provozovatelů, a to přibližně 1350 elektráren.

Opatření by podle poslanců mělo pomoci státu snížit v letošním roce podporu obnovitelných zdrojů ze státního rozpočtu. Podle kritiků opatření mění pravidla uprostřed hry, je pro provozovatele elektráren administrativně náročné, může vést k arbitrážím a ohrozit splnění klimatických závazků České republiky.

Novelou se bude muset znovu zabývat sněmovna, která omezení městských stavebních předpisů a nové podmínky individuálních kontrol části solárních elektráren vložila do vládní předlohy, jejímž cílem bylo hlavně zavést pravidla pro ukládání a agregaci elektřiny.

Podle senátora Miroslava Plevného (STAN) nové kontroly představují „restriktivní a svévolný zásah do podnikatelského prostředí“ a byly by v rozporu s unijními předpisy. „Bráníme stabilitu a předvídatelnost podnikatelského prostředí,“ dodal Plevný.

Územní požadavky

Novela by po zásahu sněmovny zrušila podle Senátu možnost stanovit územní požadavky na umisťování staveb a infrastruktury, což se aktuálně týká Prahy, Brna a Ostravy, které už městské stavební předpisy přijaly. Norma by znemožnila městům například stanovit požadavky na budování podzemních sítí technické infrastruktury, veřejného osvětlení, trakčního vedení nebo na výsadbu stromů. Senát proto na návrh čtveřice senátorů ODS, STAN a ANO jednomyslně doporučil omezování zrušit.

Na obnovitelné zdroje chce stát v letošním roce stejně jako loni vyčlenit 8,5 miliardy korun. Ministerstvo průmyslu a obchodu přitom původně pro rok 2025 podle stávajících pravidel počítalo s 31,2 miliardy korun. Premiér Petr Fiala (ODS) loni řekl, že pokud by se nepodařilo podporu zkrátit, stát částku letos doplatí.

Změnu v kontrole solárních elektráren prosadil ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Obavy z případných arbitráží nemá, všechna opatření jsou podle něho v souladu s evropskou legislativou i českým právním řádem. Důslednější kontroly mají podle Stanjury zabránit tomu, aby provozovatelé některých solárních elektráren získali vyšší podporu, než na jakou mají nárok.

„Přijde mi normální snažit se ušetřit peníze daňových poplatníků,“ hájil návrh jako logický a správný Stanjura na tiskové konferenci po jednání vlády. Uvedl, že sněmovna by se k normě měla vrátit nejdřív deset dnů po vrácení Senátem, koalice se k ní prý postaví „standardně“. Poznamenal také, že by se někteří senátoři k návrhu postavili jinak, kdyby viděli vedle položek za obnovitelné zdroje, které mají na svých účtech všichni odběratelé elektřiny, i náklady státu hrazené z vybraných daní.

Norma má prodloužit až do konce roku 2029 nárok na podporu u zdrojů elektřiny z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla s celkovým instalovaným výkonem nad pět MWe. Týká se to zařízení, která byla uvedena do provozu do 31. prosince 2012.

Novela má zákazníkům přinést nezávislý srovnávač cen elektřiny i další opatření na jejich ochranu. Srovnávač cen umožní porovnávat nabídky dodávek elektřiny a plynu, spravovat ho bude Energetický regulační úřad. Zavedení pravidel pro ukládání a agregaci elektřiny má podle vlády zvýšit odolnost soustavy při výkyvech v provozu, integraci obnovitelných zdrojů do soustavy či investice.

Projednání novely bylo posledním bodem lednové schůze Senátu, který se k dalšímu jednání sejde za necelý měsíc.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

K zadržení podezřelého ze špionáže pro Čínu se odhodlá málo zemí, řekl Koudelka

Lednové zadržení člověka, který je podezřelý z činnosti pro čínskou zpravodajskou službu, ukazuje podle šéfa Bezpečnostní informační služby (BIS) Michala Koudelky schopnost zasahovat proti protivníkům, ale má i symbolický význam. K takovému odhalení a následnému trestněprávnímu řešení se odhodlá jen hrstka zemí ve světě a v tomto exkluzivním klubu je nyní i Česko, uvedl Koudelka na bezpečnostní konferenci ve sněmovně. Na akci vystoupil i náčelník generálního štábu Karel Řehka.
09:11Aktualizovánopřed 25 mminutami

NKÚ: Peníze na covidové zotavení nemocnice využily z části neúčelně

Peníze určené na posílení odolnosti a připravenosti klíčových tuzemských nemocnic na možné hrozby přispěly k tomuto cíli jen omezeně. Příjemci je z části vynaložili neúčelně a neefektivně. Nemocnice pořizovaly i přístroje, které nepotřebovaly nebo pro ně neměly dostatek kvalifikovaného personálu. Zjistil to Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) při kontrole peněz na posílení odolnosti páteřní sítě poskytovatelů zdravotních služeb.
před 1 hhodinou

Koaliční rada projedná návrh zákona o veřejnoprávních médiích

Koaliční rada by se měla vpodvečer zabývat návrhem zákona o médiích veřejné služby. K návrhu ministerstva kultury přišlo přes tři sta připomínek od České televize (ČT), Českého rozhlasu (ČRo), komerčního sektoru, ale i resortu financí, vnitra a dalších ministerstev. Po dohodě v koalici předlohu dostane k projednání vláda. Podle dřívějších informací premiéra Andreje Babiše (ANO) by měla vzniknout pracovní skupina za účasti generálních ředitelů obou veřejnoprávních institucí.
před 1 hhodinou

VideoHosté Událostí, komentářů týdne rozebrali i spor o nového náčelníka armády

Hosté Událostí, komentářů týdne probrali spor o nově zvoleného náčelníka české armády, situaci v Knihovně Václava Havla a Sudetoněmecký sjezd v Brně. Pozvání přijali advokát Tomáš Sokol, publicista Jefim Fištejn, komentátor Václav Dolejší, jazykovědec Karel Oliva a ředitelka spolku Díky, že můžem Bára Stárek. Diskusi moderovala Jana Fabiánová.
před 1 hhodinou

VideoVážně nemocní často zůstávají bez podpory. Pomáhají neziskové organizace

Slabiny ve zdravotní a sociální péči často pociťují lidé s vážnou nemocí. Po vyslechnutí diagnózy mnozí čelí nejistotě a ocitnou se bez pomoci. Oporu jim nabízejí neziskové organizace. O zkušenosti se dělí i pacienti nebo rodiny, které si těžkými situacemi samy prošly. Ze stejného důvodu byl založen například Nadační fond Úsměv nejen pro Kryštofa. Onkologicky nemocným samoživitelkám nebo seniorům pomáhají platit jídlo, léky i bydlení. Nadační fond funguje 5 let. Pravidelně spolupracují s odborníky, ale také například s hospicovou péčí v Semilech.
před 2 hhodinami

VideoObchody přidávají prvky pro snazší bezbariérové nákupy

Vyhrazené parkování blízko vchodu nebo bezbariérový přístup už jsou běžnou součástí většiny prodejen s potravinami. Přibývá těch, které mají pokladnu přizpůsobenou vozíčkářům nebo asistenční systém pro nedoslýchavé. Takové pokladny jsou zpravidla i označené příslušným symbolem. Některé obchody mají i nákupní vozíky uzpůsobené pro vozíčkáře.
před 3 hhodinami

Stát řeší, co je podle něj kritická infrastruktura. Tu čekají nové povinnosti

Nový zákon o kritické infrastruktuře platí už tři čtvrtě roku. Ministerstvo vnitra však až v červenci rozhodne, na které firmy se bude vztahovat. Ty pak budou muset plnit řadu povinností včetně zajištění bezpečnosti. Upřesnit to má vyhláška, kterou by měla v pondělí projednat pracovní skupina Legislativní rady vlády.
před 3 hhodinami

Vláda v Senátu narazí se zákonem rozvolňujícím pravidla rozpočtové odpovědnosti, tvrdí šéfové některých klubů

Vláda v Senátu narazí se zákonem rozvolňujícím pravidla rozpočtové odpovědnosti. ČT to řekli předsedové největších klubů, které mají jasnou většinu. Podle zástupců ODS, STAN či KDU-ČSL zákon umožní další rychlé zadlužování země. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) tvrdí, že podle současných pravidel by kabinet musel pro příští rok navrhnout schodek maximálně 156 miliard korun. To označuje za nereálné.
před 4 hhodinami
Načítání...