Sněmovna v úterý naplnila členy vyšetřovací komisi ke střelbě na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, také podpořila vládní novelu, která má přispět k lepší ochraně obětí domácího násilí. Podpory se dočkala i novela, která zjednoduší rozvody a upraví péči o děti po rozvodu. Poslanci však večer nedokončili úvodní kolo debaty k návrhu zákona o podpoře bydlení. Projednávání po dohodě klubů a na návrh předsedy klubu ODS Marka Bendy přerušili do středy.
Sněmovna podle nominací jednotlivých klubů naplnila desetičlennou vyšetřovací komisi, kterou založila z podnětu opozičního hnutí ANO koncem června.
Postup policie v souvislosti s loňskou tragickou střelbou na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy tak prověří Jiří Mašek (ANO), Pavel Kašník (ODS), Petr Letocha (STAN), Radek Koten (SPD), Michael Kohajda (KDU-ČSL), Michal Zuna (TOP 09), Helena Válková (ANO), Karel Haas (ODS), Martin Exner (STAN) a Klára Kocmanová (Piráti). V pátek by plénum mělo volit předsedu, bez kterého komise nemůže zahájit činnost. Vést by ji mohl Kašník.
Komise bude mít na svou činnost půl roku od založení. Členové mají podle sněmovního zadání zmapovat tragické události od rána 21. prosince 2023 do konce zásahu složek integrovaného záchranného systému, zejména policie, a mají zásah vyhodnotit. Zabývat se budou možnostmi zlepšení komunikace a policejních takticko-operačních postupů. Komise má také sestavit náměty legislativních změn pro rychlejší a účelnější nasazování policejní a zpravodajské techniky s cílem rychlejšího odhalení možného pachatele.
Útok na filozofické fakultě, při němž zemřelo 14 lidí a dalších 25 bylo zraněno, spáchal podle policistů její student. Policie případ střelby na fakultě odložila. Pachatel, který podle policie předtím zavraždil muže a kojence v Klánovickém lese na okraji Prahy a svého otce v Hostouni na Kladensku, spáchal po útoku na univerzitě sebevraždu. Kauzu ještě přezkoumá státní zastupitelství.
Vládní novela má bojovat proti domácímu násilí
Poslanci zrychleně už v úvodním kole hlasy všech přítomných zákonodárců schválili, že okruh osob oprávněných iniciovat řízení o vydání osvědčení účastníka odboje proti komunismu se zřejmě rozšíří. Nově mají toto oprávnění získat partneři odbojářů a Ústav pro studium totalitních režimů prostřednictvím jeho ředitele. Stejně jako odbojářské spolky a příbuzní mají dostat možnost žádat o osvědčení nejen za zemřelé, ale i za žijící účastníky odboje, ovšem s jejich souhlasem. Předlohu dostane k posouzení Senát.
Sněmovna v úvodním kole podpořila i další vládní novelu. Ta má přispět k lepší ochraně obětí domácího násilí. V občanském zákoníku přibude výslovné a jednoznačné vymezení domácího násilí, což má zajistit, že policie, justice i intervenční centra budou postupovat v obdobných případech jednotně. Předlohu teď posoudí ústavně-právní a sociální výbor.
V Česku má zkušenost s domácím násilím podle údajů z předloňska skoro třicet procent žen a více než desetina mužů. „Je namístě a načase, abychom tématu domácího násilí věnovali pozornost,“ komentovala data zpravodajka Taťána Malá (ANO). Podle Michala Zuny (TOP 09) novela pomůže k lepšímu přístupu k obětem trestných činů.
Občanský zákoník podle novely stanoví, že domácím násilím se rozumí „veškeré násilné jednání vůči oběti, při kterém zpravidla dochází ke zneužívání moci nebo nerovného postavení“. Součástí vymezení je to, že při násilí bylo nebo mělo být neoprávněně zasaženo do tělesné integrity oběti nebo do její duševní integrity, svobody, důstojnosti, vážnosti, cti či soukromí nebo byla vážně ohrožena či narušena schopnost oběti uspokojovat potřeby její nebo členů společné domácnosti. Obětí domácího násilí může být podle definice nejen člověk, který s násilníkem žije nebo žil ve společné domácnosti, ale také osoba blízká nebo rodič společného dítěte.
Úřady budou muset podle novely souvisejících zákonů zohlednit domácí násilí při vypořádání společného jmění manželů a při úpravě poměrů k nezletilému dítěti. Policista bude při vykázání domácího násilníka povinen odebrat mu zbraň. Doba vykázání se podle předlohy prodlouží z deseti dnů na dva týdny. Po tuto dobu nebude moci násilník získat zbraň zpět. Změnit se má i přestupkový zákon, a to tak, aby oběti domácího násilí měly i v řízení o přestupku obdobná práva jako zvlášť zranitelné oběti v trestním řízení. Získají právo na doprovod důvěrníkem či na přijetí opatření k zabránění kontaktu s násilníkem.
Poslanci se zabývali rozvodovostí a péčí o děti
Zjednodušení a zrychlení rozvodu i procesu hledání úpravy péče o děti z rozvedených manželství má zajistit od ledna novela občanského zákoníku, kterou v úvodním kole podpořila sněmovna. Předloha mimo jiné ruší požadavek na zjišťování příčin rozvratu manželství a také slučuje rozvodové a opatrovnické řízení. Zakotví také povinnost rodičů zajistit dětem výchovu bez tělesného trestání a duševního strádání.
Po sloučení rozvodového a opatrovnického řízení bude možné v případech shody manželů, kteří mají nezletilé dítě, rozvést manželství v jednom soudním řízení. „Pokud jde o samotný průběh spojeného řízení, navrhuje se do něj vnést prvky, které jej učiní méně formální a potenciálně méně konfliktní,“ stojí v důvodové zprávě.
Pokud se manželé na všem dohodnou, měl by být proces rozvodu manželství jednodušší i jinak. Předloha upouští například od jejich povinného výslechu.
I nadále by mělo platit, že pokud se manželé chtějí rozvést, bude muset o poměrech dítěte po rozvodu nejprve rozhodnout soud, to i v případě rozvodu smluveného. Zastoupení dítěte kolizním opatrovníkem by už ale nemělo být povinné, jestliže soud neshledá střet zájmů mezi rodičem a dítětem.
Řeč přišla i na tělesné trestání dětí
Předloha rovněž ruší rozlišování druhů péče o dítě na společnou, střídavou a péči jednoho rodiče. Už by se tak nerozlišoval takzvaný rezidentní rodič, tedy ten, který má dítě v péči, a nerezidentní rodič, který má pouze právo styku s dítětem. Jelikož rozvod manželství nemá podle ministerstva spravedlnosti žádný vliv na rodičovskou odpovědnost, měli by o dítě i nadále pečovat oba rodiče.
K zakotvení nepřijatelnosti tělesného trestání dětí vedly požadavky Evropského výboru pro sociální práva. Za fyzické usměrnění dítěte ale rodiče nemají čekat nové postihy, podle ministra spravedlnosti Pavla Blažka (ODS) jde o deklaraci. „Cílem není trestat rodiče, ale podpořit výchovu prostřednictvím jiných výchovných prostředků,“ stojí v důvodové zprávě.
Nově bude možné postoupení pohledávky na výživném. „Tato možnost bude využitá v případě rodičů, kteří jsou solventní, ale odmítají výživné platit ze subjektivních důvodů,“ informoval Blažek. Zvýší se také úrok z prodlení u dlužného výživného.
Snaha o zařazení dalších bodů
V prvních hodinách jednání sněmovny vystoupila řada opozičních poslanců k programu. Zařazení nových bodů do programu, jak je navrhovali, koalice vetovala a sněmovna o nich už nehlasovala. Zhruba 1,5 hodiny mluvil předseda hnutí ANO Andrej Babiš, kritizoval zejména nynější vládu. Například jí radil, jak by se měla vypořádat se záchranou zadlužené ostravské huti Liberty. Hájil také novou frakci v Evropském parlamentu Patrioti pro Evropu, jímž je ANO zakládajícím členem, a naopak poukazoval na problematické členy Evropských konzervativců a reformistů, u nichž jsou europoslanci ODS.
Lídr SPD Tomio Okamura chtěl, aby se sněmovna přednostně zabývala financováním školství, údajným selháním digitalizace stavebního řízení a dostupností sociální podpory. Předsedkyně klubu ANO Alena Schillerová navrhovala projednání přípravy státního rozpočtu pro příští rok. Pozastavila se nad tím, že ministerstvo financí na rozdíl od minulých let nezveřejnilo jeho prvotní údaje. Uvedla, že si je od úřadu Zbyňka Stanjury (ODS) vyžádala včetně rozpisu jednotlivých kapitol.
Šéf poslanců SPD Radim Fiala žádal debatu o energetické chudobě českých občanů a místopředseda sněmovny za ANO Karel Havlíček o vládním boji s dezinformacemi.
V bloku změn programu vystoupil vedle dalších opozičních poslanců i Pavel Staněk z vládní ODS. Chtěl, aby se poslanci tento týden případně mohli zabývat návrhem na zrušení zákona, který omezuje prodejní dobu ve větších obchodech o některých svátcích. V koalici na tom není shoda, Staňkova iniciativa neuspěla.
V úvodu jednání ještě složila slib trojice nových poslanců opozičního hnutí ANO. Kamila Bláhová, Jaromír Dědeček a Miroslav Samaš nahradili v dolní komoře zvolené europoslance ANO Jaroslava Bžocha, Kláru Dostálovou a Jaroslavu Pokornou Jermanovou.
