Poslanci se zabývali změnami v rozpočtovém určení daní, tedy v jejich rozdělování mezi stát, kraje a obce. Sněmovna ale úvodní kolo debaty o vládním návrhu nedokončila. Poslanci o něm začali jednat už v červnu a v úterý se k debatě vrátili. Opozice vytýkala vládě především kritéria pro přerozdělení. Na základě dohody poslanci jednání ukončili ve 22:00, schůze byla přerušena do středečních devíti hodin.
Vládní novela o rozpočtovém určení daní předpokládá zvyšování podílu krajů na inkasu sdílených daní v následujících třech letech.
Předloha čelí návrhu na zamítnutí, který vznesl moravskoslezský hejtman Josef Bělica (ANO). Vládní návrh vznikl na jaře ještě před podzimními krajskými volbami. Bělica svůj krok zdůvodnil tím, že nyní už jsou noví hejtmani a že se kraje dohodly, že předloží nový návrh. Bývalý moravskoslezský hejtman Ivo Vondrák (nezařazený, původně zvolený za ANO) navrhl vrátit zákon vládě k přepracování.
Předloha vychází z většinové dohody v Asociaci krajů ČR (AKČR) z letošního jara. Bělica uvedl, že kraje předloží nový návrh ve velmi krátkém čase. Proto navrhl zamítnutí zákona. Vondrák svůj návrh na vrácení návrhu vládě k přepracování, což je jen jiná forma zamítnutí, zdůvodnil tím, že nemá smysl ho projednávat, protože 14 krajů je podle něj moc, nejsou souměřitelné a zákon by upevnil stav, který je špatný.
Poslanec Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL) považuje za nešťastné, jak kdysi předchůdci nynějších poslanců stanovili nynější kraje. Návrat k velkým regionům by podle něj byl lepší, ale nebude k němu politická vůle.
Do rozpravy ohledně rozpočtového určení daní se v dolní komoře po více než dvou hodinách dostalo jen několik poslanců, zákonodárci se ve faktických poznámkách přeli ohledně kritérií pro přerozdělení. Z řad opozičních poslanců zaznívaly výtky k nesouměrnému rozložení financí, doplatily by na to podle nich menší kraje – například Karlovarský nebo Ústecký. Podle Bělobrádka není nalezení objektivního kritéria snadné.
Bělica s dalšími poslanci ANO také předložil pozměňovací návrh, který podmínky rozdělování peněz mezi kraje mění, a to podle doporučení Komise pro financování a majetek krajů z roku 2022. Proti vládnímu návrhu vypouští například podíl počtu obcí k rozloze území kraje, počet výjezdových základen zdravotnické záchranné služby kraje nebo počet urgentních příjmů typu I v nemocnicích kraje.
Bělica například uvedl, že kritérium počtu obcí jde proti trendu jejich slučování. Místo toho ve svém návrhu zavádí například kritérium dopravní výkony na silnicích II. a III. třídy v kraji nebo počty mostů na silnicích II. a III. třídy v regionu. Dalším kritériem mají být výnosy nemocnic zřízených a založených kraji a příspěvek na péči.
Předseda pirátského klubu Jakub Michálek označil za zásadní chybu předloženého návrhu, že vytváří finanční bariéru proti slučování obcí. Piráti podle něj prosazují například pružnější nastavení daní z nemovitostí pro podnikatelské účely. Například v Polsku je takto možné podle něj vybrat na této dani až šestinásobek proti tuzemsku. Chce také zavést pravidla pro poplatky z větrných elektráren na území obcí.
Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) již dříve uvedl, že Praha svůj postoj k novele změnila na kladný poté, co se její podíl zvýšil.
Rozdělení se týká inkasa daně z přidané hodnoty (DPH) a daní z příjmu fyzických a právnických osob. Podíl krajů na daních podle předlohy poroste postupně, v příštím roce dosáhne 9,95 procenta, o rok později 10,11 procenta a od roku 2027 bude 10,26 procenta. Ve finančním vyjádření to bude v příštím roce znamenat zvýšení příjmů krajů o 7,2 miliardy korun, v následujících dvou letech vždy o dvě miliardy korun.
Kromě zvýšení podílu krajů na sdílených daních řeší novela také rozdělování peněz mezi jednotlivé regiony. Dosud se výnos daní rozděloval podle pevných podílů nastavených v roce 2005. Nově se budou podíly každoročně vypočítávat podle stanovených kritérií, kdy čtyřicetiprocentní váhu bude mít počet obyvatel kraje, dvacetiprocentní váhu délka silnic druhých a třetích tříd a třináctiprocentní váhu rozloha kraje.
Dál bude výpočet zohledňovat počet obcí v kraji, počet výjezdových základen záchranné služby, počet urgentních příjmů v krajských nemocnicích a počet žáků a studentů škol zřizovaných kraji. Pro Prahu budou kritéria upravená vzhledem k jejímu specifickému postavení. Podle Stanjury jsou navržená kritéria lepší než ta dosavadní.
Elektronizace zdravotnictví
Sněmovna předtím podpořila také předlohu o elektronizaci zdravotnictví, která mimo jiné zvyšuje věkovou hranici pro pravidelné zdravotní prohlídky řidičů o pět let na sedmdesát let. Doklad o zdravotní způsobilosti by už motoristé nemuseli vozit s sebou, byl by v registru řidičů. Obdobně by to platilo i pro posudky pro žadatele o řidičské oprávnění a v dalších situacích.
Ve sdíleném zdravotním záznamu pacienta se mají kromě základních údajů o krevní skupině či alergiích evidovat také údaje o účasti na preventivních vyšetřeních a screeningu. Součástí novely je úprava takzvané EZkarty a zavedení eŽádanky. Lékař bude elektronickou žádanku posílat přímo poskytovateli, kterého o vyšetření žádá. V kmenovém registru pacientů by také přibyl údaj, že pacient je držitelem oprávnění k nakládání se zbraní.
Poslanci v úvodním kole podpořili také novely k rozšíření pravomocí Vojenské policie a ke snazší certifikaci vojenských bezpilotních letounů. V opakovaném druhém čtení se členové dolní komory zabývali veterinární novelou o povinných kamerách na jatkách, aby bylo možné sledovat, jak zaměstnanci zacházejí se zvířaty.
Opozice změny programu neprosadila
Předseda opozičního ANO Andrej Babiš navrhoval poslaneckou debatu například k plnění plánu digitalizace, výstavbě dálnic, k cenám energií, prodloužení pronájmu gripenů a k vládní iniciativě na odklad zavedení emisních povolenek i na vytápění domů a na dopravu. Obdobnou diskusi prosazoval místopředseda ANO Karel Havlíček. „Cesta není odložení o rok. Vaše snaha musí být napravit to, co jste zpackali,“ řekl. Česko by podle něho mělo najít v EU spojence a „postavit se proti tomuto šílenému opatření“.
Lídr SPD Tomio Okamura neprosadil projednání deportace nelegálních migrantů, problém dostupnosti praktických lékařů, vlivu evropské zelené politiky na český průmysl nebo zdražování. „Fialova drahota pokračuje a není vidět světlo na konci tunelu,“ uvedl.
Předseda pirátských poslanců Jakub Michálek chtěl přednostně projednat mimo jiné zpřísnění pravidel pro vlastnictví médií u politiků a přijímání dotací u členů vlády a jejich firem, což původně jako takzvaný přílepek k jinému zákonu zrušil Ústavní soud. Další z Pirátů Ivan Bartoš se nedomohl toho, aby se sněmovna tento týden zabývala ve druhém čtení návrhem zákona o podpoře bydlení, který připravil ještě jako ministr pro místní rozvoj.
