Před Hlávkovou kolejí se připomněla důležitost dialogu

Lidé po celém Česku si v neděli připomínají 35. výročí sametové revoluce, s čímž je spojena řada pietních akcí. Datum je ale také spjato s rokem 1939, kdy probíhaly velké studentské protesty proti německé okupaci, které si navíc vyžádaly i oběti na životech. Pietním aktem u Hlávkovy koleje si lidé připomněli 85 let ode dne, kdy nacisté v okupovaném protektorátu Čechy a Morava uzavřeli všechny vysoké školy.

Předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová připomenula důležitost skutečného dialogu jako klíčového předpokladu pro demokratické soužití. Dialog je nejlepší prevencí před nenávistí, člověk s jiným názorem není nepřítel, uvedla s odkazem na pnutí v současné společnosti.

Zažímalová zmínila šíření dezinformací a vliv sociálních sítí. V době, kdy věda dokáže dříve nepředstavitelné věci, řada lidí podléhá tvrzením, že je Země plochá či ve vakcíně jsou čipy, konstatovala. Lékem na to je podle ní právě dialog.

Rektor ČVUT Vojtěch Petráček naznačil, že je potřeba „velmi důkladně“ dávat pozor, aby nedošlo k tomu, aby se „otevřely dveře takovému zlu, které se projevilo tragickými skutky“, čímž odkázal na represe vůči studentům.

Rektorka Univerzity Karlovy Milena Králíčková uvedla, že je povinností „v první řadě bránit hodnoty, které jsou pro nás klíčové – svobodu, solidaritu a respekt k lidské důstojnosti“.

Připomněla také tragickou střelbu, při které loni v prosinci zemřelo na filozofické fakultě univerzity čtrnáct lidí. Je podle ní třeba stát při sobě a podporovat ty, kteří potřebují pomoc. Zmínila potřebu lidskosti, laskavosti a vstřícnosti, nejen na akademické půdě.

Před Hlávkovou kolejí také vystoupil prorektor Jagellonské univerzity v Krakově Jaroslaw Górniak, zmínil, že mezinárodní den studentstva je připomínán i mezi polskými studenty. Zmínil zatčení profesorů své univerzity a starosty Krakova 6. listopadu 1939 a jejich odvezení do koncentračního tábora v Sachsenhausenu. Přes sto z nich – starších 40 let – bylo propuštěno po několika měsících, část z nich se toho ale nedožilo, další umřeli po propuštění. Zbytek byl převezen do koncentračního tábora Dachau.

Člen prezidia a správní rady Nadace Hlávkových Ivan Wilhelm připomněl, že se studenti v koncentračním táboře Sachsenhausen setkali se zatčenými polskými akademiky. Pamětní medaili připomínající rok 1939, ale i 17. listopad 1989 jeho nadace v soboru udělila právě Jagellonské univerzitě.

Pietního setkání u Hlávkovy koleje se v neděli s projevy zúčastnili také předseda Senátu Miloš Vystrčil a pražský primátor Bohuslav Svoboda (oba ODS).

Po setkání u koleje spojené s obětí nacistické perzekuce Janem Opletalem se lidé odebrali do nedaleké Žitné ulice, kde pamětní deska připomíná jeho i méně známou oběť listopadu 1939, dělníka Václava Sedláčka.

Podle rektora Masarykovy univerzity v Brně Martina Bareše by nás příběhy Opletala a Sedláčka měly varovat. „Totalitní režimy přicházejí plíživě, nahlodávají společnost a potom s brutalitou jím vlastní přebírají veškerou moc,“ prohlásil u pamětní desky v Žitné. Lidé by neměli osudy mladíků zapomenout, aby se historie neopakovala, dodal.

Průvod se následně odebral k Národní třídě připomenout si 17. listopad 1989 – Den boje za svobodu a demokracii.

Mezinárodní den studentstva

Průvod z Albertova v roce 1989, který se stal impulzem ke svržení komunistického režimu v tehdejším Československu, byl připomínkou Mezinárodního dne studentstva, který odkazuje na události roku 1939 a odpor proti nacistické okupaci, jejímž symbolem se stal student Jan Opletal.

Prvotním spouštěčem událostí bylo výročí vzniku samostatného československého státu 28. října 1939. Odpor k Třetí říši tehdy vyhnal do ulic Prahy sto tisíc lidí. Zhruba půl hodiny poté, co na Václavském náměstí dvěma minutami ticha přítomní zavzpomínali na vznik Československa, ale padly v Žitné ulici výstřely. Student Jan Opletal utrpěl průstřel břicha na rohu Žitné a Mezibranské ulice a byl operován v nemocnici na blízkém Karlově náměstí. Zemřel o dva týdny později.

Smrt studenta medicíny po brutálním zásahu německé okupační moci je považována symbolicky za první československou oběť druhé světové války, ačkoliv při zásahu zemřel i mladý pekařský dělník Václav Sedláček.

Další demonstrací proti německé okupaci se pak stal Opletalův pohřeb, na Albertově se sešlo na deset tisíc lidí. Akce nacisty rozzuřila a následovala tvrdá reakce. Proti studentům dodatečně tvrdě zakročili v noci z 16. na 17. listopadu. Při zátazích gestapo s dalšími německými jednotkami obsadilo vysokoškolské koleje v Praze, Brně a Příbrami a zatklo přes dva tisíce studentů.

Jan Opletal na snímku z roku 1934
Zdroj: Wikimedia Commons/Časopis Historického ústavu Armády ČR

Zatčené odváželi do věznice na Pankráci a do kasáren v Ruzyni, kde Němci zastřelili devět funkcionářů studentských spolků. Šlo o první popravy podle směrnice o takzvaném zvláštním zacházení, jež se později stala součástí okupačního teroru. Část studentů – mladší než dvacetiletí a cizinci – byla nakonec propuštěna, ale přes 1260 jich skončilo v koncentračním táboře Sachsenhausen-Oranienburg u Berlína. Ti, co přežili, byli od prosince 1939 propouštěni, a to i díky přímluvám prezidenta Emila Háchy. Poslední se ale dostali domů až v březnu 1943.

Uprchlí českoslovenští studenti za významné podpory studentského svazu v Anglii a československé exilové vlády pak iniciovali prohlášení, na jehož základě byl 17. listopad vyhlášen v roce 1941 v Londýně Mezinárodním dnem studentstva. Jde tak o jediný mezinárodní den, který vznikl na základě událostí na našem území. O půl století později se ze 17. listopadu 1989 jakožto připomínky Opletalovy památky a výročí uzavření vysokých škol stal jeden z impulzů ke svržení komunistického režimu v Československu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoLetní počasí láká do skal. Přibývá ale i vážných nehod

Ve skalách v Adršpachu na Náchodsku se v neděli zranil horolezec, spadl z asi patnácti metrů a poranil si záda a pánev. Vrtulník ho transportoval do hradecké nemocnice. Záchranáři už letos museli vyrazit k několika takovým pádům z vysokých skal nebo srázů. Někdy se jednalo o lezce, v jiných případech uklouzli chodci. A podobných případů bude s lepším počasím přibývat. Lidé by hlavně neměli přeceňovat svoje síly. Riziko na skalách hrozí i běžným turistům.
před 47 mminutami

VideoZachránce dětí Winton se v roce 1991 vrátil do Prahy, děkoval mu i Havel

Přesně před 35 lety Československo navštívil Nicholas Winton. Více než půlstoletí tehdy uplynulo od jeho hrdinné akce, kterou zachránil skoro sedm set převážně židovských dětí. Bez jeho pomoci by se s největší pravděpodobností staly oběťmi holocaustu jako 1,5 milionu dalších dětí. Winton, který o svých činech skoro padesát let mlčel, se stal v roce 1991 čestným občanem Prahy. Na Hradě mu tehdy poděkoval i prezident Václav Havel. Výjimečný muž zemřel v roce 2015 ve 106 letech.
před 1 hhodinou

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 1 hhodinou

Minulost nesmí být překážkou dobrých vztahů, shodli se Söder s Pavlem

Český prezident Petr Pavel a bavorský premiér Markus Söder se na svém dnešním setkání na Hradě shodli mimo jiné na tom, že česko-německé vztahy stojí na vzájemném respektu a společném pohledu do budoucna. Shodli se také, že minulost nesmí být překážkou dobrých sousedských vztahů. Pavel to v podvečer uvedl na síti X. Söder již předtím na síti X napsal, že Bavorsko a Česko jsou přátelé a partneři a chtějí dál prohlubovat vzájemné vztahy, mimo jiné v oblasti školství či dopravy. Jejich setkání trvalo asi půl hodiny. Söder se předtím zúčastnil sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) v Brně, který označil za slavnost míru.
před 2 hhodinami

V centru Prahy protestovaly tisíce lidí na podporu ČT a ČRo

Na Staroměstském náměstí v Praze se v neděli odpoledne sešly tisíce lidí na podporu České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Krátce po 16:30 vyrazili účastníci protestu před Úřad vlády ČR, kam dorazili zhruba po hodině a půl. Lidé protestovali proti zákonu, který mimo jiné převádí financování veřejnoprávních médií z poplatků na státní rozpočet. Demonstrovali i proti dalším krokům ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy), žádají jeho rezignaci či odvolání.
před 3 hhodinami

Hasiči čtyři hodiny zachraňovali pět uvázlých jeskyňářů v Moravském krasu

Hasiči zhruba čtyři hodiny zachraňovali pět amatérských jeskyňářů, kteří uvázli pod zemí poblíž Holštejna na Blanensku v Moravském krasu. Ocitli se zhruba 100 metrů od východu, nebyli zranění, ale za prostorem, který byl naplněný vyšší hladinou oxidu uhličitého. Tuto takzvanou kapsu bylo potřeba překonat v dýchací technice, uvedli hasiči na síti X. Na místě bylo 80 zasahujících a mluvčí záchranářů Michaela Bothová řekla, že všichni jsou v pořádku.
před 4 hhodinami

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
před 4 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 6 hhodinami
Načítání...