Všeobecná lycea by mohla ulevit poptávce po gymnáziích

Nahrávám video

Od příštího roku se v Česku spustí vzdělávání v novém oboru všeobecné lyceum. Obor posílí všeobecnou větev středního školství, oznámil premiér Petr Fiala (ODS). Ministerstvo školství podle něj začne s testovací částí projektu, do června by v zapojených školách měly vzniknout vzdělávací programy, podle kterých se bude od září vyučovat. Nyní mohou žáci studovat lycea s oborovým zaměřením, jako je například pedagogické či technické lyceum. Lycea s odborným zaměřením studuje přes dvacet tisíc lidí.

Výhodou všeobecného lycea bude větší flexibilita a na rozdíl od současných oborově profilovaných lyceí, kterých je sedm, možnost jejich různých kombinací, řekl náměstek ministra školství Jiří Nantl (ODS). Kombinovat by se podle něj mohly například zdravotnické a technické dovednosti a znalosti, což podle něj nyní nebylo možné. Studenti by do nového oboru mohli nastoupit v září příštího roku, předeslal.

Nantl očekává, že nový obor využijí v různé míře všechny kraje, největší zájem očekává ve Středočeském. „Předpokládáme, že v průběhu příštích dvou let, protože to pokusné ověřování má dva běhy zařazování, by se do něj mohlo zapojit nějakých šedesát středních škol,“ nastínil Nantl. V Česku bylo v minulém školním roce podle statistiky ministerstva asi třináct set středních škol.

Podle Fialy je vytvoření nového všeobecného oboru potřebný krok ke změně vzdělávacího systému tak, aby odpovídal potřebám společnosti a odrážel priority mladých lidí. O lycea je podle něj zájem. „Letos se na lycea přihlásilo skoro 24 tisíc žáků, a to ukazuje ten zájem a že to je typ vzdělávání, které má perspektivu,“ míní. Všeobecné lyceum podle něj vytvoří alternativu ke gymnáziím. Mnoho mladých lidí podle Fialy neví v patnácti letech, co by chtěli dělat.

Nahrávám video

Asociace škol je proti

Kromě vytvoření nového oboru pracuje ministerstvo i na snížení počtu oborů středních škol. Cílem je podle náměstka ministra školství Nantla i zpřehlednění nabízených oborů. Existují tři varianty, jedna počítá se 157 obory, druhá se 115 a třetí se 104 obory, nyní je jich asi 280.

Proti zavedení nového všeobecného lycea je Asociace středních průmyslových škol, považuje ho za nadbytečný. Výhrady má také opozice. „Vzhledem k pracovnímu trhu si nemyslím, že všeobecné vzdělávání, kdy děti umí od všeho trochu, ale pořádně odborně prakticky nic, je cesta správným směrem,“ prohlásil ve vysílání ČT24 místopředseda výboru pro vědu, vzdělání a kulturu Zdeněk Kettner (SPD).

Nahrávám video

„Myslím, že nikam nevede snaha donutit chodit studenty na školy či obory, kam nebudou chtít chodit. Musíme zohledňovat poptávku, samozřejmě v nějaké míře rozumné,“ poznamenal ministr školství Mikuláš Bek (STAN). Je podle něj potřeba i hledat cesty k uspokojení dalších legitimních zájmů například zaměstnavatelů.

„Naší ambicí je přemýšlet o vzdělávacím systému jako celku. Věnujeme velkou pozornost tomu, aby ty jednotlivé stupně a články vzdělávacího systému byly navzájem dobře provázány,“ ujistil Bek. Je podle něj důležité posilovat všeobecný proud středoškolského vzdělávání. Rád by také otevřel prostřednictvím novely školského zákona cestu k tomu, aby na vyšších odborných školách vznikaly v budoucnu i kratší než tříleté studijní programy. Ty by podle něj mohly odpovídat na poptávku zaměstnavatelů a být dobrou cestou pro absolventy lyceí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
před 7 mminutami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 2 hhodinami

Plaga si kvůli testování žáků 5. a 9. tříd předvolá ústředního školního inspektora

Ministr školství Robert Plaga (za ANO) si kvůli letošnímu testování žáků pátých a devátých tříd základních škol v pondělí předvolá ústředního školního inspektora Tomáše Zatloukala. Ministr je připravený testování přerušit či úplně zastavit, na sociální síti X v té souvislosti zmínil technické, obsahové i termínové problémy. Některé školy si stěžovaly na výpadky při on-line vyplňovaném testování, kritiku vyvolala také závěrečná část testu s otázkami na detaily z osobního života žáků.
před 2 hhodinami

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

Automobilovému průmyslu se v Česku daří. Stoupá výroba i prodeje nových vozů. Automobilky navíc letos na trh plánují uvést řadu modelů. Na světové premiéře ve Švýcarsku tento týden představila svůj třetí plně elektrický vůz Škoda Auto. Zájem o elektromobily je v Česku ale zatím stále malý. Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že za silnými prodeji stojí solidní výkon ekonomiky a dobrá dostupnost vozidel. Český zákazník je dle něj sice „poměrně konzervativní“, elektromobilita ale podle jeho názoru má budoucnost. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 3 hhodinami

Sudetští Němci označili sjezd v Brně za historickou kapitolu vztahů s Čechy

Konání Sudetoněmeckého sjezdu poprvé v České republice otevřelo novou historickou kapitolu ve vztazích Čechů a sudetských Němců. V neděli to na úvod takzvaného hlavního shromáždění, které je tradičním vrcholem sjezdu, prohlásil zemský předseda bavorské organizace Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) a zároveň místopředseda celoněmecké SdL Steffen Hörtler. Jihomoravský hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL) návštěvníky sjezdu označil za vítané v Brně a za přátele. Bavorský premiér Söder označil sudetský sjezd v Brně za historický okamžik. Odpůrci sjezdu zaplnili Dominikánské náměstí v Brně. Sněmovna bez opozice se proti konání sjezdu postavila.
před 4 hhodinami

VideoBýt hasičem je poslání, ale žít s ním je těžké, říká generální ředitel HZS Vlček

Za čtyřicet let služby zažil zásahy, které změnily Česko. Není tak divu, že pro řadu kolegů je živou kronikou sboru. Odcházející generální ředitel Hasičského záchranného sboru ČR Vladimír Vlček o práci hasiče tvrdí, že to není běžné zaměstnání, nýbrž poslání. Pro blízké a rodinu je však podle něj řehole. „S oblibou říkám, že bych nechtěl žít sám se sebou,“ sdělil v Interview Speciál moderátorce Janě Peroutkové. S ní rozebral třeba aspekty služby, v níž musí být člověk neustále připraven, vyložil provázanost s vírou nebo vzpomněl na bezprecedentní zásahy.
před 7 hhodinami

Už přes 86 tisíc lidí má „řidičák“ na dron. Zájem stále roste

Roste počet lidí, kteří mohou létat s drony. Za necelých pět měsíců získalo pilotní průkaz už téměř 8300 lidí, o 1200 více než za stejné období v loňském roce. Potvrdila to mluvčí Úřadu pro civilní letectví (ÚCL) Jitka Ungerová. Zároveň s tím se ale zvyšuje počet přestupků, za letošní rok jich úřad eviduje zatím 131. Nejčastěji piloti s dronem létají v zakázaných zónách. Celkový počet lidí s platnou licencí v Česku přesahuje 86 tisíc. Bez zkoušky je možné létat jen s mini dronem bez kamery do 250 gramů.
před 8 hhodinami

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
před 8 hhodinami
Načítání...