Zemřela válečná veteránka Naděžda Brůhová, bývalá spojařka 1. československého armádního sboru v Sovětském svazu. Bylo jí 97 let. Na svém webu to oznámila Československá obec legionářská. Volyňská Češka se poprvé do bojů dostala v karpatsko-dukelské operaci v září 1944. Za zásluhy dostala řadu československých a sovětských vyznamenání. Před deseti lety ji povýšili do hodnosti majora ve výslužbě.
Naděžda Brůhová se narodila jako Naděžda Veselá 13. září 1925 v Moskovštině na Volyni, která tehdy byla součástí Polska. Po obsazení Polska nacistickou třetí říší a Sovětským svazem se vyhnula pracovnímu nasazení v Německu a skrývala se. Když v roce 1944 na Volyň vstoupila sovětská Rudá armáda a začal nábor krajanů do československé zahraniční armády, Veselá byla odvedena. Následoval vojenský výcvik na telefonistku.
V bojích bylo jejím úkolem navazovat a udržovat spojení mezi pozorovatelnou a dělostřelci, v případě přerušení spojení musela nalézt poškozené místo a opravit ho. V Karpatsko-dukelské operaci se účastnila bojů u Machnówky, později se zapojila do dělostřelecké přípravy před bitvou u polského města Jaslo. Na československém území byla mimo jiné v bojích o Liptovský Mikuláš. Na konci války už po kapitulaci Německa jen těsně unikla smrti, když shodou okolností nejela v nákladním voze, jehož téměř celou posádku postříleli Němci.
Získala mnoho řádů a vyznamenání
Bojové zásluhy Naděždy Veselé byly oceněny povýšením do hodnosti desátníka a udělením řady československých a sovětských vyznamenání a medailí. Dostala mimo jiné Československou medaili Za chrabrost, zlatou hvězdu Československého vojenského řádu „Za svobodu“, Řád rudé hvězdy či Medaili za vítězství nad Německem ve Velké vlastenecké válce 1941–1945, uvedla obec legionářská.
Na jaře 2017 Brůhová obdržela Záslužný kříž náčelníka Vojenské kanceláře prezidenta republiky III. stupně a o rok později Medaili prezidenta Slovenské republiky.
Po válce pracovala v zemědělství
Armádu opustila v lednu 1946, dostala hospodářství po odsunutých Němcích v severočeských Staňkovicích. Provdala se za místního muže, po vzniku zemědělského družstva ve Staňkovicích se v něm starala o skot, později pracovala jako školnice v místní základní škole.
Československá obec legionářská vydala před třemi lety publikaci shrnující osudy Brůhové pod názvem Z volyňské Moskovštiny do severočeských Staňkovic.
