Ve věku 92 let ve Švédsku zemřel zakladatel a dlouholetý předseda Nadace Charty 77, jaderný fyzik František Janouch. Informovala o tom nadace, podle které Janouch patřil k nejvýznamnějším osobnostem veřejného a společenského života druhé poloviny 20. století. Byl také autorem mnoha vědeckých prací, členem mezinárodních vědeckých organizací a přednášel na řadě univerzit.
„Dnes (v pátek, pozn. red.) ráno ve Stockholmu zemřel ve věku 92 let profesor František Janouch,“ sdělila předsedkyně Správní rady Nadace Charty 77 Božena Jirků.
V 60. letech byl Janouch ředitelem Institutu nukleární fyziky Československé Akademie věd, později se stal profesorem Královské švédské akademie věd.
Říkal si „blázen se šťastnou rukou“. První velká životní volba ho potkala v patnácti letech. Nové jaderné bomby ho fascinovaly natolik, že se rozhodl stát se jaderným fyzikem a ne lékařem, jak chtěl jeho otec. V Sovětském svazu 50. let získal špičkové vzdělání v bouřlivě se vyvíjejícím oboru. Současně tam ztratil iluze o komunismu. „Já jsem nikdy nebyl věřícím komunistou, já jsem byl komunistou vždycky tak trochu v opozici,“ uvedl v minulosti v pořadu Hyde Park Civilizace.
Po srpnu 1968 musel skončit s vědou i výukou. Komunisté mu pak dovolili vyjet do Švédska, ale zbavili ho československého občanství. Už jako profesor Královské švédské akademie věd proto založil Nadaci Charty 77 a s ní v rodné zemi pomáhal na dálku – penězi i západní technikou.
Jedním z disidentů, kterým František Janouch pomáhal, byl i Václav Havel. Když mu pak už jako prezident předával státní vyznamenání, bylo to nejen za vědeckou a akademickou práci, ale i za pevné postoje.
Po roce 1989 Janouch přenesl činnost nadace do Prahy, kde se zaměřila na pomoc postiženým a znevýhodněným či na podporu občanské společnosti.
„Od legendární sbírky Konto Míša, která přinesla přes sto milionů korun na nákup Leksellova gama nože, který zachraňoval životy sedmnáct let, přes podporu nejrůznějších aktivit ve prospěch postižených až po dnes už slavné Konto Bariéry si Nadace Charty 77 vypracovala pozici jedné z nejvlivnějších neziskových organizací u nás,“ připomněla Jirků.
Díky kontaktům na sovětské vědce v čele s Andrejem Sacharovem se František Janouch také dostal do černobylské jaderné elektrárny po její havárii. Jako jeden z mála lidí na světě i přímo do sarkofágu. „Dovolili mi na tři minuty podívat se z vrchu, z takové galerie, na reaktorový sál, havarovaný, který teda nevypadal pěkně,“ vzpomínal po letech.
Fiala: Zasloužil se o návrat svobody
Podle premiéra Petra Fialy (ODS) se Janouch zasloužil o návrat svobody do země. „Byl donucen k emigraci, ale z exilu výrazně podporoval prostřednictvím Nadace Charty 77 český disent, ty, kteří bojovali za svobodu a demokracii, a přispěl tak k pádu komunistického režimu. Čest jeho památce,“ uvedl na síti X.
Janoucha ocenil i někdejší disident a současný europoslanec Alexandr Vondra (ODS), který napsal, že si ho velmi vážil. „Samizdat jsme mohli tisknout díky jeho péči a podnikatelskému umu. Po revoluci vedl Čechy k pozitivnímu vztahu k jaderné energii,“ dodal.
